Finanční trh v horizontu necelého jednoho roku očekává pokles klíčové depozitní sazby ECB o téměř 140 bazických bodů ze současných 3,25 procenta. Podle guvernéra francouzské centrální banky Villeroye by ECB měla pokračovat ve zmírňování měnové restrikce, když se rizika pro inflaci a růst začínají více koncentrovat směrem dolů, a to i s ohledem na předpokládané dopady politiky D. Trumpa.
V podobném duchu se vyjádřil i Stournaras, podle něhož by inflace v eurozóně mohla dosáhnout svého 2% cíle již na začátku příštího roku. Do mixu se přidal také Holzmann, tradičně jestřábí člen ECB, který oproti zmíněným centrálním bankéřům považuje podstřelení inflačního cíle za nepravděpodobné. Naopak nadále vidí inflační rizika, která hovoří pro setrvání utažené měnové politiky.
Další eskalace války na Ukrajině vyvolala tradiční úkaz v podobě oslabování měn rozvíjejících se trhů na pozadí silnějšího dolaru, který těží ze svého statusu bezpečného přístavu. V průběhu dne ale docházelo ke korekci.
Středoevropské měny nejdříve synchronizovaně oslabily o zhruba 0,2 procenta, zatímco dolar vůči euru posílil o 0,2 procenta. Zatímco se ale maďarskému forintu podařilo ztráty téměř vymazat, tak česká koruna a polský zlotý zůstávají slabší o 0,2-0,3 procenta. Dolarové úrokové sazby měly tendenci mírně klesat, což následovaly i ty korunové, které jsou níže o zhruba tři až šest bazických bodů dle splatnosti.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
