„Klesal tak již čtvrtý měsíc v řadě. První čtyři měsíce letošního roku přitom rostl a vyšplhal se až na dubnovou hodnotu 103,8, v květnu ale začal nabírat opačný směr. Postupně se propadl na 101,6, v červnu to bylo 101,0, v červenci pak 98,4,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Podle jeho názoru se tak ukazuje prohlubující se pesimismus českého spotřebitele, který se obává zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a v důsledku tohoto i negativního dopadu na jeho finanční situaci. To ostatně potvrdily i odpovědi respondentů.
„Podíl těch, kteří očekávají pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v České republice, meziměsíčně výrazněji vzrostl. Současně se mírně snížil počet respondentů očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících,“ uvedl Kymlička.
„Respondenti se obávají především zhoršení ekonomické situace v České republice v příštích dvanácti měsících,“ potvrdila redakci faei.cz tento názor ekonomka Komerční banky Jana Steckerová a dodala: „Třetina dotázaných uvádí, že stále sotva vyjde se svými finančními prostředky. Zlepšení nálady spotřebitelů a jejich větší ochota utrácet bude přitom klíčová pro další oživení domácí ekonomiky.“
„Celková důvěra v tuzemské ekonomice letos v srpnu klesla na své šestiměsíční minimum,“ podtrhl ve svém komentáři pro faei.cz hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč s tím, že u spotřebitelů v srpnu nálada klesla čtvrtý měsíc v řadě a dostala se pod svůj historický průměr. „Obavy spotřebitelů z růstu cen přitom nejsou v souladu s oficiálními daty o inflaci,“ upozornil ekonom.
Vývoj cenových očekávání spotřebitelů je podle Jáče velmi důležitý z pohledu měnové politiky. „Aktuální vývoj cenových očekávání je nepochybně argumentem pro opatrnost při dalším snižování úrokových sazeb České národní banky. Pro řadu členů bankovní rady může jít o argument pro pauzu v procesu snižování úrokových sazeb,“ poznamenal Radomír Jáč.
„Horší náladu měli v srpnu i podnikatelé,“ připomněla Jana Steckerová z Komerční banky: „Index jejich důvěry se snížil o 1,5 bodu na 93 bodů. K poklesu došlo ve všech segmentech, kromě průmyslu. Zde však zřejmě šlo spíše o korekci předchozích propadů. Vzrostl také počet průmyslníků, kteří v příštích třech měsících očekávají zvýšení tempa růstu výrobní činnosti.“
„Přitom ještě v červnu byli podnikatelé optimističtí,“ poznamenal Petr Kymlička z Moore Czech Republic. Podnikatelé v odvětví služeb včetně finančního sektoru podle Kymličky navíc v následujících měsících očekávají snížení poptávky. „Původní optimismus mezi podnikateli tak je tentam a jejich pohled na českou ekonomiku začíná být podobně skeptický, jako je tomu mezi spotřebiteli,“ dodal.
Podle Radomíra Jáče indikátor důvěry v tuzemském průmyslu letos kolísá, obrazně řečeno, nahoru-dolů, v srpnu se mírně zlepšila důvěra v průmyslu. Za pozitivní lze označit také to, že se zlepšila exportní očekávání a celkově i výhled výroby pro příští tři měsíce. Ale to je z dobrých zpráv v podstatě všechno.
Jak Jáč připomněl, u podnikatelů se výrazně zhoršila důvěra zejména ve službách a také v maloobchodu a ve stavebnictví: „Ve službách důvěra v srpnu výrazně klesla, a to podruhé v řadě. Celkový indikátor důvěry v srpnu klesl v maloobchodu a ve stavebnictví důvěra nenavázala na zlepšování pozorované v předchozích dvou měsících, když v srpnu mírně klesla.“
