
Míra propouštění zaměstnanců pak byla nejnižší od loňského března. V rámci cenového vývoje docházelo k rychlejšímu růstu cen, i když stále v historickém srovnání velmi utlumenému. Zároveň firmy pokračovaly se snižováním výstupních cen ve snaze podpořit vlastní konkurenceschopnost.
Ve výhledu na dvanáct měsíců se důvěra mezi podnikateli zvýšila, a to již druhý měsíc v řadě. Optimismus, který byl nejvyšší od srpna 2024, byl podpořen očekáváním vyšší ekonomické jistoty i poptávky ze strany zákazníků.
I tak ale z našeho pohledu vyhlídky českého průmyslu zůstávají spíše pesimistické. Zatímco v roce 2023 průmyslová produkce klesla o 0,8 procenta, v roce 2024 odhadujeme její pokles na 1,5 procenta a pro rok 2025 předpovídáme další snížení o 1,3 procenta. Příčiny jsou jak cyklické, tak i strukturální.
Cyklickou příčinou je celosvětové oslabení poptávky po průmyslovém zboží v souvislosti s přísnějšími měnovými podmínkami a poklesem kupní síly domácností zapříčiněným vysokou inflací. Ze strukturálních příčin lze uvést vysoké ceny energií, závislost na nedostatkové a již relativně drahé pracovní síle, stejně tak i celkovou podinvestovanost českého průmyslu.
Všechny tyto faktory snižující konkurenceschopnost se přitom v ještě větší míře týkají průmyslu v sousedním Německu, jehož trh je pro české podniky nejdůležitějším zahraničním odbytištěm. A to ještě více komplikuje situaci domácího průmyslu.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)