Čísla jsou katastrofální: Pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP), Spolková republika, ekonomický lídr celého kontinentu, se ve druhém kvartálu mezičtvrtletně propadla o 0,1 procenta, což je ještě horší vůči mizerným plus 0,2 procenta, kterého dosáhla v prvním čtvrtletí.
Ekonomika pod kancléřem Scholzem stagnuje
Jak píše portál zpravodajské agentury, od nástupu kancléře Olafa Scholze (66) do funkce v prosinci 2021 úřady zveřejnily deset údajů o HDP. Více než polovina z nich nevykazovala téměř žádný růst nebo přinesla dokonce pokles, připomíná německý list Bild.
„Země, dlouho považována za motor evropského růstu, se stále více stává balastem,“ soudí Američané. Jejich hořký závěr: „Německá ekonomika pod Scholzovým vedením stagnuje“.
Napětí s Čínou a konec dohody o ruském plynu
Tento vývoj však začal již před Scholzovým nástupem do funkce. První ránu německé ekonomice zasadilo napětí s Čínou v době prezidentství Donalda Trumpa, protože šéfové německých firem a bank dlouho považovali Čínu za zemi zaslíbenou.
Za druhé osudové puštění žilou německým firmám Bloomberg označil konec dovozu levného plynu z Ruska. „Německo se dlouhá léta spoléhalo na laciný plyn od ruského prezidenta Vladimira Putina – který tyto příjmy využíval k přípravě své války proti Ukrajině,“ podotkla agentura.
„Problémy však vyrostly, a to s nezanedbatelnými důsledky, z domácích kořenů,“ píší Američané. Zejména německé automobilky, v minulosti „klíčový pilíř“ dlouholetého ekonomického úspěchu, ve vývoji, výrobě a marketingu elektromobilů, stále více zaostávají za Číňany. Navíc se nad nimi vznáší z rozhodnutí Evropské unie hrozba konce spalovacího motoru.
„Pouze dvanáct procent nově registrovaných vozidel v Německu tvoří elektromobily. Ještě loni to bylo více než 20 procent,“ cituje portál Helenu Fürstovou, profesorku ekonomiky automobilového průmyslu na Vestfálské univerzitě.
Nikdy nekončící krizový režim
„Je znepokojující, že nálada v průmyslu poklesla a obrat se zdá být stále více vzdálen,“ soudí Bloomberg s tím, že Německo je v „nekonečném krizovém režimu“, a to i v energetickém sektoru. Martin Gornig z Německého institutu pro ekonomický výzkum hovoří o „technologickém mrtvém bodě“.
„Nemůžeme již investovat do starých technologií poháněných fosilními palivy a zatím nevíme, do jakých nových technologií bychom měli vložit peníze Teprve až bude tato situace překonána, bude moci Německo opět převzít vedoucí úlohu,“ podotýká. Jaká technologie přijde po ukončení těžby uhlí?
Podle agentury Bloomberg chybí Německu perspektiva. Bloomberg vidí také „zlověstné znamení“ pro obklíčeného kancléře Scholze. Portál označuje za „nepravděpodobné“, že by voliči v Německu pocítili dopady nedávno schváleného prorůstového balíčku německé vlády ještě před volbami do Spolkového sněmu vypsanými na září 2025.
Ne Německo al blbci v jeho vedení, jedna blba už je na důchodu a druhý blbec se střelil ne do jedné nohy ale do obou, ne li do hlavy, de facto ne sebe, ale Německo,