Německo čelí současně řadě problémů: Konkurenceschopnost průmyslu trpí rostoucími náklady na energie a rostoucí konkurencí vysoce kvalitních výrobků z Číny; rychlé stárnutí obyvatelstva – rychlejší než ve zbytku eurozóny – rovněž snižuje potenciální růst jeho ekonomiky, který se odhaduje na 0,8 procenta.
Pokud budou zavedena Trumpova cla, mohla by podle Bundesbanky německou ekonomiku připravit o 0,6 procentního bodu růstu. Německá vláda předpokládá v roce 2025 oživení reálného HDP o 1,1 procenta (po poklesu o zhruba 0,1 % v roce 2024) díky příznivému vývoji reálného disponibilního příjmu domácností.
Evropská komise je však opatrnější a v letošním roce očekává růst pouze o 0,7 procenta. Bundesbanka 13. prosince revidovala vlastní prognózy růstu HDP z 1,1 procenta na 0,2 procenta pro letošek a z 1,4 procenta na 0,8 procenta pro rok 2026. Tato silná revize má podpořit expanzivní fiskální politiku.
Obrovský deficit veřejných investic
Podle očekávání dosáhne investiční deficit Německa pro rok 2024 hodnoty 600 miliard eur, což představuje 14 procent HDP, a to aniž by se zohlednily požadavky na výdaje na obranu, které se odhadují na 30 miliard eur ročně (0,7 % HDP).
Tento nedostatek investic ohrožuje ekonomickou budoucnost Německa, a proto ekonomové doporučují v průběhu následujících deseti let masivní investice, které pomohou tyto ztráty dohnat. Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, musela by vláda každoročně stimulovat ekonomiku o 1,5 procenta HDP, což však v současné době není možné kvůli pravidlu dluhové brzdy.
Stále spornější fiskální pravidlo
Německo se v současné době nachází v rozpočtové slepé uličce. Pravidlo dluhové brzdy, zakotvené v německé ústavě v roce 2009, omezuje strukturální (tj. cyklicky očištěný) rozpočtový deficit na 0,35 procenta HDP ročně. Toto pravidlo, pozastavené v roce 2020 kvůli koronavirové pandemii, bylo znovu uplatněno v rozpočtu na rok 2024.
V podmínkách stagnující ekonomiky je třeba toto pravidlo reformovat. Německo, jehož veřejný dluh bude v roce 2024 představovat 63 procent HDP (oproti přibližně 110 % ve Francii), má velký rozpočtový prostor pro zvýšení investic, aniž by se jeho veřejný dluh dostal mimo kontrolu.
Myšlenka reformy dluhové brzdy na podporu investičních výdajů získává podporu mnoha stran, s výjimkou FDP. CDU, SPD a Zelení, podle posledních průzkumů pravděpodobní koaliční partneři, jsou této reformě nakloněni.
Ačkoli v příštím roce nelze očekávat rozsáhlý plán fiskálních stimulů, navrhovaná fiskální uvolnění by mohla od roku 2026 uvolnit prostředky ve výši 0,5 až 1,0 procenta HDP ročně. Přesto by i mírné reformy mohly v roce 2025 pozitivně ovlivnit náladu investorů, zejména pokud budou spojeny s novým mimorozpočtovým fondem pro výdaje na obranu.
Německo by mělo v nadcházejících letech stimulovat svou ekonomiku, aby se vypořádalo s investičním deficitem. Případná reforma rozpočtového pravidla a mimorozpočtový fond pro výdaje na obranu by byly pozitivními kroky, které by mohly zlepšit náladu investorů.
Autor je vedoucí výzkumu makro politiky Amundi Investment Institute
(Redakčně upraveno)
