USA upravily cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent, oznámila nedávno administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Zasaženy tímto krokem, ale budou i další sektory. Tarifní přirážky na dovoz budou růst u počítačových mikročipů z 25 na 50 procent, zdravotnických produktů nebo některých výrobků z oceli a hliníku, u nichž se clo ztrojnásobí ze 7,5 na 25 procent.
Mezinárodní obchod není hra s nulovým součtem. Při uvalení tarifů na zboží z jiné země nakonec prohrají všichni. V první řadě na tomto stavu budou tratit spotřebitelé. Tarify a cla na importované zboží zvyšují jejich cenu. To vede k vyšším nákladům pro spotřebitele, kteří musí platit více za dovážené zboží a služby.
Osobně však vidím největší problém v tom, že jen co se inflace začala opět trochu snižovat, zavádění cel v obchodním styku mezi zeměmi může znovu nastartovat kola inflace a v konečném důsledku nutit centrální banky udržet vysoké úrokové sazby v ekonomice podstatně déle. To opět bude tlačit ekonomickou aktivitu směrem dolů.
V případě, že by se začala přidávat Evropa s cly na elektromobily a Čína rychle reagovala (ta nyní hrozí, že by kvůli obchodní politice Evropské unie a USA měla zvýšit clo na dovoz velkých benzinových aut z nynějších 15 na 25 procent, pozn. aut.), tak může jít o mimořádně škodlivý nabídkový šok pro ekonomiku.
Důkazem, že proces deglobalizace je nenávratný, je přitom již delší dobu trh s čipy a mikroprocesory. Právě tam se rovněž jednotlivé země snaží více osamostatnit a snížit tak svoji závislost na dodavatelském řetězci. Například Čína v minulém týdnu oznámila založení historicky největšího investičního fondu zaměřeného na výrobu polovodičů.
Tento fond má podpořit rozvoj domácího čipového průmyslu v co největší možné míře. V jeho rámci je pro průmysl integrovaných obvodů připraveno 344 miliard jüanů (47,5 miliardy USD). Letní měsíce tak mohou přinést řadu nečekaných negativních překvapení pro investory, která budou o dalších kolech obchodních válek. Ta přitom se čekala až v případě vítězství D. Trumpa v amerických prezidentských volbách v následujícím roce.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)