V mezičtvrtletním vyjádření naopak podle našeho odhadu došlo k dočasnému zpomalení mzdového růstu z dvou procent mezikvartálně (po sezónním očištění, pozn. aut.) v letošním druhém čtvrtletí na 1,6 procenta mezikvartálně.
Napětí na trhu práce přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v soukromé sféře. Ve veřejné sféře byl růst platů ve třetím čtvrtletí ovlivněn desetiprocentním navýšením tabulek pro část pracovníků veřejné správy od září.
V reálném vyjádření došlo vlivem vysoké inflace stejně jako ve druhém čtvrtletí i v tom třetím k meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 9,8 procenta meziročně. Jde se o vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2001.
Dynamika reálných mezd tak stále výrazně zaostává za vývojem (reálné) produktivity práce, která ve stejném období zhruba stagnovala. V mezičtvrtletním vyjádření reálné mzdy viditelně klesají již od třetího čtvrtletí loňského roku. To se odráží v reálné spotřebě domácností, která se mezičtvrtletně snižuje již od závěru loňského roku.
Ve srovnání s naším odhadem (-10,1 % meziročně) byl pokles reálných mezd lehce mírnější, když odpovídal tržnímu konsenzu. Růst nominální mzdy se navíc vyvíjel i v souladu s prognózou centrální banky.
Z pohledu České národní banky tak nejde o informaci, která by viditelně měnila její výhled, byť ve struktuře je patrný ve srovnání s jejími předpoklady mírně nižší růst mezd v tržních odvětvích (7 % meziročně, vs. očekávané 7,3 % meziročně, pozn. aut).
Na přelomu roku očekáváme zrychlení nominální mzdové dynamiky. V prostředí napjatého trhu práce by se totiž do mzdových požadavků zejména v podnikatelské sféře měla promítat vysoká inflace, která v letošním roce způsobuje rekordní propad kupní síly mezd. V příštím roce by tak mzdy mohly růst dvouciferným tempem a reálně se již dále nesnižovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Čeho nelze dosáhnou zdravým úsudkem, toho dosáhne lidská omezenost a slabost. Bez lidových bouří a ve všeobecné politické shodě. Heuréka!