Na nejnovější poznatek upozornili badatelé z Biologického centra Akademie věd ČR ve zprávě, kterou má redakce FAEI.cz k dispozici. Vycházeli ze studie, kterou nedávno otiskl prestižní americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Mravenci se díky tomuto výzkumu jedněmi z mála bezobratlých živočichů, u nichž takové odhady o jejich početnosti a váze existují. Podle Toma Fayleho a Petra Klimeše z Biologického centra si však na další přesnější čísla ještě musíme počkat, přičemž je podle nich dokonce pravděpodobné, že mravenčí populace je ještě výrazně větší.
Odhadované hmyzí populace
Ubývání hmyzu je jedním z velkých problémů současnosti, ale kolik hmyzu s námi sdílí naši planetu, se dosud neví. „Většina tvrzení vychází z velmi hrubého odhadu, podle nějž globální populace hmyzu čítá deset na osmnáctou, ale jeho spolehlivost není dosud možné empiricky ověřit,“ konstatovali ve svém komentáři Fayle a Klimeš.
Podobná čísla vedla k úvahám, jestli je možné zpřesnit vědecké odhady o početnosti aspoň některých druhů hmyzu. Mravenci – sociálně žijící a ekologicky významná skupina – přitom patří k nejvýraznějším zástupcům hmyzu s velikými populacemi.
„A byli to právě oni, které proslavil asi nejpopulárnější odhad početnosti hmyzu od slavného biologa Edwarda O. Wilsona, který jejich váhu přirovnal k váze lidstva. I tato úvaha, stejně jako všechny dosavadní studie, však vycházela z hrubého odhadu celkového počtu hmyzu deset na osmnáctou,“ poznamenali Fayle s Klimešem.
Aktuální studie zveřejněná v americkém magazínu PNAS podle nich poprvé v historii vychází ze skutečně naměřených počtů mravenčích dělnic v listové hrabance, které byly nashromážděny ze stovek studií z většiny biotopů světa.
„Tato nejnovější práce odhadla celkovou populaci mravenčích dělnic na dvakrát deset na šestnáctou, tedy dvacet kvadrilionů, což je ekvivalent dvaceti procent současné lidské biomasy,“ uvedli Fayle a Klimeš. Pro lepší představu, kolik mravenců tedy nejspíš na Zemi žije: 20 000 000 000 000 000.
Může jich být ještě výrazně více
Nakolik přesné ale toto číslo je, můžeme mu věřit? Tom Fayle a Petr Klimeš z Biologického centra upozornili na to, že v současných odhadech se nebral zřetel na druhy žijící v půdě a na mravenčí královny a plod, tedy larvy a kukly.
Není také jasné, jak by se současné odhady změnily, kdyby se v budoucích výpočtech podařilo brát v potaz váhu jednotlivých druhů mravenců, nikoliv pouze odhad váhy průměrného mravence. Jednotlivé druhy se totiž dramaticky liší ve velikosti těla, a to u mnoha druhů i v rámci jedné kolonie.
Podobně kolonie samotné se ve velikostech liší, ale jejich počet je velkou neznámou. „Zatímco spočítat jednotlivé mravence v hrabance se ukázalo proveditelné, spočítat hnízda na globální škále zatím nikoliv. Celková biomasa mravenců je tak pravděpodobně ještě větší,“ poznamenali Fayle a Klimeš.
Na druhou stranu je možné, že současné výpočty naopak nadceňují počty mravenců na některých místech planety, jelikož se soustředily na přirozená stanoviště na úkor rychle se šířících nepůvodních biotopů. „Na přesnější odhady si tak budeme muset ještě počkat,“ dodali Fayle s Klimešem.
Mravenci, kteří pasou housenky
Odhad, že mravenců může být ještě více, dokládá nové zjištění vědců z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu. Badatelé totiž popsali na 139 nových druhů, a mezi nimi i mravence, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých.
Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličkovitým a podle níž byl motýl pojmenován, slouží housenkám jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.
Vědec David Yates připomněl, že pro mravence běžně slouží housenky jako potrava. Ale tento nový druh mravence se o housenky stará, chová se spíše jako chůva, která je bere na pastvu. Za své služby pak mravenci dostávají od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. „Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila,“ poznamenal Yates.
