Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělila společnost Dotykačka, letní vrchol letošní sezony skončil v gastro provozech výrazně za očekáváním. V září pak přišla těžká rána v podobě povodní, přičemž velkou část října podniky „lapaly po dechu“ a teprve listopad naznačil velmi mírný meziroční nárůst tržeb.
„Alespoň nějaké plusové hodnoty jsme zaznamenali až v listopadu. Jinak v uplynulých měsících gastro ve srovnání s loňskem pravidelně končilo v mínusu. Jasně se nám potvrzuje, jak obrovský vliv na obor gastra má počasí,“ upozornil Petr Menclík, ředitel Dotykačky, jejíž pokladní systém využívá největší počet tuzemských podniků ve stravování a občerstvení.
„Zatímco loňské teplé září prakticky o měsíc prodloužilo vrchol sezóny, letos jsme kvůli povodním byli svědky strmého propadu, který zasáhl prakticky všechny gastro segmenty,“ dodal Menclík.
Propad tržeb až o pětinu
Nejdramatičtěji se poklesy projevily v nejmenších oblastech, kde se zářijové tržby v meziročním srovnání skokově propadly až o 20 procent. Situace se zde vylepšovala jen velmi pozvolna. Rovněž u říjnových tržeb se projevil meziroční pokles o čtyři procenta.
„Když k tomuto číslu připočteme vliv šestiprocentní inflace v oboru, činí reálný propad gastro tržeb deset procent, což je bez nadsázky katastrofa,“ konstatoval Luboš Kastner, provozovatel několika gastro podniků, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a člen představenstva Hospodářské komory ČR.
„Ve své podstatě to znamená, že do nejnáročnějších měsíců vstupují gastro podnikatelé bez nezbytných rezerv. První kvartál proto bude pro spoustu podniků přelomový. Vsadil bych se, že mnohé propustí jednu směnu a od nedělního odpoledne do středy zavřou. V zahraničí už se to děje, u nás na vesnicích vlastně také,“ dodal Kastner.
Nejtěžší situaci podle Dotykačky už dlouhé měsíce zažívají podniky orientované na noční život. „Už loni jsme v jejich tržbách pozorovali propady a nyní se tento stav ještě prohlubuje. Oproti loňskému roku noční kluby a diskotéky dosahují už od léta o pětinu nižších tržeb,“ uvádí Petr Menclík.
Změna spotřebitelského chování
Na vině je velmi pravděpodobně změna spotřebitelských preferencí. I nejrůznější průzkumy totiž potvrzují, že do klubů chodí stále stejní lidé jako před deseti lety. Zákazníci zestárli, ale mají jiné zájmy nebo nedostatek času, a nová generace je nenahradila.
Jediným prosperujícím gastro segmentem jsou nyní kavárny, kam se část konzumentů z nočních podniků přesunula. Lidé si zkrátka raději vyrazí posedět už v odpoledních hodinách, než aby se vydávali za nočním dobrodružstvím. Ale ani nad výsledky kaváren se nedá jásat.
„Abychom jejich čísla mohli hodnotit pozitivně, musely by nárůsty tržeb dosahovat alespoň míry inflace, ovšem to se neděje. Po započtení šestiprocentní inflace jsou i kavárny ve srovnání s loňskem vlastně ve ztrátě,“ uvedl Luboš Kastner. Některé provozovatele to proto vede k zásadním změnám ve svých podnicích.
„Například přestávají obsluhovat u stolů a přecházejí na fastfood/bistro režim. Pro některé je to jediný způsob, jak zachovat nějakou ziskovost. Jinak gastro byznys přestává dávat smysl,“ vysvětlil Kastner, podle něhož bude klíčovým letošní poslední kvartál.
„Teď jsme ovšem v mínusu a ani dobrý prosinec nás nezachrání. Inflace je tažena mzdovými náklady, proto podniky škrtají lidi,“ sdělil Kastner. Změna chování zákazníky se odráží i v odlišné konzumaci nápojů. Nejvíce se prodává nealko, kterého mírně, ale dlouhodobě přibývá.
„Samozřejmě to neznamená, že by se lidé zcela zřekli alkoholu, ale posun je znát. Kavárny do svého sortimentu částečně adoptovaly lehčí alkoholové nápoje, například míchané drinky. Tvrdý alkohol, který býval doménou zmiňovaných nočních podniků, je meziročně patnáct procent v mínusu. Poklesy v rozmezí pět až deset procent pozorujeme i v kategorii piva a vína,“ řekl Petr Menclík z Dotykačky.
Na prodejích alkoholu se nepříznivě podepsaly také letošní změny u spotřební daně a DPH. Čepované pivo se od ledna přesunulo z desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty do jednadvacetiprocentní.
Placení hotovostí už se nenosí
Podle dat Dotykačky se chování zákazníků v gastru mění nejen u preferencí vybraných podniků, ale také platebních možností. „Lidé chtějí platit kartami, mobily, prsteny, náramky, aplikacemi… Hotovost nosí stále méně lidí a nápis ‚cash only‘ je odrazuje,“ upozornil Petr Menclík.
Provozovatelé restaurací, hospod či kaváren si toho samozřejmě všimli, třeba v Praze má platební terminál propojený s pokladnou už 80 procent podniků. „Jen v těsném závěsu je celorepublikový průměr: Terminály má aktuálně sedm z deseti podniků. Ještě před pěti lety bylo toto číslo obrácené, sedm z deseti podniků akceptovalo pouze hotovost,“ dodal Menclík.
Čím dál oblíbenější jsou také platby alternativními digitálními metodami – například prostřednictvím QR kódů. Je však třeba mít na paměti různá rizika, která se s tímto způsobem placení pojí. Zatímco certifikované aplikace třetích stran – jako je například Qerko – jsou zabezpečené, platba přes rychle vygenerovaný QR kód může být zneužitelná.
Podniky si každopádně ověřily, že se jim přijímání bezhotovostních plateb vyplatí. Akceptace digitálních plateb podle údajů Dotykačky navyšuje návštěvnost o 27 procent ve srovnání s cash only podniky.
Díky tomu, že zákazníci nejsou limitováni hotovostí, kterou mají u sebe, navyšuje se také průměrná výše útraty na jednu účtenku – celkově gastro podniky vybavené terminály hlásí o 36 procent vyšší obrat. Náklady na terminál představují zhruba jedno procento tržeb.
„Návštěvníci gastra tlačí provozovatele k tomu, aby šli s dobou. Nezřídka se setkáváme s tím, že hosté začínají bojkotovat hotovost. Nadstavbovým problémem je, že někteří dodavatelé gastro podniků jiné než hotovostní platby nepřijímají. Tak jako hosté tvoří tlak na gastro podniky, je třeba, aby gastro podniky vytvořily tlak na své dodavatele,“ dodal Luboš Kastner, provozovatel několika gastro podniků.
Vysoké náklady, málo personálu
Nelehkou situaci, v níž se momentálně gastro provozy nacházejí, potvrdil rovněž v červenci zveřejněný průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Edenred. Redakce faei.cz měla možnost se s výsledky šetření seznámit.
Ukázaly, že restauratéři se potýkají zejména s nárůstem cen surovin (75 %) a dalších vstupů (84 %), menší ochota lidí utrácet nebo nedostatek kvalifikovaného personálu. Také nedostatek hostů, který byl v uplynulých letech jedním z nejpalčivějších problémů, i dnes trápí zhruba 38 procent restaurací.
„Restauratéři to v uplynulých letech neměli jednoduché. V krátkém období se museli vypořádat s pandemií, energetickou krizí a rekordní inflací, kdy mnozí strávníci z pochopitelných důvodů volila levnější alternativy stravování,“ sdělila Aneta Martišková z vedení společnosti Edenred. Majitelé podniků se podle ní aktuálně musejí vypořádávat např. s mzdovými požadavky personálu.
A víte proč chtějí jen hotovost. Protože nějací pomatenci si řekli, že když Babiš prosadil EET, které mimochodem alespoň trochu odrazovalo od krácení tržeb, tak to zruší. A stalo se přesně to, čemu chtěl Babiš zabránit, opět se ve velkém začaly krátit tržby a proto nechtějí karty hlavně hospodští, ale i krámské.
Ano vím o tom. Jenže ty rozdíly v zisku jsou nevelké a platí, že kdo se chce uživit tak hledá každou cestu. Pokud by o nějaký ten peníz přišli, tak by zdražili a odnesli by to uživatelé hospod. Nalej – vylej pro státní rozpočet. Takto jsou pokusy svalit hněv na ty co nějak přeci jen pracují, místo toho co by se lidé zajímali o obrovské zisky optimalizací bez práce kam nemá daleko ani Babiš a Schillerové pan zeť miliardář. Jde ale především o zahraniční firmy které tu ždímají domorodce a optimalizací uměle zvyšují náklady aby na zisk ke zdanění pomalu ani nedošlo. Jsou i velké firmy co daní dokonce jen trochu více než živnostník. Dále pak odvádí obrovské stamiliony na dividendách a svým mateřským firmám do zahraničí. Měli by danit řádně bez podvodů a odvádět také něco ze zisků v zemi kde podnikají do dalšího skutečného rozvoje. Ono to EET smrdí ve své podstatě jen jako návnada občanům aby si nevšímali skutečně velkých firem.
já a mnoho mých známých naopak platby v hotovosti preferujeme. Důvod je prostý – zabránit bankám v plánovaném zrušení hotovostních plateb.
Pak bychom mohli totiž dopadnout kupř. jako stávkující řidiči v Kanadě kterým zablokovali účty aby je dostali do stavu nouze. Mít pouze bezhotovostní platby je klíč k ovládnutí populace. Banky by mohly některým nakupujícím třeba omezit některé nákupy, jiným zase omezit podle uhlíkové stopy a pod. Covid na umělé bázi rovněž nikdo nečekal. Ony banky a vlády totiž umí hodně nátlakových akcí nejen v motorismu a green dealu či cenzuře !