Mezičtvrtletní růst HDP byl tažen především spotřebou domácností a růstem zásob, pozitivní vliv měla také vládní spotřeba, zatímco investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu, pozn. aut.) a zahraniční obchod (čisté exporty) měly negativní vliv.
Meziroční růst HDP výrazně zpomalil z 8,5 procenta zaznamenaných ve druhém čtvrtletí na 3,1 procenta ve třetím čtvrtletí, což bylo dáno odezněním jednorázových pozitivních statistických efektů, jež na meziroční růst působily letos na jaře.
Na straně tvorby HDP byl mezičtvrtletní růst tažen výkonem ve službách a ve stavebnictví, v rámci sektoru služeb si zaslouží zmínku silný růst ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, kde pokračovalo oživení související s rozvolněním pandemických omezení.
Výrazný mezičtvrtletní pokles vykázal zpracovatelský průmysl, jenž se potýkal s nedostatkem potřebných komponent, markantní byl tento problém ve výrobě motorových vozidel, na niž dopadl nedostatek čipů.
Růst HDP byl v letošním třetím čtvrtletí mezikvartálně o 0,1 procentního bodu silnější, než co avizoval předběžný údaj prezentovaný na konci října. Meziroční růst na úrovni 3,1 procenta byl oproti předběžnému odhadu silnější o 0,3 procentního bodu.
Růst české ekonomiky překonal očekávání České národní banky (ČNB) – centrální banka ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu (a tedy vypracované v průběhu října) počítala pro třetí čtvrtletí s meziročním růstem HDP 2,1 procenta, odhad pro mezikvartální růst HDP činil 0,8 procenta.
Z čerstvě zveřejněných dat Českého statistického úřadu zároveň plyne, že meziroční růst HDP v letošním druhém čtvrtletí na úrovni 8,5 procenta byl silnější, než se původně soudilo, neboť oficiální statistiky zatím pracovaly s meziročním růstem 8,1 procenta.
Na straně poptávky byla tahounem růstu HDP výlučně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a tvorba zásob, přičemž růst zásob byl tažen i nedokončenou výrobou, jež souvisí s nedostatkem potřebných komponent v některých odvětvích průmyslu.
Na spotřebu domácností může v závěru letošního roku nepříznivě dopadnout růst inflace, jenž začíná dopadat na spotřebitelský sentiment a vede spotřebitele k obavám z dalšího vývoje. Naopak, postupně by se měla stabilizovat situace v odvětví výroby motorových vozidel v souvislosti s dodávkami čipů, plnou stabilizaci a následné zlepšení lze ale čekat až v průběhu roku 2022.
Rizikem pro vývoj zejména v prosinci a dále na počátku roku 2022 představuje také aktuální situace na straně pandemie a s ní spojené nejistoty a omezení v některých oblastech obchodu a služeb.
Pozitivní revize údajů o výkonu české ekonomiky za letošní druhé a třetí čtvrtletí je dobrou zprávou, nicméně v rámci aktuálních komplikací na straně pandemie výhled HDP České republiky pro celý letošní rok na základě zmíněných revizí neměním.
Očekávám, že závěrečné čtvrtletí letošního roku přinese v mezikvartálním vyjádření zhruba stagnaci HDP, v lepším případě jen nepatrný růst. Pro letošek počítám s celoročním růstem české ekonomiky v oblasti 2,8 procenta. Pro srovnání – v roce 2020 klesl HDP České republiky pod tíhou pandemie o 5,8 procenta.
Čerstvý vývoj na straně pandemie ale přináší nejistotu jako ohledně výkonu ekonomiky v nejbližších měsících, tak ohledně vývoje inflace, přičemž události uplynulých takřka dvou let ukázaly, že výkyvy ekonomické aktivity související s pandemií zdaleka nemusí vést ke zmírnění inflace.
Růst HDP za letošní třetí čtvrtletí překonal prognózu ČNB a ekonomika se potýká s naakumulovanými inflačními tlaky. Z posledních výroků ze strany centrální banky je znát vyšší opatrnost, co se týče možnosti dalšího zvyšování úrokových sazeb, zároveň ale centrální banka i nadále dává najevo potřebu zakročit proti růstu cenových tlaků a inflačních očekávání.
I nadále očekávám, že bankovní rada na svém předvánočním zasedání 22. prosince zvýší úrokové sazby, repo sazbu nejspíše o půl procentního bodu z její stávající úrovně 3,25 procenta, nelze ale vyloučit i opatrnější krok se zvýšením v rozsahu čtvrt procentního bodu.
Úroky ČNB by mohly dosáhnout svého vrcholu v prvním čtvrtletí roku 2022, repo sazba na úrovni 3,25 procenta či 3,50 procenta, s následným pozvolným poklesem počínaje druhým čtvrtletím 2022.
Čistě teoreticky je nejnovější zpráva o výkonu HDP za letošní třetí čtvrtletí pozitivní zprávou pro korunu, na měnový kurz ale budou působit především globální faktory, tedy to, jak trhy budou vnímat další vývoj a rizika v oblasti pandemie.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
