„Ne každá infekce potřebuje léčbu antibiotiky,“ říká primářka z Motola

Rozhovor
Problematice fungování antibiotik se věnuje více než dvacet let. Za tu dobu získala přehled o tom, jak se mění jejich účinky, i jaké kmeny rezistentních bakterií se u nás vyskytují. V čem vidí prostor pro zlepšení, abychom si ochránili léčivou sílu antibiotik? Kde naopak spatřuje velká rizika? Vyzpovídali jsme MUDr. Petru Keslovou, PhD., primářku Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole.
„Důležité je si uvědomit, že každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky. I virózu musí člověk týden vyležet,“ říká v rozhovoru MUDr. Petra Keslová, PhD., primářka Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole. Foto: Antibiotická rezistence

Kdy jste se poprvé setkala se situací, kdy antibiotika nezabírala, i když by měla?
Kolem roku 2000, kdy jsem přišla do nemocnice v Motole. Dříve jsem pracovala na infekci a dětském oddělení krajské nemocnice, kde takové problémy nebyly. Překvapilo mě, že se tady používají úplně jiná antibiotika. A právě už v té době před více než dvaceti lety jsem vnímala, že řada pacientů má infekce, které vždycky dobře nereagují na podání antibiotik.

Sledujete, že se počet rezistentních bakterií za poslední roky nějak mění?
Ano, bohužel směrem k horšímu. U nás na oddělení dětské hematologie a onkologie vidíme, že nárůst rezistentních kmenů je výrazně vyšší oproti roku 2000, a to především v oblasti krevního řečiště. V současnosti se pohybujeme zhruba kolem 50 procent, dříve to bylo zhruba 10-15 procent. Nárůst je tedy významný.

Existuje nějaké mezikrajové srovnání, jak si na to stojí jednotlivé regiony z hlediska výskytu rezistentních bakterií?
Jsou rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi. My se staráme o tzv. nemocniční infekce. K nám chodí pacienti z různých koutů republiky a my už leckdy tušíme, že nějaká rezistentní bakterie je z konkrétního města. Každá nemocnice má specifický kmen rezistentních bakterií. Je to dáno jejich antibiotickou politikou i spektrem oddělení daných nemocnic. Zda jsou nemocnice oddělené, jaký je tlak na indikaci apod.

PSALI JSME:
Alergie trápí každého třetího Čecha. Je to daň za vyšší kvalitu života?

Jak si stojí ČR ve srovnání s jinými evropskými zeměmi?

V rámci účasti na mezinárodních konferencích vidíme, že severské státy jsou na tom hodně dobře a na jih a východ od nás je situace horší. Proto je jednou z hrozeb šíření antibiotické rezistence také migrace. V některých zemích jsou např. antibiotika běžně dostupná v lékárnách, tedy bez lékařského předpisu apod.
Válka na Ukrajině nám ukazuje, že je třeba být obezřetný. Antibiotická politika je tam na mnohem horší úrovni, než v ČR, kde se na to poměrně hodně dbalo. U nás na oddělení máme bohužel několik ukrajinských dětí s rezistentní bakterií, které jsme museli dát do izolace, aby šíření těchto rezistentních kmenů neohrozilo další pacienty.
Kdybych to shrnula, nejsme sice premianti, ale stále na tom nejsme úplně špatně. Velmi ovšem záleží na tom, jak budeme postupovat v nejbližších letech.

Jakým způsobem se vůbec monitoruje aktuální situace v Evropě?
Pravidelně se účastníme evropských studií, kam píšeme, jaké kmeny bakterií se u nás objevily, s jakou citlivostí, jak byli infikovaní pacienti dlouho léčeni apod. Díky tomu máme v Evropě přehled, co se u různých diagnóz objevuje za komplikace. Pak můžeme rychleji a pružněji reagovat a volit úzkospektrá antibiotika na úkor širokospektrých, která právě přispívají k odolnosti bakterií na antibiotika.

PSALI JSME:
V lékárně máme nárok na léky jen na tři měsíce léčby

Coby jednu z příčin šíření rezistentních bakterií považujete migraci. V čem ještě spatřujete velký problém?
Nejsou nová antibiotika. Používáme trvale stejná, která se snažíme obměňovat, ale bohužel už moc není za co. V nemocnici, kde jde leckdy o život, máme sice občas nějaká nová, tzv. záložní, nicméně ta si necháváme pro případy velké rezistence. Někdy pro ně cestujeme také do jiných zemí. Ale bohužel se neděje, že by zázračně přibyla nějaká skupina nových antibiotik.  A pak je samozřejmě na vině jejich nevhodné a nadměrné užívání i v situacích, kdy nejsou třeba.

Kde vidíte prostor pro zlepšování?

U nás na oddělení je to právě to, co děláme. Je třeba uvažovat, zda pacient potřebuje antibiotika a jaká. V případě, že prokážeme, že za infekcí stojí kmen, který je citlivý na běžnější antibiotika, je třeba pružně reagovat. Vysazovat je dřív, nebo je změnit na jednodušší kombinaci, příp. už nekombinovat a nechat jen jedno antibiotikum. To je podle mě jediná cesta. Nová antibiotika na obzoru moc nejsou. Je třeba zachovat uvážlivou antibiotickou politiku.

Jak může každý z nás pomoci zachovat léčivé účinky antibiotik?
Důležité je si uvědomit, že každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky. I virózu musí člověk týden vyležet. Také bychom neměli dělat tlaky na lékaře, aby nám antibiotika předepsal. Naštěstí mají k dispozici pomocné metody a jsou schopni udělat si v ordinaci nějaké základní vyšetření, zda má infekce původ bakteriální či virový, kdy antibiotika problém nevyřeší. Šetřit by se mělo také s antibiotickými mastmi. I jejích malé množství dokáže v těle nějakou rezistenci vyvolat.

Autorka je spolupracovnice redakce

PSALI JSME:
Trpíte alergií? Neléčená může vést k invaliditě

Zavřít reklamu ×
  1. „Ne každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky“ … prý to řekla paní doktorka. Název článku je zcela nesrozumitelný, ale autorovi to zřejmě nevadí. Pod obrázkem jsou jiná slova, která řekla paní doktorka – ta jsou srozumitelná.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB