
Ošetřovné se řadí mezi dávky nemocenského pojištění, stejně jako nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství či otcovská. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba je účastna nemocenského pojištění. U zaměstnanců účast vzniká dnem vzniku zaměstnaneckého poměru a zaniká dnem skončení doby zaměstnání.
1. Na ošetřovné má nárok pojištěnec, který nemůže pracovat, neboť ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav ošetřování vyžaduje.
2. Výše ošetřovného se vypočítává z denního vyměřovacího základu. Je stanovena na 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
3. Ošetřovné lze čerpat max. 9 dní.
Na ošetřovné má nárok pojištěnec, který nemůže pracovat, neboť ošetřuje dítě mladší deseti let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav ošetřování vyžaduje. Ošetřovné je možné čerpat také v případě, kdy pečujete o dítě mladší deseti let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (například z důvodu loňských povodní, pozn. aut.), dítěti byla nařízena karanténa, případně osoba, která o dítě jinak pečuje, sama onemocněla. Ošetřovaná osoba musí žít s pojištěncem v jedné domácnosti. Výjimka je vyhrazena pro péči o příbuzného v přímé linii, sourozence, manžela, registrovaného partnera, rodiče druhého z manželů.
O potřebě péče rozhoduje ošetřující lékař, který vystaví Rozhodnutí o potřebě ošetřování. Zaměstnanec ho předá zaměstnavateli, který podklady pro výplatu dávky předá správě sociálního zabezpečení.
Jestliže nárok na ošetřovné vzniká z důvodu uzavření dětského zařízení, uplatňuje jej zaměstnanec prostřednictvím tiskopisu Žádost o ošetřovné při péči o dítě do deseti let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy). To mu vydá škola, kterou dítě navštěvuje. Potvrzení v případě nařízení karantény vystavuje ošetřující lékař, případně orgán ochrany veřejného zdraví.
Pro výplatu dávky musí zaměstnanec doložit také Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, který zaměstnanci předá ošetřující lékař (případně orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování.
U dítěte se můžete vystřídat
V průběhu péče je možné, aby se ošetřující osoby jednou vystřídaly. Doba ošetřování druhou osobou se započítává do celkové doby ošetřovného. Vystřídat se nemusejí jen rodiče dítěte, ale kdokoli z oprávněných osob, například matka a babička dítěte.
V případě, že se ošetřující osoby střídají, zaměstnanec, který přebírá péči jako druhý v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování.
O nároku na dávku rozhoduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Jestliže jsou podmínky vyplacení dávky splněny, obdrží zaměstnanec dávku a spolu s ní informace o druhu dávky, její denní výši a době vyplácení. Občanům, kteří podmínky vyplacení nesplnili, je zasláno rozhodnutí spolu s důvody zamítnutí.
Příjem ve výši 60 procent
Výše ošetřovného se vypočítává z denního vyměřovacího základu. Ten, zjednodušeně řečeno, odpovídá průměrnému dennímu příjmu za rozhodné období (zpravidla za posledních 12 kalendářních měsíců). Ten se dále redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, čímž vzniká tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.
Samotná výše ošetřovného je stanovena na 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Dávku správa vyplácí nejpozději do jednoho měsíce od doručení podkladů. Od nového roku probíhá výplata dávky stejným způsobem, jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.
Čerpáte vždy jen na jedno dítě
Ošetřovné lze čerpat maximálně devět dní. Výjimku mají rodiče samoživitelé. Ti mohou čerpat ošetřovné až 16 dní, pokud se starají o dítě mladší šestnácti let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku.
„Prodloužené ošetřovné platí i v případech, kdy pečujete o zdravotně postižené dítě, které potřebuje více času na zotavení. I když se rodiče mohou v průběhu ošetřování jednou prostřídat, maximální doba ošetřování zůstává stejná a neprodlužuje se,“ říká Jana Jáčová ze společnosti UOL Účetnictví.
Změna diagnózy v průběhu ošetřování není považována za nový případ ošetřování. Ten nastává až v momentě, kdy mezi dvěma onemocněními nastane alespoň jeden kalendářní den, kdy ošetřující nastoupí do práce, případně si vezme dovolenou.
V případě, že onemocní sourozenci, poskytuje se ošetřovné na první nemocné dítě do posledního dne nároku na dávku. Ošetřovné na druhé dítě je možné vyplácet až po skončení podpůrčí doby prvního dítěte.
Pro případy ošetřování osoby s vážným onemocněním nebo po těžkém úrazu je zde institut dlouhodobého ošetřovného. Podmínkou pro čerpání této dávky je jednak účast na nemocenském pojištění a také hospitalizace ošetřované osoby, a to po dobu alespoň čtyř dní.
Nutnost celodenní péče musí potvrdit ošetřující lékař a zároveň ošetřovaný musí s pečující osobou souhlasit. Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat po dobu maximálně 90 dní během 12 měsíců.
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost rodiče v práci po dobu nemoci dítěte či z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (například z důvodu doprovodu dítěte během jeho hospitalizace). Délka pracovního volna není nijak pevně stanovena a není omezena dobou, po niž zaměstnanec čerpá dávku nemocenského pojištění.
„Během ošetřování nebo péče vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Pokud ji obdržíte před začátkem ošetřovného, výpovědní doba se přeruší a pokračuje až po skončení ošetřovného. Můžete však zaměstnavateli sdělit, že na prodloužení pracovního poměru netrváte,“ říká Tereza Rabi z pracovního portálu Atmoskop.cz.
Nově i OSVČ
Pojištěnec nemá na ošetřovné nárok, pokud na dané dítě čerpá jiná osoba peněžitou pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřovné nebo rodičovský příspěvek. To neplatí, jen pokud tato jiná osoba sama onemocněla, utrpěla úraz, porodila, byla přijata do ústavní či lázeňské péče a nemůže proto o dítě pečovat.
Pozor ale na to, že souběžné pobírání ošetřovného a rodičovského příspěvku se nijak nevylučuje, jestliže jde o tutéž osobu. Jinými slovy, matka, která pracuje a zároveň pobírá rodičovský příspěvek, v má v případě nemoci dítěte nárok na ošetřovné. V tomto případě ale není možné, aby nárok uplatňoval otec, neboť příspěvek na dítě pobírá druhý rodič.
Zásadní změnou tohoto roku je, že mají nárok na ošetřovné i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), zahraniční zaměstnanci a osoby pracující na DPP či DPČ, pokud je z těchto dohod odváděno nemocenské pojištění. Podmínkou nároku OSVČ je účast na pojištění alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně před nástupem na ošetřování.