Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ale musí být skutečný předmět činnosti podnikání každé společnosti jednoznačný. Jak upozorňují experti, společnosti nyní musí tento nedostatek v zakladatelských dokumentech odstranit. Jinak jim může hrozit až soudem nařízená likvidace.
Specifikovat předmět podnikání odkazem na jednotlivé živnosti uvedené v živnostenském zákoně je běžnou praxí společností. Pokud podnikají v oblasti tzv. volné živnosti, mají ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách i v obchodním rejstříku zpravidla zapsáno jako předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.
Nejvyšší soud České republiky ale ve svém novém rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, pozn. red.) dospěl k závěru, že tato masově využívaná formulace je nejasná, neboť z ní nelze jednoznačně určit, co je skutečně předmětem podnikání společnosti.
Ustanovení o předmětu podnikání s tímto obsahem se tak Nejvyšší soud považuje za „zdánlivé“, tedy jako kdyby ve stanovách nebo společenské smlouvě nebylo uvedeno. Může tak chybět jedna z nutných náležitostí zakladatelských dokumentů a zároveň i podklad pro vydání živnostenského oprávnění.
„Podle našich odhadů má obecnou formulaci v předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech až 90 procent českých firem. Všechny nyní musí tento nedostatek odstranit a také uvést do souladu i zápis v obchodním rejstříku,“ informovala redakci FAEI.cz Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton Česká republika.
To bohužel v případě společností s ručením omezeným a akciových společností znamená zejména svolání valné hromady a změnu těchto dokumentů. Rozhodnutí přitom vyžaduje formu notářského zápisu. Čili další finanční náklady pro společnosti, jichž se rozhodnutí Nejvyššího soudu týká.
„Dotčené firmy tedy musí opět měnit své společenské smlouvy,“ sdělil redakci Michael Dobrovolný ze společnosti Smart Companies s tím, že by v ní nově mělo být uvedeno konkrétně, čím se společnost zabývá, a to buď vlastními slovy, nebo např. slovy oborů činností volné živnosti.
Předmět podnikání by podle odborníků nově měl popsat prováděnou podnikatelskou činnost s dostatečnou jednoznačností. Podle Nejvyššího soudu není třeba používat jednotný popis ani se držet názvů živností uvedených v živnostenském zákoně.
„Z praktických důvodů doporučujeme držet se v živnostenském zákoně vyjmenovaných názvů oborů činnosti náležejících do volné živnosti,“ podotkla Odrobinová. V případě, že firma nedostatek svého zakladatelského jednání neodstraní sama od sebe, vyzve ji soud, aby tak učinila. Pokud tuto výzvu nesplní, hrozí jí zrušení a nařízení likvidace.
„Vzhledem k tomu, jak velkého množství firem se tento problém týká, nelze předpokládat, že by soudy začaly ihned rozesílat výzvy a následně nařizovat likvidace společností, konstatovala Odrobinová.
Podle ní je však důležité toto téma zařadit na pořad následující valné hromady nebo plánovaného rozhodnutí jediného společníka a také je třeba pečlivě sledovat datovou schránku a bezodkladně řešit jakoukoli výzvu, která by v této věci od rejstříkového soudu přišla.
No, ty firmy si tu formulaci nevymyslely. To jim poradili na živnostenských úřadech a soudy to tak zapsaly. Pokud byste si tam chtěli napsat činnost neuvedenou v živnostenském zákoně, tak to nešlo musela se tam napsat tato formulace. Proto by měl za nápravu nést odpovědnost stát- vznikla vlastně chybným úředním postupem.