Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun

Názor
Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Ilustrační foto: Pixabay.com

I tak je zjevné, že by šlo o nákup, který se opravdu výrazně promítne do výsledku tuzemských veřejných financí v daném roce či letech. A to, i když případná splátka bude rozložena do více let. Je proto třeba, aby vláda usilovněji než doposud hledala úspory ve veřejných rozpočtech a konsolidovala je.

Konsolidace veřejných rozpočtů se jí ale zatím příliš nedaří. Vždyť ani olbřímí deficit státního rozpočtu, schválený pro letošek ve výši 295 miliard korun, není podle šéfa Národní rozpočtové rady realistický. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká Mojmír Hampl.

Důvodem je podle něj například letošní mimořádná valorizace důchodů. „Ta není rozpočtována, přitom představuje dalších dvacet miliard korun,“ vysvětluje. Sečteno, podtrženo, dostat se letos na plánovaný schodek 295 miliard korun, by podle Hampla vyžadovalo konsolidaci v rozsahu 50 až 70 miliard korun. „To by vyžadovalo opravdu velké konsolidační úsilí.“

PSALI JSME:
Schválený schodek rozpočtu pro letošek není realistický

Obecným důvodem toho, proč se velmi pravděpodobně nepodaří dosáhnout plánovaného schodku, je, že „výdajová stránka rozpočtu trpí“. Například starobní důchod totiž dle Hampla loni meziročně rostl rychleji než inflace, o skoro dvacet procent. Letošní schodek – v rozsahu 350 nebo 360 miliard korun – by se tak mohl velmi podobat tomu za loňský rok, který činí 360,4 miliardy korun.

Takovéto schodky nepředstavují ideální výchozí pozici pro nákup stíhaček za více než 100 miliard. Snadno se pak totiž může stát, že schodek státního rozpočtu bude atakovat úroveň 500 miliard korun, byť přechodně (výdaj za nákup stíhaček nebude zatěžovat veřejné finance permanentně jako třeba výplata důchodů, pozn. aut.).

Deficit kolem 500 miliard korun by už mohl vést ratingové agentury k tomu, aby přehodnotily své hodnocení dluhu České republiky. Pokud by dluhu zhoršily bonitu, zadlužení se Česku prodraží a vláda – tato či příští – bude muset nakonec o to razantněji škrtat ve výdajích nebo navyšovat daně.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Agentura Standard & Poor's Česku potvrzuje rating

Zavřít reklamu ×
  1. Asi tak . Vždy záleží kolik chceme dát procent HDP na školství , duchody , zdravotnictví . Ve všech těchto segmentech jsme pod urovní západní evropy . Teď se dává na duchody 8% HDP . Rakušáci dávají 12% HDP . Tedy o polovinu více . Chceme jít směr ukrajina (rozebrání státu oligarchy , a nebo západ ?

Napsat komentář: Jenda Stehlik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.