Přestože jídlo nepřichází do přímého kontaktu s plícemi, vědci v nové studii poukazují na to, že vysoká spotřeba takzvaných ultrazpracovaných potravin (UPF) s sebou nese poměrně značný nárůst rizika. Závěry studie si Finanční a ekonomické informace (faei.cz) prostudovaly.
Nová analýza dat více než 100 tisíc dospělých osob sledovaných zhruba 12 let ukázala, že lidé, kteří těchto potravin jedli nejvíce, měli o 41 procent vyšší riziko vzniku rakoviny plic než ti, kteří je konzumovali nejméně. Výsledky zveřejnil časopis Thorax zaměřený na nemoci dýchacího ústrojí.
Do skupiny UPF podle mezinárodní klasifikace NOVA patří výrobky, které prošly rozsáhlým průmyslovým zpracováním a obsahují přísady, které v běžné kuchyni nenajdeme – stabilizátory, barviva, aromata či emulgátory.
Jde třeba o uzeniny, slazené a často i neslazené sycené nápoje, instantní polévky, balené pečivo s dlouhou trvanlivostí či ochucené cereálie. Ve studii tvořily největší podíl konzumovaných UPF uzeniny (11 %), následovaly kofeinové a bezkofeinové slazené nápoje (každý okolo 7 %).
Výzkumníci vycházeli z rozsáhlého amerického projektu, který původně zkoumal screening několika typů rakoviny. Účastníci (průměrný věk 62,5 roku) vyplnili na začátku dotazník o stravování, z nějž nutriční specialisté určili množství UPF v jídelníčku.
Vyšší riziko u UPF
Za více než 12 let sledování se objevilo 1 706 případů rakoviny plic, z toho 1 473 takzvaných nemalobuněčných a 233 malobuněčných forem. Pak vědci ještě zohlednili různé faktory včetně věku, pohlaví nebo rodinné anamnézy.
Posléze se ukázalo, že riziko rakoviny bylo ve skupině s nejvyšším příjmem ultrazpracovaných potravin výrazně vyšší – i po zohlednění kouření a celkové kvality stravy. Autoři studie upozornili, že UPF mívají vysoký obsah soli, nasycených tuků a přidaného cukru, a naopak málo vlákniny.
Mohou také obsahovat látky vznikající při průmyslovém zpracování, které v těle vyvolávají zánět nebo poškození buněk. To vše může hrát roli při vzniku nádorových onemocnění.
Odborníci zdůraznili, že jde o takzvanou observační studii – nelze tedy s jistotou říci, že právě konzumace UPF přímo způsobuje rakovinu plic. Výsledky také mohlo ovlivnit i to, že lidé s vysokým příjmem UPF častěji kouřili, přestože vědci se snažili kouření v analýze zohlednit.
„Hlavním a jednoznačně prokázaným rizikovým faktorem rakoviny plic zůstává kouření,“ zdůraznili autoři studie. To platí i pro ty, kdo kouřili v minulosti. Riziko se sice s dobou od poslední cigarety postupně snižuje, ale nikdy neklesne na úroveň celoživotního nekuřáka.
Výzkum ale každopádně přidal další důvod, proč si více hlídat jídelníček – zejména omezit uzeniny, sladké nápoje a další vysoce průmyslově zpracované potraviny. Přesto je v prevenci rakoviny plic naprosto zásadní přestat kouřit a nekouřit vůbec.
Program pro kuřáky
Pro bývalé i současné kuřáky je určen program časného záchytu rakoviny plic: prevenceproplice.cz. Určen je pro lidi ve věku 55–74 let, kteří kouří nebo v minulosti kouřili více než 20 let.
V jeho rámci se provádí nízkodávkové CT vyšetření plic, které dokáže odhalit nádor v raném, většinou bezpříznakovém stádiu – tedy v době, kdy je léčba nejúčinnější. V případě příznaků, jako je dušnost nebo vykašlávání krve, většinou jde o pokročilé stádium se špatnou prognózou.
Rozsáhlý mezinárodní průzkum Barometr FOOD, kterého se zúčastnily i zhruba 3,5 tisíce českých strávníků, ukázal, že kvalita pokrmů v poslední době ustupuje do pozadí na úkor co nejnižší ceny.
„Na prvním místě je cena,“ poznamenala Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, která faei.cz poskytla výsledky průzkumu. Z něj například vyplynulo, že třetina domácností mívá mezi nákupy téměř prázdnou lednici.
„Prázdná lednice dnes může znamenat plnou čekárnu zítra. Když lidé začnou šetřit na jídle, šetří na vlastním zdraví,“ upozornil Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví.
„Onemocnění spojená s nezdravým životním stylem zodpovídají za více než 60 procent všech úmrtí v Česku a zdravotní komplikace spojená s obezitou a nevyváženou stravou stojí systém více než 50 miliard korun ročně,“ uvedl Fošum.
Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu, uvedla, že v Česku má mnoho lidí stále pocit, že existují dva druhy jídel: Dostupná, normální, chutná a pak ta „zdravá“, ale drahá. To ale podle ní není pravda.
„Zdravá strava nevyžaduje exotické suroviny či drahé doplňky a každé jídlo, včetně naší milované české kuchyně, lze připravit tak, aby odpovídalo doporučením,“ poznamenala Selinger.
