Nakupujeme dráž a hůř než v Německu

V rozpětí jen několika dní byly medializovány hned dva srovnávací testy potravin zakoupených v českých a německých hypermarketech. Ukázaly hned několik skutečností, nad nimiž stojí za to se pozastavit. Srovnatelné potraviny bývají bez ohledu na slevové akce v Německu mnohdy levnější a zboží prodávané pod stejnou značkou nemá stejné složení a chuť – v německých obchodech je kvalitnější. To, o čem dlouho panovaly pouze dohady, se nyní potvrdilo v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické a při nákupu vzorků na obou stranách německo-české hranice.

Proč tedy v České republice nakupujeme potraviny dráž než v Německu, kde je kupní síla výrazně větší? Foto: Pixabay

Testy si na odborném pracovišti zadala jednak europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) a jednak Potravinářská komora ČR spolu s MF Dnes a časopisem Svět potravin. Součástí druhého testu jsou navíc zkoušky složení potravin a chemických analýz a jejich srovnání s údaji deklarovanými na obalech, jejichž výsledky budou zveřejněny v nejbližších dnech.

Třetina vzorků ze 24 párů potravin prodávaných pod stejnou značkou v Německu a v ČR měla odlišné složení. Např. vyšší obsah tuku měl německý jogurt Activie i margarín Rama (o 10 %), což výrobci zdůvodňují kvalitnějším mlékem při výrobě a snahou používat lokální suroviny.

Dalším argumentem je údajně snaha přizpůsobit se chuťovým preferencím domácích spotřebitelů, takže zřejmě proto obsahuje český ledový čaj o 40 % méně čajového extraktu a u nás prodávané colové nápoje jsou slazené nikoli dražším cukrem, ale fruktózo-glukózovým sirupem.

Asi nejviditelnější rozdíl zaznamená spotřebitel, pokud se rozhodne pro rychlou večeři v podobě mražené salámové pizzy Ristorante (výrobce Dr. Oetker). „Německá“ pizza je obložena 12 % salámu, na té „české“ je ho polovic. Zčásti je pravděpodobně nahrazen kukuřicí, kterou na pizze prodávané u západních sousedů nenajdeme. Oba výrobky jsou přitom prodávány pod stejným názvem a ve stejném obalu. Společnost má prý svými testy ověřeno, jak tato pizza spotřebitelům chutná. „Před rokem 2006 jsme prodávali v ČR identický výrobek jako v Německu, od té doby vyrábíme v Polsku. Kvalitu obou výrobků hodnotili spotřebitelé v našich průzkumech srovnatelně,“ vysvětlil Zdeněk Kvinta ze společnosti Oetker časopisu Svět potravin.

Pozornost vzbudil i rozdíl mezi lančmítem od dánského výrobce Tulip, který pro německý trh dodává konzervy s téměř výhradně vepřovým masem, zatímco česká verze obsahuje 39 % strojně odděleného kuřecího masa, tzv. separátu. A německá varianta je přitom o polovinu levnější.

Na druhou stranu se nepotvrdily mýty, které o některých potravinách kolují. Například, že zmrzlina Magnum prodávaná na západních trzích, tedy i v Německu, je vyráběná z poctivé smetany, zatímco se čeští spotřebitelé musejí spokojit s náhražkovým rostlinným tukem. Složení obou mražených krémů je naprosto totožné a podle uvedených jazykových verzí stejnou zmrzlinu dostanete také v Anglii, Nizozemsku, Španělsku a Dánsku. Ze senzorického posouzení však vyplynulo, že německá zmrzlina má silnější vrstvu polevy a intenzivnější čokoládovou chuť.

Součástí testu bylo i cenové srovnání dvacítky totožných výrobků v supermarketech v Praze a Drážďanech. V Německu stál nákup 854 Kč (přepočet podle kurzu ČNB platného v den nákupu), stejné zboží v České republice 991 Kč, tedy o 14 % dráž. Z celkových 20ti bylo v Německu levnějších 13 produktů. Do očí bijících cenových rozdílů se našlo hned několik: zatímco tuňák Rio Mare stojí německého spotřebitele 70 Kč, ten český si za něj ještě skoro padesátikorunu připlatí. Litrová zmrzlina Carte d´Or stojí v ČR 130 Kč, v Německu jen 82 korun. A zatímco za Kinder mléčný řez utratí české maminky 11 Kč, německé stojí polovinu.

Proč tedy v České republice nakupujeme potraviny dráž než v Německu, kde je kupní síla výrazně větší? Vliv má samozřejmě rozdílná sazba DPH na potraviny – v ČR ve výši 15 %, v Německu 7 %. „Nicméně tento rozdíl není celé vysvětlení. Německo nabízí výrazně větší trh, na kterém se snáz rozpouštějí náklady na dopravu, distribuci a provoz prodejní sítě,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Tabulka k Nakupujeme dráž a hůř než v Německu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.