Tržby oboru se podle společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá čtvrtina tuzemských gastro podniků meziročně propadly o 37 procent. Oproti roku 2019, kdy podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR dosahovaly 195 miliard korun, to představuje propad zhruba o 72 miliardy. Uzavřené restaurace mají také významný dopad na objemy prodaného piva. Například prodeje Pivovarů Staropramen v segmentu gastronomie v loňském roce poklesly o 37 %.
První lockdown byl nejtěžší.
„Na tak razantní omezení tehdy nikdo nebyl připraven,“ říká ředitel Dotykačky Petr Menclík.
„V půlce března ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřely dvě pětiny podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot.“
Původní omezení provozu hospod a restaurací bylo v plánu pouze na deset dní. Restrikce však byly postupně prodlužovány, výhradně přes okénko musely tuzemské hospody a restaurace od 14. března 2020 až dosud fungovat více než 27 týdnů.
„V prvních týdnech zvolilo cestu prodeje přes okénko pouze zhruba šest procent našich zákazníků v domnění, že se vše brzy vrátí do běžných kolejí,“ vzpomíná Radek Fidra, manažer ve společnosti Pivovary Staropramen.
„V obdobích, kdy mohly mít hospody a restaurace otevřeno, se v nich prodej piva výrazně zvýšil, ale přesto se nevrátil na čísla z předkoronavirového období. Zejména v Praze chyběli turisté i místní lidé, kteří ve valné většině zůstali pracovat z domova,“ popisuje Fidra.
„Zdaleka nejhůř na tom byla Praha, kde v porovnání s létem 2019 klesly tržby bezmála o pětinu,“ potvrzuje ředitel Dotykačky Menclík.
V mínusu se, připomíná, potácely také Moravskoslezský a Zlínský kraj, jejichž návštěvnost negativně ovlivnila lokální ohniska koronaviru. Nejvíc se naopak utrácelo v turisticky atraktivních lokalitách v jižních Čechách, Královéhradeckém kraji a na jižní Moravě.
Hosty ve svých podnicích mohli provozovatelé hospod a restaurací přivítat 156 dní od května do října a následně ještě patnáct dnů v prosinci. Navzdory rozvolnění v letních měsících se však deficit způsobený jarní uzavírkou nepodařilo dohnat.
Podle odhadů společnosti Dotykačka zhruba deset procent podniků už neotevřelo. Zbývající zařízení sice generovala vyšší obraty než před vypuknutím koronakrize, nicméně i tak byla čísla nižší, než během předchozího léta.
Výrazně se také projevily rozdíly mezi jednotlivými regiony. Odborníci aktuálně odhadují, že kvůli covidu dojde k uzavření 15-20 procent provozoven, které ještě v únoru minulého roku fungovaly.
Koronavirová omezení mají největší dopad na podniky orientované na noční život. „Například diskotéky a kluby, podobně jako bary nebo hospody, nemohou pořádně fungovat už od konce léta. Situace je pro ně likvidační,“ upozorňuje Petr Menclík.
Naopak nejlépe podle něj současný režim zvládají kavárny a bistra. „Tyto podniky do určité míry i za normálních okolností fungují v režimu ‚take away’. Za celý rok jejich tržby klesly jen o 19 procent,“ podotýká.
Podle Luboše Kastnera, který obor zastřešuje v rámci Asociace malého a středního podnikání ČR, aktuálně hrozí smrt každému čtvrtému zařízení.
„Víc než třetinový pokles hodnoty trhu v kombinaci s nejistými kompenzacemi a slabým nájezdem tržeb v roce 2021 způsobí odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky stejného počtu zaměstnanců. Pro záchranu odvětví je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu,“ vysvětluje.
