Zaslechli jste, že investovat do dluhopisů je skvělá příležitost, jak zhodnotit své úspory? Nenechte se mýlit! Dluhopis, jak už název napovídá, není totiž nic jiného než dlužní úpis, tedy vámi poskytnutá půjčka, za kterou byste měli obdržet úrok odpovídající rizikovosti investice. Ne vždy tomu tak ale je.
Nejprve si však vysvětlíme základní druhy dluhopisů. Jsou jimi státní dluhopisy, dluhopisy státních a polostátních firem, bankovní a firemní dluhopisy. Státní dluhopisy emituje ministerstvo financí a jejich úročení zpravidla nepřekročí dvouprocentní hranici. Většinou stěží pokryjí inflaci, tedy postupné zdražování, které snižuje hodnotu investovaných peněz.
Není to špatná alternativa, jak bezpečně uložit své finanční prostředky na horší časy, bez poplatků (s nimiž se setkáte např. u termínovaných vkladů nebo spořicích účtů), žádné závratné zhodnocení ale nečekejte. Do státních dluhopisů můžete investovat prostřednictvím tzv. distribučních míst.
Další možností jsou cenné papíry státních nebo polostátních podniků, jako jsou např. České dráhy, ČEZ. Ty jsou však pro drobné investory běžně nedostupné. Nominální hodnota dluhopisů se, zpravidla, pohybuje ve statisících až milionech a výjimkou není ani jejich distribuce prostřednictvím zahraničních subjektů.
Dluhopisy mohou vydávat například i banky aj. finanční instituce a tím získávat důležité finanční zdroje. Zda vaše banka dluhopisy emituje, vám zodpoví váš bankovní poradce.
Alternativou mohou být např. podílové fondy (ať už dluhopisové nebo smíšené), které umožňují investovat právě do méně dostupných firem. Zjednodušeně řečeno soustřeďuje každý takový fond aktiva různých společností, která se snaží poskládat tak, aby byla co nejvýdělečnější a svému investorovi poskytla výhodné úročení. Proto se obvykle platí také poplatek za správu takovéhoto fondu, zpravidla vyjádřený v procentech z investované částky.
K investování do dluhopisových podílových fondů se lze dostat prostřednictvím investičního poradce, banky nebo se obrátit přímo na některou z investičních společností. Touto formou si lze i pravidelně spořit – ukládat si např. tisíc korun měsíčně. Fond si můžete dokonce navolit dle svých preferencí (např. pouze společensky odpovědné firmy, ekologicky orientované firmy atd.) nebo dle teritoriálního uspořádání (např. fondy ryze českých firem, amerických atd.).
Poslední variantou jsou firemní neboli korporátní dluhopisy, slangově bondy. Investování do těchto cenných papírů ale vyžaduje rozšířené ekonomické povědomí a znalost finančních výkazů, resp. pojmů jako rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow, a také to, kde tyto cenné zdroje informací najít. Právě ony vám pomohou se rozhodnout, zda do dluhopisů dané společnosti investovat či nikoli.
Jako první by proto vaše kroky měly zamířit do on-line veřejně dostupné Sbírky listin, kam mají firmy povinnost každoročně finanční výkazy vkládat. Pokud je společnost příliš mladá, bez možnosti ověřit si její hospodářské výsledky, mělo by to být prvním varovným signálem.
Tím dalším je záporná hodnota vlastního kapitálu, záporný výsledek hospodaření nebo záporné finanční toky (cash flow). V podstatě jakékoli záporné hodnoty nevěstí nic dobrého. Doporučujeme raději prověřit i to, zda jednatel společnosti nefiguruje v insolvenčním rejstříku nebo Centrální evidenci exekucí. Přeci nechcete půjčovat někomu, kdo už od počátku není schopen splácet.
K rozhodování může napomoci také Desatero pro drobné investory do podnikových dluhopisů uveřejněné Českou národní bankou (ČNB) nebo online brožura zvaná Scorecard korporátních dluhopisů pro nezkušené a konzervativní investory vydaná ministerstvem financí. Scorecard není jen efektivním návodem, jak vyhodnotit rizikovost daného emitenta, ale také zrcadlem samotných investorů.
Pokud totiž některým z uvedených pojmů nerozumíte, doporučujeme do korporátních dluhopisů raději vůbec neinvestovat nebo váš záměr konzultovat, přinejmenším, s investičním poradcem. Jen pozor na to, aby byl skutečně nezávislý a měl k investičnímu poradenství potřebnou licenci. To platí i v případě různých inzertních dluhopisových portálů. Pamatujte, že většina z nich není oprávněna vám poskytovat kvalifikované investiční poradenství, mohou jen inzerovat jednotlivé emise dluhopisů.
Pokud vám zástupci inzertního dluhopisového portálu budou aktivně doporučovat nějakou konkrétní emisi, trvejte na předložení licence od ČNB. V opačném případě s díky odejděte. Před nákupem dluhopisů některých společností totiž odborníci přímo varují.
Investování do dluhopisů vypadá velmi jednoduše, ale více než kde jinde se zde vyplácí „dvakrát měř, jednou řež“. Na trhu je, bezpochyby, množství seriózních emitentů, mnohem častěji ale narazíte na společnosti vydávající nezajištěné dluhopisy, protože jim kvůli jejich nízké bonitě odmítla půjčit banka. Pořád totiž jde jen o půjčku, notabene v zemi, kde je více než 820 000 občanů v exekuci. To samo o sobě něco vypovídá…
Autorka je tisková mluvčí serveru Rizikovedluhopisy.cz
(Redakčně upraveno)
