Nejhorší pro životní prostředí je podle studie nevratná skleněná láhev

Nejhorší dopady na životní prostředí má z tuzemských nápojových obalů nevratná skleněná láhev. Tvrdí to studie pro společnost ALPLA od dlouholetého vědeckého spolupracovníka Technické univerzity ve Vídni Rolanda Fehringera, jenž ji před nedávnem představil v Praze.
Nejhorší pro životní prostředí je podle studie nevratná skleněná láhev. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Studie vyvrátila některé mýty, které jsou zejména mezi veřejností běžně rozšířené. „Většina lidí si myslí, že plastové láhve a hliníkové plechovky mají negativní vliv na životní prostředí, a naopak skleněné láhve mají pozitivní environmentální image. Naše studie ale prokázala, že to tak jednoznačné zdaleka není. V některých případech je tomu dokonce přesně opačně,“ vysvětluje Fehringer.

Typickou ukázkou je podle něj třeba nevratná skleněná láhev na nápoje. Přes to, že většina z ekologicky přemýšlejících lidí by jí dala přednost před plastovým obalem, ve skutečnosti má právě nevratné sklo jednoznačně největší dopady na životní prostředí.

PSALI JSME:
Sklo, plast, plechovka, nebo sud. Který obal je pro pivo nejlepší?

Z hlediska životního prostředí zatím vychází jako nejšetrnější nápojový obal vratná PET láhev. „Studie prokázala, že environmentální dopady používání PET lahví by v České republice mohlo výrazně omezit použití recyklovaného materiálu, tzv. rPETu, z našich závodů ve Wöllersdorfu nebo Radomsku. V navyšování podílu recyklovaného PETu nevidíme budoucnost jen my, ale i Evropská unie, která ho bude po členských státech požadovat,“ uvedl ředitel společnosti ALPLA Česká republika Jan Daňsa.

Za pravdu mu studie dává ještě v jedné důležité věci – nevratné PET láhve s vysokým podílem recyklátu vycházejí z hlediska ochrany přírody lépe než skleněné vratné láhve. U nádob pro sycené nápoje mají nevratné PET lahve lepší výsledky než vratné sklo dokonce už nyní, kromě dopadu na změny klimatu.

PSALI JSME:
Čím více lidé vědí o zálohování PET lahví, tím jejich podpora klesá

Zajímavé výsledky vyšly u obalů na pivo. Na druhém místě za tradičními vratnými lahvemi se z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí umístily – pro někoho asi překvapivě – PET láhve. Naopak hliníkové plechovky potvrdily svoji negativní pověst – plnění českého národního nápoje do těchto nádob má podle průzkumu silně negativní dopady na přírodu.

Tzv. LCA studie (life cycle assessment – pozn. red.) porovnávala životní cykly jednotlivých druhů u nás používaných obalů od získávání základních surovin pro výrobu přes dopravu a distribuci až po jejich recyklaci či likvidaci.

„Podobné studie jsme zpracovávali pro několik evropských zemí. Věnovali jsme maximální úsilí tomu, aby se na nic nezapomnělo a získali jsme tak přesný obrázek, které obaly životnímu prostředí škodí a které ne. Proto jsou výsledky také v každé zemi trochu jiné, což jasně ukazuje, že žádná paušálně platná nejlepší řešení podle jednoduché šablony neexistují,“ uzavírá Fehringer.

PSALI JSME:
Recyklované tašky z pacifických plastů a jejich uhlíková stopa

Zavřít reklamu ×
    • Spíš než ekologové bych řekl ekologisté, ať odlišíme lidi studované v určitém biologickém oboru od fundamentalistů.

  1. Pěkné, ale nikde nebylo řečeno PROČ je nebezpečná. Pokud se vrátí do kontejneru a přetaví, tak si myslím, že je podstatně lepší než plast

  2. Těžko může být pro životní prostředí škodlivý obal ze skla. To proto , že sklo je vpodstatě inertní a nic se z něj neuvolňuje, dále je vyrobeno z kysličníku křemičitého v podobě písku a tak jako písek neškodí svému okolí, tak podobně ani jeho přetavená forma v podobě skla, která chemicky není ničím jiným, než opět kysličníkem křemičitým. A dále, dříve nebo později se to sklo rozdrtí a nic se kvůli tomu nestane, tak jako se nestane přírodě nic, když nějaký kámen v ní ležící se rozdrtí například pádem či tlakem. Jediné, co tím asi chtěli říci je, že tím že je tzv. jednorázová, tak není určena k opakovanému použití, například po vymytí a k opětovnému naplnění. Ale nicméně, každý skleněný obal lze, jelikož sklářské pece produkují obalové sklo neustále, tak ji použít do taveniny jako vstupní surovinu namísto písku, který se již nemusí v podobném a odpovídajícím množství těžit. Je to vpodstatě podobné, jako s výrobou železa, auto, které doslouží, tak do pecí se již dá fakticky hotové železo a nemusí znovu probíhat reakce oxidačně redukční, jako v případě, kdy je nutno znovu natěžit rudu, tedy fakticky těžké červené bláto, které je například kysličníkem železnato železitým. A to je úspora velmi značná, čili nemusí se kvůli tomu těžitani ruda ani uhlí a jen se použije již hotová surovina, která se přetaví. Ušetří se koks, který se vyrábí z uhlí, které tak není nuno natěžit, jelikž jej není třeba, reakce oxidačně redukční již dávno proběhla a jen jednou, opakovat ji není třeba.

    • Váš příspěvek má několik chyb. Sklo má problém s rozkladem, přežije daleko déle, než plast. I když se časem nějak rozbije a stanou se z něj střepy a po další velmi dlouhé době prach, stále je to umělina, která normálně v přírodě neexistuje. Sklo se neskládá z roztaveného písku. Pokud vezmu v potaz opětovné roztavení, je zde energetická náročnost převodu střepů do skláren a opět energie na roztavení. V tom je ten ekologický problém. Další věcí je energetická náročnost výroby skla a jeho hmotnost při přepravě, vezou se zbytečná kila, místo kterých se mohlo vést zboží. A ještě jeden detail – vratné láhve většinou nepřežijí páté šesté naplnění, jako študák jsem chodil do pivovaru na brigádu a vím, kolik se denně vyhodilo prasklých flašek.
      Ohledně šrotu – problém je, že existuje cosi, jako jsou normy pro tu kterou ocel, tedy její složení. Když vytavuji rudu, mohu přesně určit přídavky jiných kovů a množství uhlíku její složení a vím, jaké vlastnosti bude mít, což u šrotu tak docela dobře možné není. Takže se šrot přidává jen při výrobě oceli třídy 10, kde se nezaručuje složení a vlastnosti (tzv. dráty do betonu).

      • Vážený pane, Váš příspěvek má ne několik ale mnoho chyb a na několika místech si zcela protiřečí :
        1) narozdíl od plastu, který je opravdu „umělina“, sklo se skládá (když pomineme marginální podíl třeba barviv) pouze a jen z přírodních materiálů. Je to JEDINÝ nekonečněkrát recyklovatelný materiál. Jednou vytěžíte písek, sodu, dolomit a další suroviny, vyrobíte sklo a mlžete ho neustále tavit a tvářet. Recyklovatelný plast neexistuje. To, že z PETek někdo jedenkrát namele surovinu pro mikiny a umělé světry neznamená, že tím ochránil životní prostředí. Neopak. Po čase veškerý plast ztratí jakékoliv produktivní vlastnosti a stane se čistým odpadem, který pak jíme…
        2) Všichni tzv. „odpůrci skla“ argumentují tvorbou CO2 při výrobě a dorpavě. Nikdo v těchto pseudostudíích obejdnaných PET lobby nebere v potaz těžbu a zpracování fosilních fosilních paliv, ze kterých se umělá hmota vyrobí. Těžba a zpracování ropy a ropných derivátů je jedna z nejzhoubnějších aktivit pro ovzduší vůbec. A co potom s plastovými odpady ? Aha, naházíme je do moře, však ony to rybičky sežerou (a pak my). Nebo to spálíme, čímž vypustíme do vzduchu jistě čistočistý vzduch.

        Ale alespoň se pokoušíte nějak argumentovat, i když toho o skle nevíte mnoho. Díky a pěkný den.

  3. nevyužitá je nejhorší, ALE pisatel zapoměl dodat,že nejlépe uplatnitelná pro cirkulární hospodářství :O)

  4. Je to jen sklo, i když se po jednom použití každá flaška vyhodí a vznikne skleněná hora, nebude mít na životní prostředí žádný vliv, jedině bude potřeba dokreslit do map nový kopec.

  5. Opravdu nevím, jestli se dá napsat ještě horší článek.

    Namátkou:
    „Studie vyvrátila některé mýty! – jaké mýty? jak je vyvrátila, čím?
    „v některých případech je tomu naopak“ ve kterých případech, jak se došlo k tomu „naopak“?

    „PET z hlediska ochrany přírody vychází lépe“ – jaká jsou ta sledovaná hlediska?
    „PET mají lepší výsledky“ – v čem?

    vlastně pořád dokola, bez parametrů, bez popisu onoho výzkumu

    Sklo, to je křemen, oxid křemičitý. Asi toho v zemské kůře bude jen pár, čeho je v ní víc. Plast, to je ropa. Té je zlomek a ubývá. Taky mě zaráží, jak dnes, při takové dostupnosti informací a tisíců článků o plastových odpadech, plastových mikročásticích,, nákladech na recyklaci, malému procentu recyklovaných plastů … někdo nevezme tyhle informace v potaz a napíše tohle.

  6. Plast je nejlepší zlikvidovat spálením v kotli, vznikne jen teplo a při kvalitním spálení ani ty saze nejsou. Přijde doba, že lidi vyberou všechny kontejnery s plastem a spálí jej, balíky kartonů, které čekají na svoz najdou své uplatnění v domácnosti jako topivo také…

Napsat komentář: Jiří Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.