Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a právnických osob (DPPO, včetně tzv. windfall tax). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky.
Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 procenta HDP na dvě procenta HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem ministerstva financí a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Vláda pro příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 230 miliard korun. Oproti předchozímu střednědobému výhledu ministerstva financí (235 mld. Kč) je pět miliard menší.
Příjmy by měly meziročně vzrůst o 146 miliard korun (7,5 %) na 2 086 miliard korun a výdaje o 124 miliard korun (5,7 %) na 2 316 miliard korun. Deficit by se měl ve výsledku zmírnit ve srovnání s letoškem o 22 miliard korun (-8,7 %). Navržený schodek je nejnižší od roku 2019.
Ve stálých cenách je záporné saldo na příští rok taktéž nejmírnější od předkrizového roku 2019 a zároveň zhruba srovnatelné s tím v roce 2011, přestože v běžných cenách je o 87 miliard korun. Poblíž průměru let 2011 a 2012 je potom navrhovaný deficit státního rozpočtu i v poměru k nominálnímu HDP.
K meziročnímu nárůstu příjmů o 146 miliard korun nejvíce přispívá váhově nejvýznamnější pojistné. To by mělo meziročně s přispěním zvyšování mzdového objemu vzrůst o sedm procent. I tak ale důchodový účet v příštím roce podle návrhu vykáže pasivum ve výši 13,2 miliardy korun.
V souvislosti se solidním růstem mezd a některými úpravami v rámci konsolidačního balíčku (s dopadem až v roce 2025, pozn. aut.) též viditelně vzroste inkaso DPFO (+29,2 mld. Kč, +18,8 % y/y).
Oživující se ekonomika v kombinaci s nízkou srovnávací základnou letošního schváleného rozpočtu, který počítá s méně než polovinou pravděpodobného letošního inkasa WFT (daň z neočekávaných zisků), se odrazí v navýšení meziročního výběru DPPO včetně WFT (+29,1 mld. Kč, +13,5 % y/y).
Příjmy z DPH (druhé váhově nejvýznamnější položky), by se měly v příštím roce zvýšit o 27 miliard korun (+7 %), kde by se pozitivně měl projevit především růst nominální spotřeby.
K meziročnímu nárůstu výdajů o 124 miliard korun by v příštím roce měly nejvýrazněji přispět investice (kapitálové výdaje). Jejich zvýšení o 66,1 miliardy korun (35,8 %) by mělo souviset zejména s investicemi do dopravní infrastruktury. Významné je rovněž absolutní navýšení u vůbec největší položky – sociálních dávek (+26,5 mld. Kč, +3 % y/y) – k čemuž nejvíce přispívají důchody.
Velikostně druhá nejvýznamnější položka „jiné neinvestiční výdaje“ zahrnuje mimo jiné „úroky a ostatní finanční výdaje“, na které by mělo podle odhadu ministerstva financí být vydáno bezmála 100 miliard korun (98,9 mld. Kč, +4,6 mld. Kč, +4,9 % y/y). To je dáno zejména dynamikou veřejného dluhu v posledních letech a stále zvýšenými úrokovými náklady státních dluhopisů.
Z mezinárodního pohledu se sice ČR nachází mezi třetinou nejméně zadlužených zemí v EU, rychlost nárůstu dluhu však byla v posledních čtyřech letech vůbec nejvyšší ze všech členských států. Konsolidace veřejných financí tedy byla z tohoto pohledu žádoucí. Na riziko vysoké dynamiky tuzemského dluhu v uplynulých letech upozorňovaly například ratingové agentury.
Střednědobý výhled počítá s pokračováním konsolidace veřejných financí i v následujících letech. Schodek státního rozpočtu by podle něj měl dosáhnout 225 miliard korun v roce 2026 a 180 miliard korun v roce 2027.
Vládu k tomu zavazuje Zákon o rozpočtové odpovědnosti, podle kterého by strukturální saldo (bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových vlivů) veřejných financí letos nemělo překročit 2,75 procenta HDP. Následně by mělo do roku 2027 klesat tempem 0,5 procentního bodu ročně až do roku 2027.
Od roku 2028 následně limit pro strukturální schodek činí jedno procento HDP. Ministerstvo financí přitom pracuje s určitou rezervou, když předpokládá, že strukturální deficit veřejných financí letos dosáhne 2,1 procenta HDP a v příštím roce rovná dvě procenta HDP.
K mírnějšímu schodku u veřejných financí jako celku oproti státnímu rozpočtu bude pravděpodobně i nadále přispívat přebytkové hospodaření krajů a obcí.
Letos očekáváme výrazné zmírnění deficitu veřejných financí na 2,2 procenta HDP z loňských 3,8 procenta HDP. V poměru k HDP by se tak měl deficit měl poprvé od roku 2019 vrátit pod „maastrichtská“ tři procenta HDP.
V příštím roce se podle našeho odhadu schodek veřejných financí zmírní na dvě procenta HDP. Dluh veřejného sektoru v poměru k HDP podle nás v období 2024-2027 poroste v průměru o 0,9 procentního bodu ročně, aby v roce 2027 dosáhl 45,9 procenta HDP.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
