„Aktuální čísla růstu nominální mzdy potvrzují poměrně výrazně rostoucí trend v letošním roce. To je dobrá zpráva pro českou ekonomiku, protože růst mezd se odráží mj. v růstu maloobchodních tržeb a podporuje tak hrubý domácí produkt (HDP) sdělil redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz) Dominik Kohut ze strategického poradenství společnosti PwC.
„S podobným tempem růstu mezd lze ale počítat i v příštím roce, což znamená, že výše průměrné mzdy bude atakovat hranici 50 tisíc korun. Průměrná mzda samozřejmě není plně vypovídající, dá se navíc očekávat, že nůžky mezi nízkopříjmovými skupinami a dobře placenými zaměstnanci se budou dále rozevírat,“ uvedl dále Kohout.
„Průměrná reálná mzda ve třetím čtvrtletí, tedy mzda očištěná o inflaci, překonala očekávání centrální banky i finančního trhu. Od počátku letošního roku vzrostla průměrná nominální mzda meziročně o 6,9 procenta a růst v blízkosti sedmi procent lze očekávat i za celý rok 2024,“ informoval faei.cz hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Dynamika mezd zrychlila především ve službách, kterým se daří v důsledku rostoucí domácí poptávky – mzdy v pohostinství a hoteliérství zrychlily na 9,2 procenta a v obchodě na 7,8 procenta. Současně opět začínají lehce zrychlovat mzdy ve stavebnictví (8,6 %), které i ve slabších letech řešilo problémy s chronickým nedostatkem pracovníků,“ sdělil faei.cz Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Dodal, že na druhé straně je viditelný útlum vidět v průmyslu, který má za sebou slabší rok a ve většině odvětví stále nejisté vyhlídky – mzdová dynamika tak zvolnila na 6,7 procenta: „A stále je relativně utlumená dynamika mezd a platů ve veřejné správě (3,4 %) a školství (3,7 %). Tam se přitom dá v příštím roce předpokládat po letošní stagnaci zrychlení růstu v průměru do blízkosti šesti procent.“
Podle Jáče z Generali Investments CEE pohled na detailní statistiku mezd ukazuje, že dvouciferný meziroční růst nominální mzdy vykázaly v letošním 3. čtvrtletí činnosti v oblasti nemovitosti (14,1 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (meziroční růst 10,1 %). Na nejvyšší mzdu dosáhli opět zaměstnanci v odvětví informační a komunikační činnosti, kde průměrný výdělek činil 82 175 korun.
„Velmi solidní meziroční růst s tempem nad devět procent vykázala odvětví jako zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, ubytování stravování a pohostinství a zdravotní a sociální péče. Nejslabší růst hlásí veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení s růstem 3,4 procenta a vzdělávání s růstem 3,7 procenta,“ uvedl Radomír Jáč.
Růst mezd v české ekonomice v letošním překonal podle ekonoma očekávání a vyšel zhruba jeden procentní bod nad prognózou České národní banky (ČNB). „Za celý rok 2023 průměrná nominální mzda v české ekonomice vzrostla o osm procent. Letos by se celoroční růst průměrné nominální mzdy mohl dostat do oblasti sedmi procent, možná mírně pod tuto úroveň,“ řekl Jáč.
„Lze konstatovat, že z pohledu centrální banky velmi důležitá informace o vývoji mezd v české ekonomice představuje argument pro pauzu v cyklu snižování úrokových sazeb na prosincovém zasedání bankovní rady tuzemské centrální banky,“ konstatoval Jáč s tím, že pro ČNB představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
„Z pohledu měnové politiky je silnější růst mezd argumentem pro opatrnost při snižování úrokových sazeb, respektive silnější růst mezd sám o sobě představuje argument pro pauzu v cyklu snižování úroků ČNB,“ vysvětlil Jáč a dodal: „Sdílím názor, že ČNB na prosincovém zasedání bankovní rady ponechá repo sazbu beze změny na úrovni čtyř procent.“
S tím souhlasí ve vyjádření, které poskytl faei.cz, také ekonom Komerční banky Jaromír Gec: „V tržních odvětvích, která jsou pro ČNB klíčová, totiž mzdy meziročně vzrostly o silných 7,7 procenta, zatímco centrální banka předpokládala ‚pouze‘ 6,8 procenta. Aktuální data by mohla podpořit jestřábí naladění ČNB a zvýšit pravděpodobnost přerušení procesu snižování domácích sazeb už v prosinci.“
Také podle Bureše z Patria Finance je zrychlená dynamika mezd je pro centrální banku jedním z pro-inflačních rizik. „Může udržovat zvýšenou poptávku i inflaci zejména v segmentu služeb, kde se realizují příjmové ‚přebytky‘ vyšších příjmových skupin. V souladu s inflačním cílem je pro ČNB růst mezd okolo 4,5 procent, ale s vysokou pravděpodobností bude o 1-2 procentní body více,“ uvedl.
„Výrazně tak narůstá pravděpodobnost prosincové ‚pauzy‘ při snižování úrokových sazeb. My s eventuální revizí našeho výhledu ještě vyčkáme na výsledek listopadové inflace, šlo by však pouze o taktické ‚doladění‘ našeho základního scénáře – odklad posledních dvou snížení na 3,5 procenta do roku 2025,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance.
Razantnější snižování předpokládá Radomír Jáč z Generali Investments CEE: „Očekáváme, že ČNB v prosinci zasedání ponechá repo sazbu na stávající úrovni čtyř procent, v 1. čtvrtletí příštího roku se ale ke snižování úroků vrátí. V roce 2025 bude snižovat úroky o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí, ke konci roku by tak repo sazba měla dosáhnout úrovně tří procent.“
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, sedmiprocentní růst mezd z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. „Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci. Nyní pravděpodobnost takovéhoto vývoje ještě dále narůstá,“ uvedl ekonom ve svém komentáři pro faei.cz.
„Koruna proto v reakci na zveřejnění údajů o mzdách vůči euru zpevnila,“ vysvětlil Kovanda a dodal, že už před zveřejněním dat ke mzdám se většina analytické obce mírně přikláněla k předpokladu, že Česká národní banka snižování svých úrokových sazeb pozastaví už v tomto měsíci.
Kam pořád chodíte,na tu průměrnou mzdu?nechte se zaměstnat v moravskoslezském kraji –jako obyčejný člověk,a uvidíte…Budete mít sotva minimální mzdu..pane redaktore…