Lidé se proto ve větší míře začali zajímat mimo jiné o firemní dluhopisy, které na českém trhu nabízely mnohdy zajímavé zhodnocení. Z dat portálu Dluhopisomat.cz, který srovnává více než tisíc dluhopisů dostupných na českém trhu, přitom vyplývá, že ne všichni investoři jim plně rozumí. Přečtěte si, jaké jsou hlavní mýty.
1. Všechny dluhopisy jsou příliš rizikové, nevyplatí se do nich investovat
Část lidí má stále pocit, že dluhopisy jsou extrémně rizikové nebo že je nabízejí pouze společnosti, které chtějí z lidí vylákat peníze podvodem. Tento názor přiživily i některé velké bankroty posledních let, za nimiž zůstaly miliardové pohledávky. Rizikovost jednotlivých dluhopisů se však výrazně liší a při hledání těch správných parametrů můžeme najít takové, které jsou skoro bez rizika.
Dluhopis je zjednodušeně řečeno půjčka, kterou investor poskytuje firmě nebo instituci, která dluhopis vydává. Ta se zavazuje dluhopis splatit k určitému datu a vyplatit k němu i předem sjednaný úrok.
Pokud se společnost dostane do problémů, může se investor o své peníze přihlásit. Kolik ze svých peněz dostane zpět, závisí mimo jiné na tom, jak velký je majetek emitenta a kolik dluží svým věřitelům.
Z pohledu rizikovosti tak můžeme rozlišit tři hlavní typy dluhopisů. Státní, které jsou považovány za extrémně bezpečné, zajištěné firemní dluhopisy a nezajištěné firemní dluhopisy. U firemních dluhopisů velmi záleží na tom, kdo dluhopis vydal a čím jsou dluhopisy zajištěné.
Pokud dluhopis vydala solidní firma a zajistila je například nemovitostí, jde o relativně bezpečný cenný papír. Existují ale i jiné formy zajištění, například ručení. Pokud vás tedy neuspokojí sám emitent, může vás uspokojit skutečnost, že jsou jeho dluhopisy zajištěné.
Potom jsou zde korporátní dluhopisy bez zajištění. Těchto emisí je v České republice bohužel nejvíce, ale ani v tomto případě se nestává často, že o své peníze přijdete.
Každopádně zde už je vhodné si o dané firmě zjistit co nejvíce informací a zhodnotit, jestli je její podnikatelský model životaschopný i v dnešní turbulentní době. Pomoci můžou také srovnávače, mezi které patří i Dluhopisomat.cz, které na základě dostupných dat hodnotí potenciální rizikovost firemních dluhopisů.
2. Když emitent nebude schopný splácet, určitě už své peníze nikdy neuvidím
Situace, že emitent nebude schopný splácet, samozřejmě nastat může. V žádném případě ale není nutné „házet flintu do žita“. Dluhopisy zajištěné nemovitostmi nebo pohledávkami se v případě emitentovy neschopnosti splácet uspokojí právě těmito aktivy.
Pravděpodobnost, že v případě úpadku společnosti dostanete své prostředky zpět, zvyšuje také sepsané ručitelské prohlášení majitele či jiné vedoucí osoby, ručitelské prohlášení jiné společnosti a notářský zápis s přímou vykonavatelností. Na toto je tedy dobré dbát a vyžadovat, aby to u jednotlivých emisí bylo k dispozici.
3. Dluhopisy s prospektem České národní banky jsou bezpečné
Řada lidí se stále domnívá, že když má dluhopis prospekt od České národní banky (ČNB), garantuje to jeho bezpečnost. To ale není pravda, protože centrální banka nikde negarantuje, že bude dluhopis splacen. To, že má dluhopis prospekt, znamená pouze fakt, že splnil všechny podmínky nutné k jeho udělení, tedy že emitent dodal potřebnou transparentní dokumentaci samotné emise.
Na druhou stranu pravidla pro vydání prospektu zvládají splnit spíše větší a stabilnější společnosti. To je ostatně vidět i na dlouhodobých statistikách, ze kterých vyplývá, že prospektové emise končí ztrátou finančních prostředků investorů osmkrát méně často než emise podlimitní.
Prospekt navíc může sloužit jako cenný informační nástroj, ze kterého lze získat dobrý přehled o celkové kondici emitenta a jeho finančním zdraví. V prospektu může investor najít případná rizika i závazky emitenta vůči investorům.
Jak už ale bylo řečeno na začátku, prospekt neznamená jistotu splacení dluhopisu a naopak to, že dluhopis prospekt nemá, neznamená, že nebude splacen. Pokud investoři chtějí snížit riziko toho, že přijdou o své finanční prostředky, měli by se spíše zajímat o to, zda a jak je dluhopis zajištěn.
4. Investice do dluhopisů jsou jen pro bohaté, nehodí se pro nižší částky
Člověk skutečně nemusí být milionář, aby mohl investovat. Do dluhopisů lze investovat i v menších částkách, běžně už od deseti tisíc korun. Pravidelné investování do různých dluhopisů v menších částkách je naopak uznávaným nástrojem diverzifikace investičního portfolia, který významným způsobem snižuje rizikovost vašich investic.
I pokud má člověk pro tento typ investice k dispozici vyšší částku, měl by ji ideálně rozdělit na menší hromádky a ty potom investovat každou do jiného dluhopisu.
5. Investice do dluhopisů je rychlá bezriziková cesta k bohatství
Stejně jako se setkáváme pravidelně s lidmi, kteří zveličují rizika spojená s investicemi do dluhopisů, pravidelně narážíme i na opačný extrém. Někteří lidé mají pocit, že 15% úrok na firemním dluhopisu je samozřejmost a že s sebou nenese žádná rizika. Zvlášť, pokud má ještě prospekt od ČNB. Takto to ale pochopitelně nefunguje.
U firem, které nabízejí podezřele vysoké úroky svých dluhopisů, je namístě zvýšená opatrnost. Proč by někdo nabízel dobrovolně více než ostatní? Průměrné výnosy u věrohodných nabídek nejsou tak vysoké, aby z nich člověk v mžiku oka zbohatl.
Výnos je navíc připsán až po nějakém čase. Dluhopisy se tedy hodí spíše jako prostředek zajištění si pasivního příjmu. Pravidelným a svědomitým investováním do dluhopisů se totiž můžete včas a velmi dobře připravit na zajištěnou a bohatou penzi.
6. Investování do dluhopisů je komplikované, nikdo mi s tím nepomůže
Investice do dluhopisů rozhodně nejsou totéž, jako výběr spořicího účtu. Před tím, než své peníze pustíme z ruky, je proto třeba si udělat podrobný průzkum terénu. Je firma důvěryhodná? Má životaschopný byznysový model? Je dluhopis nějak zajištěný? Odpovídá úrok tomu, co se teď děje na trhu a v ekonomice, nebo se mě někdo snaží opít rohlíkem?
Dobrou zprávou ale je, že existují nástroje, které s t tímto průzkumem pomůžou. Například dluhopisová tržiště, na kterých lze filtrovat dluhopisy podle oboru podnikání, míry jejich zajištění či podle rizikovosti emitenta.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)