Nejhorší rok. Všichni farmáři vydělali jako jeden obchodní řetězec

Čeští zemědělci mají za sebou, co se týče zisku, nejhorší rok od vstupu do Evropské unie. Na 40 procent farem a dalších podniků skončilo vloni na nule nebo ve ztrátě. Ukazuje to interní šetření Zemědělského svazu ČR, jehož prezentace se zúčastnily Finanční a ekonomické informace (faei.cz).
Za posledních dvaceti let se zisk v zemědělství snížil o více než polovinu. Ilustrační foto: Pixabay.com
Za posledních dvaceti let se zisk v zemědělství snížil o více než polovinu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zemědělské podniky dosáhly v uplynulém roce průměrného čistého zisku 1 060 korun za hektar, což je o 41 procent méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý sektor to činí 3,7 miliardy korun oproti předloňským 6,3 miliardám. Průměrný zisk jednoho zemědělce tak dosáhl výše 123 tisíc korun.

Více než polovinu zisku navíc tvoří regulované obnovitelné zdroje, tedy zejména provoz bioplynových stanic. Samotná zemědělská činnost tak dosáhla pouze 1,5 miliardy korun. „Je to hrozivě nízké číslo,“ řekl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

A přidal jedno přirovnání, které označil za politováníhodné. „Zisk celého sektoru ze zemědělské činnosti se rovná zisku jednoho průměrného obchodního řetězce operujícího u nás,“ konstatoval Pýcha.

Připomněl, že za posledních dvaceti let se zisk v zemědělství snížil o více než polovinu. „Z našeho šetření mezi členy Svazu také vyplývá, že je zhruba čtyřicet procent zemědělských podniků v Česku na nule či ve ztrátě,“ upozornil Pýcha. Dodal, že obdobná situace je také v Německu nebo ve Francii.

Pýcha uvedl, že mezi lety 2020 2024 se náklady na energie i náklady na hnojiva zvýšily více než o 50 procent, pachtovné se zvýšilo o 40 procent. Naopak ale provozní dotace na to nereagují a spíše klesají.

„Například výkupní cena jatečných prasat se v České republice v tomto období sice zvýšila o 26 procent, ale provozní dotace poskytované do podniků se v období od 2020 do 2024 o 26 procent snížily,“ uvedl Martin Pýcha.

Dodal, že se zvyšuje objem bankovních úvěrů, v uvedeném období vzrostl téměř dvaapůlkrát. Cash-flow se podle Pýchy zhoršilo o deset procent. „Při současné ceně půdy a zisku okolo tisíce korun na hektar by podnikatel v zemědělství splácel nákup jednoho hektaru půdy 304 let,“ uvedl Pýcha.

Škody po povodních

Někteří zemědělci se ještě museli vyrovnávat s dopady mimořádných situací, což byly loni především povodně. Velká voda postihla především rostlinnou výrobu. Poničila hlavně olejniny, dále obiloviny, okopaniny, kukuřici či znehodnotila krmiva pro hospodářská zvířata.

Ztráty dosáhly desítek tisíc až desítek milionů korun. Další miliony korun budou stát opravy stájí a dalších budov, poškozená technika a technologie nebo zpracovatelské kapacity. Ukázal to průzkum Agrární komory ČR mezi členy. Tři čtvrtiny podniků by uvítaly pomoc ze státních či evropských zdrojů.

„Silné deště ve druhé polovině září, které místy přerostly až v povodně a záplavy, napáchaly škody na dosud nesklizených plodinách, uskladněné úrodě i zasetých ozimých plodinách,“ uvedl Jan Doležal, prezident Agrární komory.

To pak mělo dopad i na živočišnou výrobu, když některé farmy řešily dočasný nedostatek krmiv.  „Zemědělci udělali maximum, aby se na tuto místní katastrofu připravili, i když na to měli jen krátký čas. Prioritou bylo samozřejmě zajistit bezpečí lidí, hospodářských zvířat a třeba i techniky,“ uvedl Doležal.

Škody byly hlášeny především v Jihočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ministerstvo zemědělství opakovaně oznámilo několik finančních balíčků, které mají pomoci zasaženým regionům. Například na odstranění povodňových škod na vodohospodářském majetku, rybnících či vodovodech to má být 13,6 miliardy korun.

Optimističtější výhled

Podle interního šetření Zemědělského svazu ČR hodnotí farmáři začínající rok 2025 o něco lépe než ten uplynulý a doufají, že se jim zvýší zisk. Podle expertních odhadů by mohl dosáhnout výše 5,4 miliardy korun.

„Zemědělci poukazují zejména na oživení cen obilí, řepky i mléka v průběhu letošního ledna. Ale realita může být odlišná,“ uvedl Martin Pýcha. Například již v lednu 2025 se oproti prosinci snížily spotové ceny mléka, ceny mléka od některých mlékáren i ceny výrobců másla.

„Přesnější prognózy se také neodvážíme dělat i vzhledem k politickým krizím v řadě zemí, přetrvávajícímu geopolitickému napětí ve světě i k výkyvům na trzích s komoditami a na finančních trzích,“ upozornil Pýcha. „Každopádně zisk celého sektoru je v současné situaci stále velmi malý.“

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek