Může být popelnice „chytrá“? Ano. Například ty v Kolíně byly „chytřejší“ o dva roky dříve než v Orlové

Díky tzv. internetu věcí a projektům „chytrých měst“ (Smart Cities) mohou být i popelnice „chytré“. Ty nejchytřejší popelnice nejenže dokážou vyslat signál, že jsou plné, ale navíc prostřednictvím zabudovaných lisů odpad dokáží stlačovat a navyšovat tak až osminásobně svůj objem. A to znamená spoustu ušetřených veřejných financí.
Ilustrační foto: AVE

Takové popelnice, přesněji řečeno kontejnery na odpadky od americké společnosti Bigbelly, byly od roku 2017 k vidění v Praze a také v dalších městech – Brně či Karlových Varech. V Kolíně se o rok dříve vydali jinou cestou a město ve spolupráci s O2 IT Services a svozovou firmou AVE spustilo pilotní projekt služby, která je založena na monitoringu hladiny odpadu ve sběrných nádobách a v kontejnerech.

Obyvatelé města mají také k dispozici internetový portál, ve kterém je mapový přehled s rozmístěním kontejnerů po městě, stavem jejich zaplněnosti a termínem dalšího svozu. Kontejnery jsou osazeny buď aktivními ultrazvukovými senzory, nebo speciální samolepkou s NFC čipem a QR kódem. Tato zařízení umí prostřednictvím datové sítě nebo pomocí odečtů přes mobilní aplikaci informovat svozovou firmu o míře svého zaplnění.

„Aby strategie chytrých měst naplnila svůj potenciál, vyžaduje horizontální integraci jednotlivých systémů. Pomocí digitálního propojení a využití získaných dat je možné optimalizovat infrastrukturu a maximalizovat efektivitu městem poskytovaných služeb v reálném čase. Například svoz odpadu nebude mít fixně stanovené termíny, jeho realizace bude optimalizována podle toho, jak jsou kontejnery či koše plné,“ komentuje koncept „smart cities“ Lukáš Hendrych z mezinárodní poradenské společnosti BDO.

Zhruba ve stejné době (ale spíše později – pozn. aut.), kdy v Kolíně v roce 2016 začal pilotní projekt s více než třemi sty kontejnery, začala městská společnost SMO Orlová ve spolupráce s odborníky z řad akademiků ostravských univerzit a IT Clusteru, který sdružuje firmy podnikající v IT technologiích, vyvíjet vlastní „chytrý popelnicový systém“.

Po dvou letech práce vyjely v lednu letošního roku sbírat odpadky ze šesti set chytrých popelnic v Orlové dva popelářské vozy, které jsou vybaveny nově vyvinutou technologií. O její vývoj se postaraly dotace z evropských fondů ve výši 12,5 milionu korun pro firmy ve zmíněném klastru. SMO plánuje, že během prvního pololetí letoška vybaví všech více než pět tisíc popelnic a kontejnerů v Orlové identifikačním čipem. A připravuje také nasazení systému i na další dva svozové vozy.

Autoři řešení očekávají, uvádí tisková zpráva orlovské SMO z minulého týdne, že díky nízké pořizovací ceně, která je údajně násobně nižší oproti dvěma známým konkurenčním řešením, se systém ujme i v jiných městech po celé ČR. Jenže. Té nízké pořizovací ceny by určitě nešlo dosáhnout bez evropských dotací. Jakákoliv jiná firma, která už podobné řešení vyvinula za „své“ peníze, logicky promítá tyto náklady do prodejní ceny, za níž svůj produkt nabízí.

Nesporným faktem je, že se nedají porovnávat jablka s hruškami, ale orlovské řešení chytrých popelnic si o to bohužel říká. Ze zveřejněných informací totiž vyplývá, že systém umí načítat data, která se bezkontaktně načítají z odpadních nádob. Jinými slovy, popelářský vůz vybavený příslušnou technologií zřejmě bude muset tak jako tak kolem popelnice projet, aby obdržel informaci o její naplněnosti.

„Systém pracuje s daty, která se automaticky, bezkontaktně načítají z odpadních nádob. Ty nesou nezaměnitelné identifikační čipy, díky kterým jsme schopni on-line získávat údaje o poloze, typu odpadu, naplněnosti nádoby i klientech, kteří ji využívají,“ vysvětlil ředitel SMO Jaroslav Vaněk.

Nevím, jak vás, ale mne poněkud zamrazilo při představě, že městská firma – zabývající se mimo jiné odpadovým hospodářstvím – může získat jakékoliv informace o lidech, kteří využívají konkrétní popelnici. Snad to pan Vaněk jen nešťastně formuloval, leč citace je z oficiální tiskové zprávy. A na webu městské firmy se nám nepodařilo dohledat cokoliv, co vy souviselo se zpracováním osobních údajů a evropskou směrnicí GDPR.

Třicetitisícová Orlová se v souvislosti s medializací projektu „chytrých popelnic“ objevila už v první polovině ledna v regionálním vysílání České televize s tím, že „popeláři z Orlové si připsali české prvenství. Při své práci začali využívat unikátní technologii“.

I v ČT by autorům a editorům měl být jasné, že když někdo v rámci pilotního projektu začne využívat jakoukoliv proprietární technologii, je logicky první. To, co autorce veřejnoprávní reportáže Pavle Krůčkové můžeme vyčítat, je, že srovnávala řešení z Orlové se severní Evropou, ale zcela rezignovala na zjišťování, zda už něco podobného funguje i jinde v Čechách a na Moravě.

Ke srovnávání toho rozhodně není málo. Kromě již zmíněné Prahy a dalších měst včetně Kolína, jde také o dobrovolný svazek obcí Technické služby Malá Haná, který sdružuje pětadvacet obcí z Blanenska a Pardubického kraje. Obce jsou zároveň majiteli této společnosti s ručením omezeným. Svazek získal dotaci z Operačního programu životní prostředí ve výši 14 milionů, z nichž pořídí přes deset tisíc očipovaných popelnic a několik velkoobjemových kontejnerů.

„Svazek bude obcím účtovat za skutečné množství vyprodukovaného odpadu. U zahraniční svozové firmy tomu tak nebylo. Nyní díky váhám a čipům na popelnicích přesně zjistíme, kolik která obec produkuje odpadu a hlavně, jak tam lidé třídí,“ uvedla pro média starostka Velkých Opatovic Kateřina Gerbricho. Za dobře vytříděný nepořádek mohou podle ní obce dostat peníze, za nevytříděný naopak zaplatí čím dál víc.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB