Na embargu na ruský diesel nejvíc vydělají Turecko, Maroko či Indie

V neděli vstupuje v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se v pátek shodla EU se zeměmi skupiny G7.
Zatímco dříve by plavidlo třeba z ruského Primorsku přepravovalo barely s dieselem jen do některého z přístavů severozápadní Evropy, nyní starý kontinent obeplouvá, když palivo veze až do Turecka. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel.

V pátek EU a G7 dojednaly ještě druhý strop, 45 dolarů za barel, který se vztahuje na ropné produkty, které se, na rozdíl od dieselových paliv, tradičně prodávají ve slevě oproti ceně ropy. Cena ruské námořně vyvážené ropy je už od loňského prosince ze strany EU a G7 zastropována na úrovni 60 dolarů za barel.

Cena ruských dieselových paliv se nyní pohybuje kolem 90 dolarů za barel. Zastropování ještě o 10 dolarů na barel vyšší se tak ruských rafinérií příliš nedotkne. Nutno ovšem říci, že ruská dieselová paliva jsou už nyní ve slevě, neboť dieselová paliva z jiných oblastí, než je Rusko, se v EU dle její klíčové referenční ceny prodávají za přibližně 113 dolarů za barel.

Rusko před invazí na Ukrajinu dodávalo do EU v průměru zhruba 650 tisíc barelů dieselových paliv denně. Neděle tedy představuje zásadní milník v procesu přesměrovávání těchto dodávek, nebo alespoň jejich podstatné části, do jiných oblastí.

Největší odběratelem ruských dieselových paliv tak letos bude oblast východního Středozemí, včetně Turecka (viz graf Bloombergu níže, pozn. aut.). Do této oblasti zamíří letos v denním průměru o sto tisíc barelů dieselu více než loni, celkem 210 tisíc barelů. Klíčovými odběrateli ruských dieselových paliv se letos stanou také africké a latinskoamerické země.

Vítězi celé situace tak budou obchodníci s palivy a také země, které budou profitovat z jejich přeprodeje. Příkladem je Indie. Ta velmi pravděpodobně bude zpracovávat ruskou ropu a vyvážet ji zpracovanou, třeba právě v podobě dieselového paliva, do Evropy jako palivo již ne-ruského původu. Ruská ropa, stejně jako zmíněný ruský diesel, je nyní ve slevě oproti referenční ceně, a to kvůli západním sankcím.

Dále například zmíněné Turecko už nyní tedy nakupuje ruská dieselová paliva ve slevě, nyní za oněch zhruba 90 dolarů za barel, přičemž svými vlastními dodávkami tohoto paliva zásobuje země EU za cenu o zhruba 25 procent vyšší.

Loni v prosinci si Turecko dovezlo rekordní objem ruských dieselových paliv. Podobně na situaci vydělá také Maroko, jehož dovoz ruského dieselu v uplynulých týdnech též markantně vzrostl.

Už nyní nastávají paradoxní podívané. Třeba když se ve Středozemním moři míjí dva tankery. První přepravuje barely s ruským dieselem z přístavu Primorsk v Baltském moři do Turecka. Druhý veze z Turecka totéž palivo do Francie.

Mezinárodní toky obchodu s ropou a ropnými produkty, které se postupně zefektivňovaly a cizelovaly po celá desetiletí, se tak nyní zesložiťují. S jejich narůstající „zašmodrchaností“ stoupá cena přepravy. Třeba proto, že tankery musí nyní zdolat větší vzdálenost.

Zatímco dříve by plavidlo ze zmíněného Primorsku přepravovalo barely s dieselem jen do některého z přístavů severozápadní Evropy, nyní starý kontinent obeplouvá, když palivo veze až do Turecka.

Složitější přeprava znamená nejen vyšší cenu, ale také zvýšené riziko výpadku v dodávkách. Podle britské poradenské společnosti Wood Mackenzie je tak třeba počítat s letošním růstem ceny dieselových paliv v EU.

I čeští řidiči tak zřejmě na svých peněženkách pocítí novou podobu mezinárodního obchodu s ruskou ropou a ruskými ropnými produkty. Budou platit více hlavně za motorovou naftu.

Rusko samotné ovšem nakonec bude tratit také. Podle Wood Mackenzie totiž získá alternativního odběratele jen pro část svých dieselových barelů. Zatímco před invazí vyváželo uvedených 650 tisíc barelů denně, nyní to má být jen 450 tisíc (viz graf).

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 5
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Pa Pavel

    mě jenom fascinuje že nikdo nepoukazuje na jednu základní věc – veškeré zisky z prodejů ruského zboží zůstávají a daní se nyní v rusku na rozdíl od předcházejícím letům takže at všichni tvrdí že je nižší cena a nižší těžba ruský stát z toho má čím dál větší vývar chtělo by to zavést i v čechách ročně se od nás vyvede cca 600 miliard korun a to nemluvě o dodávkách zboží ze zahraničí které zaplatíme ty jsou v bilonech jo holt dohoda o dvojím zdanění a danové ráje je svinstvo pro porobené kolonie

  2. Pe Petr

    EU vedou hlupáci……Celý svět se nám směje. Zavést si embargo sám na sebe je legrační. Už zavedení na dovoz zemního plynu vyšroubovalo cenu plynu na 60 kč za kubík.

  3. Mi Mirek

    Peníze od občanů EU za vyšší ceny PHM a plynu odplynou někam, kde si na náš úkor zvýší životní úroveň. Tak nevím, jestli jsme je to dobrá politika (slušně řečeno).

    • Pe Petr

      Mě více zajímá kdo na tom prodělá. Třeba konkrétně když už žiju v zemi zaslíbené kolik proděláme my. Kolik a za kolik si tu ruskou ropu koupíme. Samozřejmě politicky vyčištěnou když projde Indickým přístavem a konečný prodejce bude s USA. 🤔

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB