Největší finanční rezervy vidí lidé dlouhodobě ve výdajích za potraviny. Prostor pro úspory zde aktuálně potvrzuje téměř 30 procent dotazovaných, ženy přitom častěji než muži.
„Příčinou může být i to, že se skokové zdražování zatím v Česku potravinám spíše vyhýbalo, přestože ve světě ceny potravin velmi výrazně rostou již od května. Podle ekonomů lze však předpokládat, že toto zdražení na podzim přijde i do Česka,“ informoval Cyril Křůpala, marketingový ředitel společnosti Cofidis.
Jako jedna z prvních potravinářských firem oznámila zvýšení cen svých výrobků v první polovině října společnost Nestlé. Ke zdražení má dojít v následujících měsících napříč hlavními kategoriemi v rozmezí čtyř až 13 procent.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy výrobci potravin v poslední době nenápadně zmenšují objem výrobků, snižují gramáž či ubírají procenta alkoholu. Jde o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation, pozn. red.).
Hned po potravinách vidí nejvíc Čechů, kteří se zúčastnili šetření, prostor ušetřit na alkoholu a cigaretách. Největší úspory by zde našla více než pětina lidí. Je zde však značný nepoměr.
Zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi by na alkoholu a cigaretách našlo nejvíce úspor jen 16 procent dotazovaných, u lidí bez maturity je to 26 %. V jejich případě dokonce platí, že více lidí by mohlo spíš ušetřit na alkoholu či cigaretách, než na potravinách.
Kromě toho Češi vnímají největší rezervy ve výdajích za volnočasové aktivity a zábavu (15 %) a za dovolenou (11 %). „Prostor ušetřit na dovolené letos uvedlo výrazně méně lidí, než tomu bylo před dvěma lety. Je pravděpodobné, že Češi se v důsledku předchozího velkého omezení cestování odmítají zatím dovolených vzdát a šetřit na nich,“ uvedl Křůpala.
Z „průzkumu“ vyplynulo, že část lidí krize postihla natolik, že si dovolené museli odepřít a tato oblast se jich pro možnou úsporu vůbec netýká. Podle údajů, které za rok 2020 zveřejnil Český statistický úřad, si týdenní dovolenou si v Česku nemůže finančně dovolit 18,7 procenta lidí.
Mírný pokles prostoru pro potenciální úsporu zaznamenaly také výdaje za bydlení. Oproti 14 procentům v roce 2019 je to nyní deset procent.
Pouze šest procent respondentů pokládá za největší prostor k úsporám v rodinném rozpočtu splátky půjček (6 %), ať už jde o hypotéku, leasing nebo spotřebitelský úvěr. Nejméně lidí si myslí, že se dá ušetřit nějaká výraznější suma peněz za oblečení, dopravu, účty za telefon, televizi nebo internet.
Průzkum na podobné téma nedávno zveřejnila společnosti KRUK Česká a Slovenská republika. Pokud se české domácnosti ocitnou v ekonomických problémech, nejčastěji je řeší omezením nákupů oblečení, zrušením dovolené nebo omezením výdajů na zábavu. Z průzkumu vyšlo také najevo, že jako poslední omezí Češi výdaje na vzdělání a zájmové kroužky pro děti.
Podle tohoto průzkumu necelá polovina Čechů omezí své výdaje na jídlo a necelá třetina si odepře sportovní aktivity a rovněž se pokusí snížit výdaje na energie. Jak vyšlo najevo, Češi se jen velmi neradi vzdají komfortu cestování vlastním autem a přejdou na veřejnou dopravu. K tomu je ochotno jen šestnáct procent lidí.
