I z tohoto důvodu se budou snažit srovnat úroveň mezd s ostatními firmami v regionu. V podnikatelském sektoru tak dá očekávat zvyšování mezd v průměru v jednotkách procent. Změny se u mnoha profesí projeví i ve struktuře odměňování, kdy se řada prémiových složek mzdy stane součástí základu.

„Rok 2017 proběhl ve znamení dynamického růstu mezd. I když podle ČSÚ mzdy meziročně rostly zhruba o 7 %, v některých sektorech jsme zaznamenali nárůsty podstatně vyšší,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment, s tím, že asi nejvýrazněji si polepšili zaměstnanci z výroby, IT, obchodu a marketingu. U některých pozic v oboru informačních technologií došlo dokonce v porovnání s rokem 2016 k nárůstu mzdy až o 25 %.

V kontextu často až kritického nedostatku lidí jsou patrné snižující se nároky na kvalifikaci, a to až na samou hranici možností. Pokud má zájemce o pozici správné pracovní návyky, motivaci a zájem učit se nové věci, jsou firmy připraveny takového pracovníka zaučit či pomoci mu získat příslušnou kvalifikaci. Výrazně poroste i zájem zaměstnavatelů o nábor pracovníků ze zahraničí. Výhodu přitom budou mít ty společnosti, které budou připraveny na zaměstnávání i nečesky hovořících kandidátů.

STAVEBNICTVÍ STÁLE ZAOSTÁVÁ

Články věnované jednotlivým oborům z pohledu trhu práce se v posledním roce podobají v tom, že dané oblasti se daří, ale firmy těžko hledají dostatek relevantních uchazečů o práci. Stavebnictví a development se ale liší – ne, že by zde firmy snadno hledaly zaměstnance, ale vývoj odvětví má negativní tendenci a i přes letošní pozvolný růst, jen těžko dohání ztráty z minulých let.

Aktuálně je ve stavebnictví vysoká poptávka po přípravářích, kalkulantech a projektových manažerech. S příchodem jara roste také zájem o stavbyvedoucí. Vedle odborných dovedností zůstává u těchto pozic hlavním požadavkem dobrá angličtina, což bývá často kamenem úrazu –  ačkoli stále více lidí tento jazyk ovládá, jen málo uchazečů s technickými zkušenostmi jej dokáže aktivně používat.

ROZHODUJE VÝŠE MZDY

Asi největší nedostatek lidí vládne v Praze, kde mimo jiné chybí i elektro projektanti a odborníci na vodohospodářské stavby. I přes značný růst mezd v uplynulém roce kandidáti z tohoto oboru zvyšují své finanční požadavky a více si vybírají mezi pracovními nabídkami.

Za nejdůležitější aspekt při zvažování nabídky zaměstnání platí ve stavebnictví výše mzdy. Pokud je příliš nízká, nevyváží ji ani nadstandardní benefity. I v oblasti benefitů přitom zaměstnanci nejvíce ocení finance, ať už jde o bonusy, odměny anebo 13. plat.

Navzdory všeobecné konjunktuře se stavebnictví propadá již od roku 2009, s výjimkou let 2014 a 2015. Jde o odvětví, které se potýká s celou řadou problémů – kromě škrtů v investiční výstavbě také s velkým tlakem legislativních omezení a především se situací, kdy dlouhodobě klesají marže i množství nabídek. V oboru převažuje výběr dodavatelů na základě nejnižší ceny, což stlačuje ceny ještě níže a situaci pokřivují také různé dotační programy.

DLOUHODOBÝ NEDOSTATEK

Jedním z velkých problémů oboru stavebnictví je dlouhodobý nedostatek kvalitních, kvalifikovaných a ochotných pracovníků, a to jak řemeslníků a techniků, tak i manažerů. Počet nabídek zde v absolutních hodnotách roste, když v porovnání let 2010 a 2016 stoupl přibližně na dvojnásobek. Ale jejich podíl na celkovém počtu nabídek se nemění, v loňském i letošním roce spíše mírně klesá. Největší zájem mají firmy o kvalifikované dělníky, ale také o technické pracovníky i nižší a střední management.

Stavebnictví je obor, který již desítky let trpí nedostatkem kvalifikovaných lidí a váže velké množství pracovníků bez vyučení. Počet kvalifikovaných řemeslníků i nadále klesá, situace ve stavebnictví začíná být podle oborových organizací neudržitelná. Bilance absolventů stavebních profesí posledních deseti let je tristní.

Počet vyučených zedníků a podlahářů klesl o 40 %, instalatérů a topenářů o 30 % a pokrývačů dokonce o 70 %. Firmy hledají kvalifikované zaměstnance i z jiných řemeslných profesí – největší poptávka je na Profesia.cz po zednících, svářečích, montážních dělnících, operátorech stavebních strojů, stavebních zámečnících, klempířích a pokrývačích.

Hledají ale také průmyslováky a vysokoškoláky – stavební techniky, stavbyvedoucí a projektanty. S nedostatkem lidí se potýkají i firmy, které nemovitosti prodávají, ty hledají především realitní makléře.

JAK JE TO V REGIONECH?

Z pohledu regionů vede v počtu nabídek práce ve stavebnictví na Profesia.cz Moravskoslezský kraj, za ním následují se srovnatelným skóre kraje Jihomoravský, Olomoucký, Středočeský a Ústecký. Pokud porovnáme podíl jednotlivých krajů na všech pracovních nabídkách s jejich podílem v resortu stavebnictví, vynikají Moravskoslezský a Zlínský kraj, kde je podíl nabídek ve stavebnictví v porovnání s celkovým průměrem nejvyšší. Na opačném konci žebříčku je kraj Liberecký a Praha, tam je podíl nabídek ve stavebnictví nejnižší.

Výše mezd v oboru stavebnictví je vzhledem k dlouhodobému stlačování cen stavebních prací poměrně nízká. Ve středních manažerských a kvalifikovaných technických pozicích se podle údajů na Platy.cz průměrná brutto mzda pohybuje od 40 169 Kč u stavebního dozoru po 25 424 Kč u projektantů nebo 25 992 Kč u stavebních mistrů. Zedník si například v průměru vydělá 21 260 Kč měsíčně, montér 20 848 Kč a operátor stavebních strojů 20 211 Kč.

V letošním roce se v oboru stavebnictví očekává mírné oživení, zejména ve druhém pololetí. Očekává se nárůst počtu zakázek v oblasti dopravního stavitelství, ale i rezidenční výstavby. Například v Praze a středních Čechách růst bytové výstavby nejenom v širším centru a na okraji měst, ale i na venkově. Ceny bytů v metropoli mají stále rostoucí trend. Mnoho lidí si již uvědomilo, že se jim vyplatí koupit nový dům za cenu bytu v centru Prahy.

POČTY LIDÍ VE STAVEBNICTVÍ STAGNUJÍ

Na konci loňského roku pracovalo ve stavebnictví v Česku 366 922 lidí, meziročně o 45 více. Od roku 2000 je to druhý nejnižší počet. V porovnání s rekordním rokem 2008 jich bylo o 10,7 procenta méně. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Díky zlepšení ekonomické situace jsme ve většině odvětví českého hospodářství mohli pozorovat nárůst počtu pracovníků. Jednou z mála výjimek je stavebnictví, kde se počet pracovníků od propuknutí krize výrazně snížil a tento trend se nedaří zastavit. V České republice je ve stavebnictví zaměstnáno zhruba sedm procent populace. Z hlediska zaměstnanosti význam stavebnictví stále klesá.

Stavebnictví je spoutáno byrokracií. Přestože je ve větších městech silná poptávka po výstavbě nových nemovitostí, složité stavební zákony a povolovací procesy tomu brání.

STAVEBNICTVÍ KRIZE POSTIHLA MNOHEM VÍCE

České stavebnictví postihla krize v roce 2008 mnohem více než většinu ostatních oborů. Od roku 2008 klesalo pět let za sebou. V letech 2014 a 2015 vzrostlo o 7,1 procenta, respektive o 4,3 procenta. Bylo to způsobeno hlavně dočerpáváním evropských dotací z programového období 2007 až 2013. V roce 2016 však kleslo o 5,6 procenta. Loni si připsalo 3,3 procenta. Největší odliv pracovníků nastal mezi lety 2012 a 2013, kdy sektor opustilo téměř 20 000 lidí.

Průměrná mzda ve stavebnictví na konci loňského roku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 25 589 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla téměř o pětinu nižší. Stavebnictví není příliš atraktivní volbou povolání. Zpravidla vyžaduje fyzicky namáhavou práci, která je spíše hůře placená. Ve stavebnictví se tak často setkáváme s pracovníky z Východu, kterým vyhovují nízké požadavky na kvalifikaci. Češi se pracím ve stavebnictví spíše vyhýbají.