Na skládkách stále končí energeticky využitelný odpad

Názor
Přestože se u nás problematika ukládání odpadů na skládky řeší na legislativní úrovni přibližně od roku 1999 a v posledních letech se na ni soustředí více pozornosti, je skládkování stále nejrozšířenější formou nakládání s odpady. V roce 2020 v Česku skončilo okolo 49 procent veškerého komunálního odpadu právě tam.
Ročně se u nás vyprodukuje okolo dvou milionů tun biologicky rozložitelného odpadu. Z takového množství bychom dokázali získat okolo 100 milionů kubíků biometanu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Značnou část ho tvoří biologicky rozložitelný odpad (BRO). Namísto toho, aby se využíval v energetických zařízeních, zbytečně přispívá k produkci metanu, a nejen to. Bioodpad způsobuje nestabilitu skládek a značně navyšuje jejich kapacitu, a tím snižuje jejich životnost jako celku.

Produkce odpadu meziročně stoupá, čímž v současné situaci stoupá i množství odpadů na skládkách. Jejich kapacity nejsou nevyčerpatelné, proto je třeba zaměřit se na odpadovou legislativu, ve které zaostáváme za zbytkem Evropy. To dokládá i nedávné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, které odhalilo zásadní problémy v nakládání s odpady.

PSALI JSME:
Nová vláda počítá s výrobou energie z obnovitelných zdrojů, ale…

A rozhodně k tomu nepřispívá ani oddálení zákazu skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů na rok 2030. Zlepšení totiž nenastane ze dne na den, ale je to dlouhodobý proces, se kterým je třeba začít dnes.

V loňském roce bylo energeticky využito pouze 15 procent z celkové produkce komunálního odpadu. Ročně se u nás vyprodukuje okolo dvou milionů tun biologicky rozložitelného odpadu. Z takového množství bychom dokázali získat okolo 100 milionů kubíků biometanu, což odpovídá spotřebě plynu v téměř 67 tisících domácnostech.

K tomu je zapotřebí i podpůrná legislativa, dotace nebo provozní podpora pro bioplynové stanice (BPS). Většina tuzemských bioplynek je zemědělských – jejich vstupní surovinou je zejména cíleně pěstovaná biomasa. Ty z mého pohledu nejsou příliš dlouhodobě udržitelné například i s ohledem na rostoucí potřebu půdy pro účely potravinové produkce.

PSALI JSME:
Obejdeme se bez ruského plynu? Jaké jsou jeho vhodné alternativy

Důležité a nutné je soustředit se na zpracování BRO, který produkuje každý z nás a jenž má velký energetický potenciál. Některé ze zemědělských BPS však lze přebudovat na odpadářské s následnou výrobnou biometanu, k tomu však jsou třeba již zmíněné legislativní kroky. S těmi se naštěstí již začíná, ale stále jsme ve fázi návrhů.

Řešením je tedy co nejdříve zpřísnit skládkování a uvést v platnost podpůrnou legislativu pro výrobny biometanu. K tomu je zapotřebí, aby společně spolupracoval energetický sektor a odpadové hospodářství společně s městy i obcemi.

Autor je výkonný ředitel společnosti Energy financial group
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Třetina žárovek končí na skládce místo toho, aby se recyklovala

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Kyberzločinec se natahoval pro 13 milionů korun, ale neuspěl

Průzkum
Více než polovina Čechů a Češek se dostala do situace, kdy se někdo snažil ukrást peníze z jejich účtu nebo platební karty. Vyplývá to z výsledků nejnovějšího průzkumu, který Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) poskytla technologická a platební společnost Mastercard. Podle České bankovní asociace (ČBA) je nejvyšší zachráněná částka u jednoho klienta 13 milionů korun.