Americký dolar využil mé zasloužené dovolené, aby se posunul znatelně níž – evidentně už se stává tradicí, že jakmile si vezmu na chvíli volno, začnou se na trhu dít věci.
EUR: Růst vypadá poměrně strmě, otevírá se čím dál víc nových pozic a přitom se relativní síla eura nepromítá do jeho vztahu k ostatním měnám. EUR/USD nabízí prolomení horní hladiny prostor ke konsolidaci na hladině 1,1500, aniž by tím byl tento vzestup nějak utrpěl.
GBP: Pár EUR/GBP sice minulý týden otestoval horní hranici zóny, ale britská libra zatím nehodlá euru ustupovat a pár GBP/USD se dosud jen pasivně přizpůsoboval oslabení dolaru, i když již opustil významnou oblast poblíž hladiny 1,2750.
Než jsem odjel, publikoval jsem několik příspěvků o dlouhodobějších faktorech strukturálního oslabení dolaru, které dle mého nakonec převáží, zatímco můj poslední příspěvek se věnoval krátkodobým a střednědobým faktorům, které mohou cestu ke slabšímu americkému dolaru zkomplikovat.
Po skončení července vyprší platnost velké části opatření amerického zákona o koronavirové pomoci. A tak v nadcházejících dnech a týdnech bude asi nejpalčivější otázkou, zda nedojde k omezení fiskálních stimulů.
S tímto problémem může (ale nemusí) být spojený druhý faktor, který též představuje potenciální překážku pro dolarové medvědy – případný rozsáhlejší výprodej rizikových aktiv. Přinejmenším japonský jen (JPY) v posledních seancích náhle vykazuje výraznější reakci na nechuť k riziku.
A konečně posledním významným faktorem ve hře je nyní už dosti protahovaná pauza v nafukování rozvahy amerického Fedu. A tento problém je úzce spjatý s debatou o tom, zda má či nemá být hybnou silou všeho dolarová likvidita.
Americký dolar by také mohl klást jistý odpor, kdyby Spojené státy při snahách o řešení koronavirové krize přestaly vypadat ve srovnání s ostatními zeměmi jako hloupý Honza. Ale i nová vlna epidemie ve Španělsku už má pro turisty reálné následky, protože Británie posílá navrátilce do karantény, a také z Německa před pár dny zazněly obavy ohledně dalšího šíření viru. Japonsko se musí vypořádat s vlastními problémy ve formě rychle postupující nákazy v Tokiu atd.
Dolarový pár EUR/USD se díky všeobecnému oslabení amerického dolaru vyšplhal znatelně výš. Ale za rychlým vzestupem z předminulého týdne stálo evidentně spíš posílení eura poté, co se Evropská unie konečně rozhodla pro zavedení ozdravného balíčku.
Ten sice ještě čekají další překážky, včetně nutnosti schválení Evropským parlamentem (a mnozí poslanci protestují, že jdou peníze na boj s pandemií na úkor plánovaných výdajů na boj s klimatickou změnou, na zdravotnictví a další programy), ale balíček samotný patrně projde, i když se mohou objevit spory ohledně jiných problémů.
Stejně významné však může být i riziko, že je balíček vzhledem k objemu hrubého domácího produktu EU poměrně skromný a neklade dostatečný důraz na počáteční období, tedy letošní a příští rok.
Optimisté by však řekli, že to nevadí. Jde totiž o klíčový počáteční krok na cestě k mutualizaci dluhů a periferní země mohou beztak utrácet víceméně, jak se jim zachce, protože Evropská centrální banka drží se svým kvantitativním uvolňováním krok. Významným cílem je Fibonacciho korekce ve výši 61,8 % celé vlny výprodeje od maxima z počátku roku 2018 až po minimum z letošního března, které se přiblížilo hladině 1,1825.
Autor je vedoucí oddělení forexu Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
