Propad ekonomiky je nejhorší od světové finanční krize v roce 2008–2009, tehdy byl ještě o něco silnější. Vypadalo to, že pokles bude ještě výraznější, ale oživení ve druhé polovině loňského roku nakonec pokles zkrátilo.
Struktura dat HDP nepřinesla větší překvapení. Oslabila hlavně spotřeba domácností a export, výrazně slábla přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu, službách a v odvětvích, která jsou citlivá na sociální kontakt. Struktura se neliší od jiných ekonomik, na které měl covid-19 rovněž podobně ničivý dopad.
Co tyto výsledky přináší z hlediska výhledu do budoucna, jaké jsou odhady na základě těchto dat pro německou ekonomiku na tento rok také s výhledem pro Česko? Dá se říci, že výhledy světových ekonomik jsou relativně podobné. Obecně se předpokládá, Německo nevyjímaje, že v prvním letošním čtvrtletí by ještě pandemie měla zuřit a silně omezovat ekonomický výstup.
Ekonomika Německa, ale i dalších států v Evropě bude ještě značně uzavřená, a proto bude výkonnost slabší. Nicméně od druhého a třetího čtvrtletí by se již měl projevovat příznivý dopad vakcinace obyvatelstva, s tím je spojeno i pozitivní očekávání ekonomických subjektů, firem a domácností.
Závěrem prvního pololetí bychom mohli vidět náznak plošnějšího oživení. Oživení, tak jak předpokládají základní scénáře centrálních bank, by mělo být plošné a mělo by se stupňovat ve druhém pololetí. Takže celkově by ekonomiky v Evropě, včetně té německé, letos měly solidně růst.
Také v Česku by vývoj měl být podobný, zejména začátkem roku bychom měli ještě pociťovat dopady pandemie, ale od druhého, případně třetího čtvrtletí by se situace měla zlepšovat. Naše hospodářství bude samozřejmě opět silně provázáno s vývojem německé ekonomiky, protože je navázáno na německý zpracovatelský průmysl. Tomu se stále daří docela dobře, i když koronavirová vlna v závěru roku způsobila oslabení také právě v průmyslu.
Jak ukázaly lednové výsledky indexu Ifo podnikatelského klimatu, začátkem roku je patrné oslabení podnikatelského segmentu. Německý průmysl to zatím ustál v docela dobré kondici, což je dobrý signál i pro Česko pro letošní rok, a pokud se naplní hlavní medicínské předpoklady, oživení by tento rok mělo být silnější.
Koronavirus v Německu mává hospodářstvím, ale ovlivňuje i ústavní zákony. Německo si samo pro sebe v minulých letech uložilo pravidla fiskální disciplíny – dluhové brzdy –, která říkají, že se země ústavně zavázala dodržovat minimální, téměř nulové strukturální deficity veřejných rozpočtů. Ovšem dopad koronavirového šoku vedl postupně celou německou politickou scénu k pozastavení platnosti tohoto závazku a povolení zadlužení, aby stát mohl více pomoci ekonomice překlenout toto těžké období posledních kvartálů slabé ekonomické výkonnosti.
V současné době probíhá v Německu politická debata nad dalším osudem zakotvené fiskální disciplíny. Vládnoucí konzervativci chtějí zemi uchránit od rozpočtové destabilizace, levicové strany akcentují sociální a environmentální časově nesmlouvavá hlediska.
Autor je analytik SFG Holding
(Redakčně upraveno)
