Paradoxní. Mezi tehdejším Československem a Západním Německem byl na hranicích natažený ostnatý drát. Pohraničníci pálili do těch, kterým se zachtělo života na Západě… Ale plyn na rozdíl od nich do Západního Německa přes tytéž hranice, přes železnou oponu, hladce proudil. A Kreml inkasoval devizy.
A nejen ty. Západoněmečtí dokonce socialistickému táboru poskytli trubky, z nichž se příslušný plynovod stavěl. Říkalo se tomu „roury za plyn“. Tak moc Západním Němcům na sovětském plynu záleželo, že si na „nepřátelském“ území vlastně postavili plynovod, jímž k nim proudil.
Tak moc Západním Němcům na sovětském plynu – a i sovětské ropě – záleželo, že nakonec také hodili do koše třeba i Kennedyho embargo na dovoz ropy ze SSSR právě k nim. Postavili si hlavu, i když v 80. letech zase Reaganova administrativa naléhala, ať se sovětských energií vzdají. Konečně, po půl století, se Spojeným státům podařilo Němce zbavit jejich závislosti. A ti jsou z toho teď celí nesví…
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Zajímavý článek.
Škoda že skončil dříve nežli začal.