Několik měsíců před volbami to pro premiéra a předsedu Občanské demokratické společnosti (ODS) není pozitivní hodnocení. Ve Vysvědčení společnosti 2024 dostal Petr Fiala od 68 procent obyvatel čtyřku a pětku. Výzkumu STEM se v lednu zúčastnila více než tisícovka dotázaných, která hodnotila uplynulý rok.
„Nejvíc špatných známek, tedy čtyřek a pětek, dostal od lidí za svou práci premiér (68 %), vláda (66 %), dále pak vnitropolitická situace a životní podmínky mladých rodin (58 %) a činnost politických stran (57 %),“ uvedl STEM.
„Stejně jako v minulém roce tedy platí, že největší nespokojenost lidé cítí směrem k práci politické reprezentace. Tyto oblasti také patří k těm, kde se hodnocení meziročně nezměnilo buď vůbec, nebo jen minimálně,“ dodal výzkumný ústav.
Naopak nejvíce nejlepších známek – stejně jako o rok dříve – dostala práce obecních a městských úřadů. Jedničku nebo dvojku jim udělila skoro polovina (47 %) lidí. Poměrně vysoký podíl dobrých známek dostaly i kvalita zdravotní péče (43 %), zajištění občanské svobody a práce prezidenta (37 %) či péče o bezpečnost občanů (36 %).
„Za povšimnutí stojí, že se hodnocení oproti minulému roku v mnoha kategoriích zlepšilo, a v žádné kategorii podíl jedniček a dvojek nepoklesl,“ konstatovali autoři průzkumu.
Nespokojené obyvatelstvo
Nejlépe si polepšily možnost dovolat se práva u soudu (o 10 procentních bodů), zajištění občanské svobody a vyhlídky do budoucna (o 8 procentních bodů) a také kvalita zdravotní péče (o 7 procentních bodů).
„Na stejném místě je nutné dodat, že Češi a Češky zkoumané oblasti stále hodnotí spíše kriticky. Například zmíněnou možnost dovolat se práva u soudu hodnotí jedničkou nebo dvojkou zhruba čtvrtina (26 %) lidí, a naopak čtyřkou nebo pětkou ji hodnotí 35 % dotázaných,“ sdělil STEM.
Zlepšení je tedy podle tohoto výzkumného ústavu dobrým znamením, ale neznamená, že „by lidé byli s aspekty života v české společnosti většinově spokojení“. Mezi zajímavé výsledky patří názor na životní podmínky starých lidí a mladých rodin.
Většina lidí si totiž myslí, že jsou na tom lépe senioři, přičemž před rokem 2021 tomu bylo dlouhá léta naopak. „Stejně jako v minulém roce oblast mladých rodin představuje nejhůře hodnocenou kategorii z těch, které nejsou přímo spjaty s politickým děním – čtyřkou nebo pětkou ji hodnotí 58 procent lidí,“ uvedl STEM.
Pavel lepší než Zeman
Hodnocení prezidentovy práce se od loňska nijak nezměnilo – posun je v rozmezí statistické chyby. Každopádně platí, že si Petr Pavel u lidí vede významně lépe než Miloš Zeman v posledních letech svého mandátu.
I tak je názor na prezidenta poměrně polarizovaný. Střední známku, trojku, Pavel dostal od 23 procent obyvatel, zbylé tři čtvrtiny lidí ho hodnotí vyhraněnějšími známkami na obou stranách spektra, tedy jedničkou a dvojkou na straně jedné a čtyřkou a pětkou na straně druhé.
Důvěru Čechů v prezidenta, respektive všech ústavních institucí zjišťovalo ke konci roku také Centrum pro průzkum veřejného mínění (CVVM). Hlavně státu věřila jen mírná nadpoloviční většina (51 %) z více než tisícovky oslovených občanů, což byl nejhorší výsledek od nástupu do funkce.
Naopak 46 procent oslovených prezidentovi vyjádřilo různou míru nedůvěry. Vládě podle CVVM důvěřovala necelá čtvrtina (23 %) české veřejnosti, naopak tři čtvrtiny (75 %) občanů vládě nedůvěřovaly.
Poslanecké sněmovně vyjadřovalo důvěru 24 procent občanů a nedůvěřovalo 73 procent. Senátu důvěru vyjádřilo 32 procent občanů a 62 procent naopak horní komoře parlamentu nedůvěřovalo.
„Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí, a starostové. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 65 procent,“ konstatovalo CVVM. Podíl nedůvěřivých je 23 procent.
„Ještě lépe jsou hodnoceni starostové, když jim důvěru vyjádřilo 68 procent dotázaných, nedůvěra ke starostům tvořila méně než čtvrtinu (22 %),“ dodalo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
