Podobně jako výjimečné zážitky patří ke studentským létům i kapesné. Podle průzkumu dávají rodiče kapesné 73 % miléniálů do 20 let. Starší miléniálové (21-25 let) dostávají od svých rodičů příspěvky pouze v 35 % případů. Obecně platí, že s výší kapesného je mládež spokojena. Dokonce 71 % respondentů odpovědělo, že výše kapesného jim vystačí nebo dokonce dostanou ještě více, než potřebují. „Poměrně vysoká spokojenost s finanční situací souvisí také s tím, že si miléniálové přivydělávají na brigádách. Možná překvapí, že pracujících mladých lidí je 68 %. Své děti k přivýdělkům vedou rodiče. Celých 84 % svým dětem doporučuje, aby na brigády nebo jiné příležitostní práce chodily nebo si je alespoň hledaly,“ říká Kamil Kunc, Client Service Manager výzkumné agentury NMS Market Research.
PRÁCE MUSÍ BÝT PŘEDEVŠÍM ZÁBAVA
Většina mladých lidí neplánuje s nástupem do práce nijak otálet. Celkem 73 % dotázaných se chystá nastoupit do pracovního procesu ihned po ukončení studia, jen 23 % absolventů si chce udělat volno. Ačkoliv je dnešní doba volnomyšlenkářská, naprostá většina (84 %) miléniálů si nepřeje v budoucnu příliš často měnit zaměstnání. Pokud bude dotázaný zvažovat jinou pracovní pozici, nejčastěji to bude kvůli vyššímu platu. Tuto možnost zvolilo 45 % dotázaných. Kvůli novým zkušenostem by zaměstnavatele měnilo 26 % respondentů. Aby práce byla podle představ miléniálů, měla by je v první řadě bavit. „Pro 90 % mladých lidí by měla být práce především zábavou, peníze jsou důležité pro 57 % dotázaných. To je poměrně zásadní rozdíl, který jasně dokazuje, že priority mladých v dnešní době nejsou pouze materiální. Ovšem často to jsou pouze romantické představy, jakmile se mladý člověk dostane do pracovního procesu, priority se rychle mění,“ říká Radek Vítek, partner v agentuře PR.Konektor. Lákadlo v podobě podnikání je přitažlivé pro 36 % miléniálů, 64 % se vidí spíše v pozici zaměstnance.
NAKUPOVÁNÍ JE SOUČÁSTÍ STYLU ŽIVOTA
Více než polovina miléniálů (52 %) nakupuje nejraději s přáteli. Pro zhruba stejný počet mladých lidí je nakupování druh zábavy. Miléniálové jsou nejčastěji ovlivněni kamarády (81 %), odbornými recenzemi (78 %) a rodiči (70 %). Naopak úplně nejnižší vliv na rozhodnutí o koupi mají rozhlasové reklamy (16 %), billboardy (22 %), reklamy v tisku (24 %) a názory známých osobností (25 %). „Názor rodičů je pro studenty nejdůležitější, pokud si vybírají například banku, školu nebo zaměstnání. Kamaráda se miléniál zeptá na tvrdý alkohol, parfém nebo mobilní telefon,“ doplňuje Kunc. Pro dnešní mladé lidi není ani tak důležité značkové oblečení jako to, aby mělo svůj vlastní styl. Značkové zboží není důležité pro 65 % dotázaných.
UCHAZEČI O VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM SE OD OSTATNÍCH MILÉNIÁLŮ PŘÍLIŠ NELIŠÍ
Podobný průzkum provedla na vysokoškolských uchazečích i společnost Scio. Do průzkumu se zapojilo celkem 12 057 uchazečů o vysoké školy v rámci Národních srovnávacích zkoušek. Většina miléniálů (80 %) si sama přivydělává a nemá tak obvykle problém financovat nebo spolufinancovat své akce s kamarády. Pouze třetina více spoléhá na peníze rodičů. Podobná čísla jako v prvním průzkumu vyšla i u otázky, kdy potencionální vysokoškoláci chtějí nastoupit do pracovního procesu. 78 % z nich se chystá do práce co nejdříve. Čtyři z pěti vysokoškoláků mají pravidelnou brigádu nebo si alespoň občas přivydělávají. I proto je se svou finanční situací spokojeno 83 % uchazečů o vysokoškolské studium.
I VYSOKOŠKOLÁCI CHTĚJÍ MÍT STÁLÉ ZAMĚSTNÁNÍ
Drtivá většina (87 %) univerzitních uchazečů nechce často měnit zaměstnání. Zatímco v prvním průzkumu bylo ochotno uvažovat o jiné práci až 45 % dotázaných kvůli vyššímu platu, u vysokoškoláků to bylo „jen“ 37 %. Naopak 36 % respondentů by bylo ochotných změnit práci kvůli novým zkušenostem. „Uchazeči o vysokou školu si jsou vědomi toho, že zejména na počátku profesní kariéry potřebují co nejvíce zkušeností ideálně z více oborů, aby jejich šance na profesní uplatnění byla co nejvyšší. Zároveň ví, že se musí v životě učit a posouvat neustále právě proto, aby se mohli například v hierarchii firmy dostat na vyšší pozice,“ uvádí Markéta Majerová, tisková mluvčí společnosti Scio, a doplňuje: „Stejně tak platí, že uchazeče o vysokou školu musí práce především bavit. Takto odpovědělo 92 % studentů, kteří náš dotazník vyplnili. Peníze jsou překvapivě nejdůležitější jen pro 45 % dotázaných.“ Myšlenky na podnikání má 46 % respondentů.
ROZHODUJÍCÍM FAKTOREM PŘI NÁKUPU ZBOŽÍ JSOU RODIČE A KAMARÁDI
I u uchazečů o vysokou školu hrají prim recenze, a především rodiče a kamarádi. Podle těchto faktorů se rozhoduje 80 – 90 % dotázaných. „Pouze 13 % úspěšných vysokoškoláků se nechá nalákat na názor slavných osobností. Podobné je to i u televizní reklamy, která ovlivňuje jen 15 % vysokoškoláků. Tyto výsledky naznačují v marketingu zcela nový trend a jak velké korporace, tak menší firmy se musí zamyslet nad cílením svého zboží. Televize, billboardové reklamy s velkými fotkami celebrit nebo rádio začínají být zkrátka out,“ konstatuje Vítek.
