Spojené státy ovšem podobně varovaly třeba také o minulém víkendu. Tehdy upozorňovaly, že útok nejpravděpodobněji začne v úterý tento týden. Tak se ovšem nestalo. Spojené státy svoji vypjatou rétoriku zdůvodňují tím, že se jejím prostřednictvím, a „držením světa ve střehu“, snaží zajistit, aby Putin nezískal k útoku jedinou záminku.
Americká administrativa se totiž obává například toho, že Rusko by mohlo zinscenovat takzvanou operaci pod falešnou vlajkou a tu použít jako záminku k zahájení invaze. Operací pod falešnou vlajkou by mohl být například útok proruských sil na ruské vojáky, z něhož by byly obviněny síly ukrajinské.
Nezvykle temný tón nyní volí ovšem také Francie, která je ve svých prohlášeních obvykle mnohem zdrženlivější než „alarmistické“ Spojené státy. Podle Paříže riziko invaze stoupá a transatlantičtí spojenci musí být připraveni, že úder může začít každým okamžikem.
Opětovný růst napětí na Ukrajině je bezprostředním důvodem včerejšího růstu cen ropy na světových trzích a současně oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Oboje se promítlo do toho, že ropa Brent zakončila své včerejší obchodování na cenové úrovni přesahující v přepočtu 2000 korun za barel.
To je v historickém ohlédnutí nezvyklé vysoká cena, které není daleka absolutních maxim za celou historii novodobé ČR. Ropa zdražuje, neboť obchodníci s ní se obávají, že ruská invaze na Ukrajinu a související nové sankce Západu by ochromily dodávky ruské ropy na světové trhy.
V případě ruské invaze na Ukrajinu a propuknutí války mezi oběma zeměmi lze čekat citelný nárůst cen pohonných hmot v ČR, v případě benzínu až do blízkosti úrovně 40 korun za litr. Došlo by totiž nejen k růstu dolarové ceny ropy na světových trzích, ale také ke znatelnému oslabení koruny vůči dolaru.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
