Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Hovořme tedy o grantu Ukrajině. Za účelem jeho poskytnutí si nejprve musí země EU samy půjčit od mezinárodních investorů typu bank či třeba penzijních fondů, aby jej následně mohly Kyjevu převést. Zde už je na místě hovořit opravdu o půjčce se vším všudy. Nikoli však o půjčce v podání celé EU. Půjčí si pouze 24 z 27 zemí EU, a to bez Česka, Slovenska a Maďarska.
Uvedený trojlístek zemí nebude za půjčku ani ručit, a nebude ji ani splácet. Triu těchto zemí umožňuje vyvázání se z ručení a splácení půjčky na grant Ukrajině unijní institut „posílené spolupráce“. Tento institut, jejž fakticky ještě pod názvem „bližší spolupráce“ zavádí už Amsterodamská smlouva z roku 1999, umožňuje uplatnit prvky „dvojrychlostní EU“.
O deset let mladší Lisabonská smlouva už hovoří o „posílené spolupráci“, přičemž zvyšuje z osmi na devět minimální počet unijních zemí, které v té či oné oblasti chtějí a legálně mohou postupovat „integrovaněji“ než jiné v EU, čímž tedy zařadit „vyšší rychlost“ integrace nebo spolupráce.
Existují precedenty. Například v roce 2017 byl Evropskou unií zřízen Úřad evropského veřejného žalobce. Přesněji, byl zřízen 24 zeměmi EU, protože Dánsko, Irsko a Maďarsko se z příslušné spolupráce z různých důvodů vyvázaly. Úřad, jenž sídlí v Lucemburku, tedy ani nefinancují, přestože je jeho chod hrazen ze společného rozpočtu EU.
Dánští, irští i maďarští daňoví poplatníci tak těží z existence úřadu, který například stíhá podvody s penězi EU, tedy chrání i peníze, které do společného rozpočtu odvedli daňoví poplatníci daných tří zemí, aniž by tedy tito dánští, irští a maďarští poplatníci za úřad platili.
Platí jej daňoví poplatníci zbylých 24 zemí EU, a to právě proto, že se těchto 24 zemí rozhodlo uplatnit institut posílené spolupráce. Ten tedy, jak vidno, umožňuje Evropské unii postupovat dále, integrovat se rychleji, aniž by byla nutná jednomyslnost.
Z finančního hlediska je věc v rámci rozpočtu EU ošetřena korekčním mechanismem, takže Dánsko, Irsko a Maďarsko získávají refundaci, případně se krátí jejich příspěvek do společného unijního rozpočtu, v rozsahu odpovídajícím nákladnosti jejich příspěvku na chod Úřadu evropského veřejného žalobce, kdyby se na něm podílely.
Podobných precedentů existuje více. Pokud se na bruselském summitu 24 zemí EU dohodlo na posílené spolupráci stran půjčky na grant Ukrajině, nejde o nic úplně nového. Byť institut posílené spolupráce dosud ještě nebyl uplatněn v této konkrétní oblasti poskytnutí finančních prostředků třetí straně a související půjčky.
Grant Ukrajině tedy poskytne nikoli 27, ale jen 24 zemí EU. Tak, jako Dánsko, Irsko a Maďarsko, nefinancují Úřad evropského veřejného žalobce, nebudou Česko, Slovensko a opět Maďarsko financovat grant Ukrajině. A nebudou se za něj ani zaručovat.
Přestože za půjčku na grant Kyjevu ručí země EU prostředky z unijního rozpočtu, netýká se to prostředků odpovídajících příslušným příspěvkům Česka, Slovenska a Maďarska do rozpočtu EU. Ty budou z participace na ručení a splácení vyvázány podobně, tedy korekčním mechanismem, jako se z financování Úřadu evropského veřejného žalobce vyvazuje Dánsko, Irsko a Maďarsko.
Konkrétně bude Evropská komise za půjčku na grant Ukrajině ručit rezervou v rámci rozpočtu EU, ale díky uplatnění korekčního mechanismu opět jen tou částí, která odpovídá příspěvkům 24, nikoli 27 členských zemí. Fakticky si tak od mezinárodních investorů půjčí na grant Kyjevu pouze 24 zemí EU.
Ty budou ručit svojí částí rezervy v rozpočtu EU, nikoli rezervou celou. (Rezerva v rozpočtu EU vzniká coby rozdíl mezi objemem prostředků, jimiž unijní země maximálně mohou právoplatně financovat chod EU a objemem prostředků, které jsou skutečně využity, pozn. aut.).
Pochopitelně, v případě využití institutu posílené spolupráce je situace obtížnější než v případě využití téhož institutu při zajištění chodu Úřadu evropského veřejného žalobce, protože si lze představit stav, kdy by se za půjčku na grant Ukrajině odmítly zaručit a splácet ji největší ekonomiky EU a s nejlepším ratingem své úvěruschopnosti, jako je v prvé řadě Německo.
Bez účasti Německa a dalších zemí s nejlepším ratingem, jako je Nizozemsko, by společné půjčování na grant Ukrajině bylo ohroženo, neboť by příslušné dluhopisy nemusely disponovat tak vysokým ratingem, který by zajišťoval jejich finanční výhodnost, tj. dostatečně nízké úročení.
Takový problém pochopitelně nevyvstává v případě uplatnění institutu posílené spolupráce při zřízení a zajištění chodu Úřadu evropského veřejného žalobce. Ten žádný rating nepotřebuje. Protože však země, které se na půjčce na grant Ukrajině podílet nebudou, neřadí ani k největším ekonomikám EU, ani k těm s nejlepším ratingem, zbývajících 24 zemí EU si může výhodně půjčit i bez nich.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Poctivé, k občanům EU by bylo, kdyby politici, kteří se dohodli o podpoře UA, ne poprvé, přiznali občanům, že se nejedná o půjčku, ale dar UA, sloužíci k eskalaci války.
Politici „se utěšují“, že UA bude dluhy splácet z reparací, které po vítězství, či dohodě, bude dostávat od Ruska po skončení války, což je chyméra, s obelhávání občanů EU!
Rusko může splatit reparace ve formě cla (10%, 20%, 50%, 100%, …) na veškerý obchod mezi státy EU a Ruskem bez toho, aby s tím Rusko souhlasilo. Zrovna tak platnost „sankcí“ může být prodloužena do jejich úplného splacení, případně splnění dalších podmínek. Rusko EU potřebuje víc, než EU Rusko.
Bylo by poctive a spravedlive umoznit tisicum nadsenych fanousku Ukrajiny zde v diskuzi, kdyz Babis odmitnul rucit celym statem, aby mohli posilat svoje osobni privatni uspory na nejake konto, ktere by treba zridil nas prezident pod zastitou prvni damy. Zajemci o posilani penez na nekontrolovane pouziti na Ukrajine by meli mit moznost prijit privatne o svoje penize. Ostatne neni divu, ze takove Dansko, jeden z hlavnich sponzoru, snizi pristi rok na polovinu prave kvuli nekontrolovanemu pouziti dotaci.
Co ta Kampelička? Ta by to mohla vzít za své a postarat se o ty úspory těch uvědomnělých, vždyť tam má své úspory i bývalý premiér a ten se vyzná. A nikdo to nebude dárcům vyčítat, že podporují válku. Přinesou to anonymně v igelitce, odevzdají, dostanou klíčenku a jsou všichni spokojeni.
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Cenzura??
Jak je psano, to neni pujcka, to jsou dalsi penize do cerne diry, ktere uz nikdo nikdy neuvidi….. A Evropa se dal ruinuje a Putin si mne ruce… Jestli je ukrajina jen prostredek, jak znicit Evropu, nalitli jsme mu na to skvele a vysledky ma velmi viditelne.
Oni si, tím myslím EU postupem času vždy najdou nějakou kličku kdy ten dluh třeba i nepřímo, budeme platit i my o tom vůbec nepochybujte.
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Kde nic není …. , ani banka nebere. Tedy není li čím ručit, pujčovat nelze !!!
Bohužel,jak nám ukázala historie,je to jen další dar od EU Ukrajině.Vedení EU je nepoučitelné.Kvůli ideovýmk ambicím se stává sama sobě nepřítelem a škůdcem.Domnívám se,že to je jeden z mála rozumných nápadů Babiše. Nemyslím,že další přibudou.
Jsem pacifista a po roce 1989 a rozdělení republiky jsem si přál, aby ČR zůstala neutrální. Bohužel, Havel nás dostrkal do obou paktů. Jsem přesvědčený, že jediným vhodným řešením pro ČR je vystoupení z EU a z NATO. Čert vymyslel spolky a Ďábel stanovy. Podle toho to nyní vypadá. Ke všemu EU vládne …… v sukni.
Propaganda Lukáše Kovandy, který pod označením hlavní ekonom šíří manipulace ( a předpokládám, že je to vědomé, že on sám se svým.vzdelanim dobře ví, že máte lidí a šíří někdy polopravdy, někdy otevřené lži), snad nezná mezí. Mezi ekonomy už je pro smích, ale on necílí na ekonomy, ale na laiky.
Tady nejde o žádné ručení za to, že „Ukrajina penize nesplatí“. To ručení je za to, že Evropská unie prostřednictvím Evropské komise a členských zemí nebude schopna těm investorům, kteří si na finančních trzích koupi její dluhopisy pro Ukrajinu, schopna v době splatnosti vyplatit úroky, na které mm ski batok, nebo na konci splatnosti vrátit jistinu! To by současně znamenalo, že EU se dostane do bankrotu. Proti tomu je ta garance!
EU je od bankrotu rozhodně daleko, v době splatnosti těch dluhopisů (zatím nevíme, jaká bude, ale většina asi do tří let, část možná deset let) je bankrot EU extrémně nepravděpodobný. Kdyby tato chiméra v nejbližších letech nastala, bude úplně jedno „kdo za co ručí“, postihne to všechny země.
Pokud skutečně někdo věří, že by Rusko vyplatilo jakékoliv reparace, je zralý na odevzdání občanského průkazu. Nikdy žádná supervelmoc v dějinách lidstva žádné reparace neplatila. Nikdy. Ano, říše, státy a velmoci zanikly, zhroutily se, byly dobyty, ale za svého fungování z nich nikdo nedostal ani floka. Tak to je, a proto mě děsí název této transakce, které se říká půjčka. Je to dar se vším všudy. Snad by měli země EU menší problém s tím, obhájit si takový dar, kdyby nazvali věc pravým jménem-a především, kdyby na Ukrajině nebyla tak děsivá korupce. Aféra se zlatou toaletou totiž je jen špička ledovce.
Ano, vaha ruceni statu jako je Recko a Italie je velmi diskutabini. Skoro to vypada jako by EU mela nahrazovat dalsi entitu, kterou lze jeste zadluzovat, nebot nekterym statum by pujcku nedali.
Česko platit bude. Fialova vláda totiž v minulosti takové záruky na podobné „půjčky“ dala. Nevím v kolika případech, ale psalo se o tom.
Je škoda, že to nikdo nesumarizuje a nepřipomíná.
Nevěřím ani slovu z tohoto vysvětlení. Budoucnost rozhodne o tomto scénáři z oblasti pohádek /zatím/. Snad se nezmění směrem k hororu.