Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 miliard korun na letošní a o 11 miliard na rok příští, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.
Na straně příjmů státního rozpočtu došlo ke konci září ke zlepšení o osm miliard korun, což představuje meziroční nárůst celkových příjmů o 0,6 procenta. Daňové příjmy vzrostly celkem o 5,6 procenta (67,7 mld. Kč), z čehož největší položku tvoří pojistné na sociální zabezpečení (+46 mld. Kč).
V rámci samotných daní pak nejrychleji rostly daně z příjmů fyzických osob (+15 %), což dokonce výrazně překonává dosavadní růst nominálních příjmů domácností. Dále stát více profitoval z výběru spotřební daně, která státu zatím vynesla již o 9,4 procenta meziročně více prostředků. Relativně největší úspěch letos v daňové oblasti zaznamenává výběr daní z hazardních her, který meziročně vzrostl již o 55,3 procenta (+3,7 mld. Kč).
K poklesu naopak dále dochází v oblasti kapitálových příjmů, kde se promítá snížení příjmů z EU a kde stát vybral o 25,5 procenta méně než loni, což představuje pokles o téměř 60 miliard. Celkově dosahují příjmy státního rozpočtu ke konci srpna 1 444,7 miliardy korun, což odpovídá 74 procentům plánovaných celoročních příjmů.
Na straně výdajů státního rozpočtu dochází ke zhoršení o 9,1 miliardy korun, což odpovídá nárůstu výdajů o 0,6 procenta. Právě mírnější růst výdajů stojí za udržením deficitu ke konci září v mezích, které přináší naději alespoň na dodržení schváleného salda ke konci roku.
V absolutním vyjádření meziročně nejvíce rostly neinvestiční výdaje, do kterých se promítá zejména 20% zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu (+49,9 mld. Kč). V relativním měřítku pak nejvíce rostou neinvestiční transfery státním fondům (+56,4 %), a navzdory stabilnímu vývoji nezaměstnanosti nyní zrychlují i výdaje na podporu v nezaměstnanosti (+22,5 %).
Celkově dosahují výdaje státního rozpočtu ke konci srpna 73,2 procenta celoročních plánovaných výdajů, pokud bychom odečetli dodatečné výdaje související s povodněmi, v poměru k původnímu saldu by aktuální plnění výdajů dosahovalo 73,8 procenta.
Státní rozpočet ke konci září vykázal jen mírné zhoršení deficitu, který tak po třech čtvrtinách roku dosahuje očekávaných úrovní. Zejména mírnější růst na výdajové straně pak přináší naději alespoň na dodržení schváleného salda ke konci roku.
Zároveň však konsolidace veřejných financí nabírá na zpoždění, jelikož vláda rozhodla sanovat škody po povodních až do výše 30 miliard korun v letošním a 11 miliard v příštím roce. Výhledově se však zadluženost státu v poměru k hrubému domácímu produktu vlivem povodní výrazně nezhorší.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
