Nejmenší kontrolu nad účtem za topení mají dálkově vytápěné domácnosti, u nás je jich 40 procent

Letošní topná sezona odstartovala a téměř 1,74 milionu dálkově vytápěných českých domácností začal naskakovat účet za vytápění. Teplo z tepláren přitom odebírá 40 procent všech českých bytů, a dokonce 70 procent bytů v bytových domech*.

Pro domácnosti je dálkové teplo sice pohodlné, o všechno se postará teplárna, ale „full servis“ současně vede k tomu, že spotřebitelé obvykle neřeší nic víc než jen včasné odvzdušnění radiátorů. Odběratelé centrálního tepla tak mají nejmenší povědomí o tom, kolik za vytápění ročně zaplatí. Ukázala to analýza Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

„Kolik ,žere‘‘ jeho auto, ví každý řidič, ale jen každý pátý odběratel napojený na centrální zásobování teplem (CZT) dovede z hlavy vyčíslit, kolik peněz doma ročně protopí. Přitom jde o nemalou částku, náklady na vytápění tvoří 60 procent všech nákladů na energie v domácnosti,“ říká Marcela Kubů, ředitelka AVMI. Například pan Tomáš Veselý, který s rodinou žije v bytě 3+1 v zatepleném panelovém domě na pražském sídlišti odhaduje svoje roční náklady na vytápění na 12 000 korun. Po kontrole loňského vyúčtování však zjistil, že jde to téměř 16 000 korun.

„Táto, zatop, je mi zima.“ „Tak si vezmi svetr.“

Pan Veselý se zmýlil o 4000 korun, situace v rodinných domech je však diametrálně odlišná. Majitelé rodinných domů, kteří si topí sami, obvykle vědí téměř na stokorunu přesně, jakou částku ročně protopí, a snaží se ji maximálně snížit. Mohou si vybrat dodavatele energie, zkrátit délku topné sezony, vybrat kotel či druh paliva (energie) a také předem znají konečnou cenu jednoho gigajoulu.

Kromě ceny gigajoulu však závisí konečná výše účtu za vytápění na několika dalších faktorech: stavebně-technickém stavu nemovitosti (alias jeho energetické třídě), způsobu vytápění, vytápěné ploše, délce topné sezóny potažmo na počasí, nastavení optimálních teplot v jednotlivých místnostech a také na způsobu větrání.

Až o polovinu nižší účet za vytápění

„Cenu tepla domácnosti neovlivní, mohou však zapracovat na jeho spotřebě, čímž ovšem nemyslím netopit vůbec. Jediným opatřením, které dlouhodobě sníží účet za teplo, je investice do snížení energetické náročnosti budovy,“ vysvětluje Marcela Kubů. Při komplexním zateplení včetně výměny oken a seřízení odběrného tepelného zařízení může spotřeba tepla v závislosti na výchozím stavu budovy klesnout dokonce až o polovinu.

Roční účet za teplo se tak podle toho, zda má nemovitost kvalitní tepelnou izolaci, či nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. „Například rozdíl mezi energetickými třídami B a E může u rodinného domu na platbách za vytápění činit i 30 000 korun ročně,“ konstatuje Marcela Kubů.

Komplexní zateplení nejen šetří peníze, ale současně zlepšuje kvalitu bydlení a nemovitost zhodnotí

Správně provedená tepelná izolace domácnostem nejen sníží náklady na vytápění, ale současně jim zajistí řadu dalších benefitů. „Komplexně zateplený dům v interiéru v zimě udržuje teplo bez zbytečných úniků tepla, v létě naopak svoje obyvatele chrání před nepříjemným přehříváním. Celoročně pak před hlukem nebo i požárem v případě použití minerální izolace. Renovace má pozitivní dopad i na vnitřní klima, bydlení je ,zdravější‘ díky eliminaci vlhkosti a plísní,“ shrnuje výhody zateplení Marcela Kubů.

V neposlední řadě sanace budov a s tím spojená oprava pláště a zateplení prodlouží životnost nemovitosti o další desítky let a zvedne její cenu na realitním trhu. „Ve stejné ulici může být cena bytů ve zrekonstruovaných domech až o 15 procent vyšší než u bytů v zástavbě před rekonstrukcí. Investice do technického stavu budovy znamená významnou konkurenční výhodu. Kupující dávají přednost bytům ve zrekonstruovaných domech, a tak se dají prodat rychleji a za vyšší cenu,“ konstatuje Vladimír Zuzák, ředitel společnosti MAXIMA REALITY.

„Pokud spotřebitel kupuje auto nebo domácí spotřebič, je obvykle spotřeba či energetická třída jedním ze zásadních kritérií jeho výběru. Obdobné by to mělo být také v případě nemovitostí, kde jsou náklady na energie mnohem vyšší,“ uzavírá Marcela Kubů. Je jen otázkou času, kdy zájemci o nemovitost energetickou třídu začnou zohledňovat a byty a domy v mimořádně nehospodárné třídě G budou prakticky neprodejné či nepronajmutelné, nebo jen za zlomek možné ceny.

*Poznámka: data vycházejí ze studie ČSÚ Energo 2015

Zdroj: Tisková zpráva

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *