Celkem v zemi momentálně funguje prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou do čtyř set metrů 11 829. V roce 2017 jich ovšem bylo 13 758. Zavírají se přitom především krámky na vesnicích a malých obcích. Loni jich skončilo 166.

Podle nejnovějších dat agentury NielsenIQ nejvíce zavíraly malé obchody, které nejsou součástí některé prodejní sítě. Takových prodejen ubylo v minulém roce 160. Naopak celkový počet malých prodejen organizovaných v řetězcích se snížil jen o šest.

„Rok 2022 se vyznačoval ekonomickou nestabilitou a obavou z inflace. Rostoucí ceny energií působily obavy nejen domácnostem ale i obchodníkům, zejména těm menším,“ uvedl Daniel Plecháč, konzultant společnosti NielsenIQ.

Zatímco velké prodejní formáty – hypermarkety, supermarkety a diskonty – podle něj posilovaly svoji pozici, nezávislé prodejny do rozlohy 400 metrů čtverečních ve velkém počtu zavíraly své pobočky.

PSALI JSME:
Česko potřebuje komplexní zákon o potravinách

Venkovský úbytek

Nejvíce prodejen bylo zavřeno na severní Moravě a ve středních Čechách. Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) potvrdila, že ubývají zejména obchody na venkově.

„Ten trend je bohužel dlouhodobý. Je pravdou, že v roce 2021 malých obchodů mírně přibylo. Jak však víme z praxe, otevírají se spíše prodejny ve městech a ty vesnické dlouhodobě mizí,“ poznamenal předseda asociace Pavel Březina.

Mnozí obchodníci se snaží hledat cesty, jak obchody udržet. Například síť COOP na jednu stranu rozšiřuje nabídku svých obchodů o finanční služby či kavárny a na stranu druhou otevírá automatické prodejny, kde si zákazníci mohou nakoupit kdykoliv. Nedávno otevřela první takovou prodejnu v malé jihočeské obci Bujanov, kde žije jen 600 obyvatel.

„Bohužel situace je taková, že mnohdy už ani vietnamští obchodníci venkovské obchody provozovat nechtějí. Největší ranou pro malé obchody byly hlavně ceny energií. Obce, kraje i stát si naštěstí situaci uvědomují a obchody v těch nejmenších obcích ve snaze zachovat obchodní obslužnost podporují,“ řekl Březina.

PSALI JSME:
Vláda dosud nejednala s menšími prodejnami. Jejich úloha v uzavřených obcích je přitom klíčová

Státní i obecní pomoc

Obce například často obchodníkům nabízejí prostory jen za symbolické nájemné, kraje zase mají dotační tituly. Stát zase podporuje malé obchody ze svého programu Obchůdek 2021+. „Avizované prodloužení programu do roku 2030 je v kontextu aktuálního vývoje hodně důležitý signál pro obchody v malých obcích,“ konstatoval předseda asociace Březina.

Obchůdek 2021+ je určen na pomoc obchodům v obcích do tisíce obyvatel. V rámci tohoto programu mohou obchody získat podporu na provoz ve výši až 130 tisíc korun. Celkově je ročně na program vyčleněna částka 52 milionů korun. Dotaci už získaly stovky koloniálů.

Asociace českého tradičního obchodu doufá, že program skutečně bude pokračovat i do budoucna, a to i přes složitou situaci státního rozpočtu. „V tomto případě jsou totiž v praxi podporováni zejména občané, kteří prostě nemají jinou možnost pořízení základních potravin,“ vysvětlil předseda asociace Pavel Březina.

Podle Pavla Vinklera, ředitele odboru podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu ministerstva průmyslu a obchodu se ukazuje, že se celý systém podpory zlepšuje.

PSALI JSME:
Tradiční trh s potravinami potřebuje pomoc od státu, nová vláda s ní nepočítá

„Jsme rádi, že jsou nyní v programu Obchůdek 2021+ zapojeny všechny kraje a program již pomohl několika stovkám obchodů. Je na místě zdůraznit, že veřejné prostředky z tohoto programu směřují pouze do malých obcí, kde funguje jen jedna prodejna,“ informoval Vinkler.

Ani podpora nestačí

Vedle podpory provozních nákladů z programu Obchůdek 2021+ si malé obchody mohou nově požádat také o finanční pomoc při nákupu technologií. V některých obcích zase dotují malé krámky přímo radnice.

Někde ale ani finanční injekce nepomohou. Jako například v malé obci Šaplava v Královéhradeckém kraji. „Lidé sem už nechodili nakupovat. To byl největší problém. A nájemce, který měl obchod pronajatý, už to nezvládal, i když od nás dostal nějakou dotaci,“ uvedl pro Český rozhlas tamní starosta František Šafka.

„Snažili jsme se mu nějak pomáhat, ale už to prostě nebylo k udržení. Je nás tady sto dvacet obyvatel, a když z toho chodí jen deset lidí nakupovat, tak je to neudržitelné,“ dodal starosta. Podobné zkušenosti jako on mají starostové také z jiných malých obcí.

PSALI JSME:
Bída nejen českého venkova