Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot (soubor předmětů různého nebo podobného charakteru – pozn. aut.) denárů z Kutnohorska. Více než dva tisíce stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku, podle archeologů se dá srovnat s milionovou v jackpotu.
O nálezu výjimečného souboru středověkých zlatých a stříbrných mincí v Opavě zase experti hovoří jako o nejvýznamnějším mincovním pokladu na území dnešního Moravskoslezského kraje za posledních sto let.
Objev na poli
Přibližně 900 let ležely pod zemí, až je na zoraném poli zcela náhodou nalezla žena na procházce. Více než dvě tisícovky mincí původně spočívaly v keramické nádobě, nyní ležely roztroušené na půdě i pod ní. Archeologové a historici nyní mince podrobí detailnějšímu zkoumání a následně poklad představí veřejnosti.
Mince pravděpodobně pocházejí z první čtvrtiny 12. století, z neklidné doby, kdy zuřily boje mezi členy přemyslovské dynastie o ovládnutí pražského knížecího stolce. Ve své době šlo zřejmě o obrovský obnos peněz. Nelze ani vyloučit, že mohlo jít o hotovost připravenou pro vyplacení žoldu vojákům, nebo o válečnou kořist.
„Bohužel, pro přelom jedenáctého až dvanáctého století postrádáme údaje o kupní síle, jistě šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s dnešní milionovou výhrou v jackpotu,“ uvedl Filip Velímský z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Dovážené stříbro
Mezi 2 150 mincemi odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (zhruba 1085 až 1107, pozn. aut.). „Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ řekla Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Muzeum a Archeologický ústav čeká v následujícím roce dost práce. „Úkolem zaměstnanců muzea bude provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále zajistit očištění jednotlivých mincí a případné restaurátorské zásahy, jejich nafocení pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ konstatovala Mazačová.
Vedle toho projdou denáry klasickým i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich konkrétní materiálové složení. Finálním záměrem je výstava objevených peněz v mincovní expozici muzea v Kutné Hoře.
Záchranný výzkum
Soubor středověkých mincí objevili experti v Opavě při záchranném archeologickém výzkumu, který provádělo opavské pracoviště Národního památkového ústavu, v prostorách školního hřiště v ulici Paskova.
Jedinečné je podle odborníků zejména množství nalezených zlatých mincí (30 kusů uherských dukátů), ale například i některé mimořádně vzácné exempláře a poměrně dobrý dochovaný stav. Vedle zlatých mincí se našlo rovněž 72 mincí stříbrných.
„Na základě datace nejmladší složky nálezu reprezentované pražskými groši krále Vladislava II. Jagellonského lze konstatovat, že byl depot uložen do země po roce 1479,“ uvedla Ilona Matejko-Peterka, proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a kurátorka numizmatické podsbírky Slezského zemského muzea, která mince analyzovala.
Podle Matejko-Peterky představuje objev důležitou sondu do struktury zlatého a stříbrného mincovnictví koncem 15. století. „Jde také o pozoruhodný hmotný pramen k vývoji tehdejších hospodářských a politických dějin,“ poznamenala proděkanka.
Milionová hodnota
Podle předběžných expertních odhadů se tržní hodnota nálezu pohybuje okolo částky 1,2 milionu korun. „Kulturně-historická hodnota představuje zhruba trojnásobek tržní hodnoty, a může se tak pohybovat kolem 3,5 milionu korun,“ dodala Ilona Matejko-Peterka.
Přepočet na tehdejší hodnotu ukazuje, že dobová hodnota mohla být 13 kop pražských grošů, když jedna kopa představuje 60 kusů. Za tuto částku se dalo pořídit například šest koní (jeden kůň stál přibližně 120 českých grošů) nebo 26 sudů piva (sud piva stál asi 30 českých grošů).
Běžný řemeslník, třeba lamač kamene nebo tesař, si v dané době denně vydělal zhruba tři groše, nádeník či ponocný jeden až dva groše.
„Kromě výjimečného nálezu depotu přinesl archeologický výzkum doklady o středověkém osídlení prostoru před založením města na přelomu 12. a 13. století a v jeho raných počátcích v první polovině 13. století, dále upřesnil poznatky o městské hradbě, která tento sídelní areál v polovině 13. století protnula,“ vysvětlil Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu.
Klobouk dolů že to nálezce vůbec nahlásil.