
Mezinárodní průzkum ESRA, do něhož se zapojily desítky zemí, poskytuje cenné informace o tom, jak jednotlivé národy včetně Čechů hodnotí bezpečnost různých typů silnic. A jak se domácí hodnocení liší od zbytku Evropy.
Průzkumu se zúčastnila téměř tisícovka českých účastníků silničního provozu, přičemž porovnání s ostatními evropskými obyvateli neskončilo pozitivně – čeští řidiči hodnotí bezpečnost domácích silnic hůře než v Evropě.
Tuzemské dálnice vnímá bezpečně pouze 58,6 procenta českých řidičů oproti evropskému průměru 66,1 procenta. Silnice mimo obec považuje za bezpečné 38,6 procenta, zatímco evropský průměr činí 50,8 procenta.
Největší rozdíl je u místních komunikací, které za bezpečné považuje pouze 34,3 procenta českých motoristů, zatímco v Evropě tento podíl dosahuje 51,4 procenta, tedy o zhruba sedmnáct procentních bodů více.
Hodnocení bezpečnosti silnic se výrazně liší i mezi jednotlivými kraji. Například silnice mimo obec hodnotili řidiči jako bezpečné nejčastěji ve Zlínském kraji (48,1 %), avšak v Karlovarském kraji to bylo pouze 22,3 procenta. Podobně místní komunikace byly nejlépe hodnoceny v Královéhradeckém kraji (50 %), nejhůře pak ve Středočeském kraji (25,1 %).
Vzdělávání o bezpečné jízdě
Blíže k evropskému průměru vyšlo vnímání bezpečnosti na silnicích trochu paradoxně u zranitelných účastníků, tedy u cyklistů a chodců. Cyklisté hodnotí nejlépe místní komunikace s cyklopruhy (65,5 % bezpečně).
Ovšem silnice mimo obec bez cyklopruhů považuje za bezpečné pouze 21,7 procenta dotázaných. Chodci se nejbezpečněji cítí na komunikacích s chodníky, které bezpečně hodnotí 76,1 procenta Čechů, což je nad evropským průměrem 71,9 procenta.
„Analýza výsledků ukázala, že čeští řidiči motorových vozidel ve srovnání s evropským průměrem vnímají všechny využívané typy komunikací jako méně bezpečné. Hodnocení ze strany chodců a cyklistů sice odpovídá evropskému průměru, výsledků vyspělejších států však u nás nedosahujeme,“ sdělila Pavlína Skládaná z CDV.
Dodala, že výsledky mezinárodního srovnání jasně ukazují, že účastníci silničního provozu hodnotí komunikace jako bezpečné právě v zemích, které dlouhodobě vykazují nižší míru závažných dopravních nehod a mají moderní přístup k utváření komunikací. Mezi nejbezpečnější patří Švédsko či Dánsko.
Podle centra dopravního výzkumu je nezbytné věnovat se vzdělávání účastníků silničního provozu. Lukáš Kadula z CDV například připomněl, že mnozí cyklisté stále nenosí ochrannou přilbu. Připomněl i vysoký podíl nehod cyklistů s alkoholem v krvi.
„Nutné je také zmínit zvyšující se počty elektrokol, což se, bohužel, v čím dál větší míře podepisuje nejen na nehodovosti, ale také na jejích následcích – mnohdy těch nejzávažnějších,“ řekl Kadula. „U chodců může leckdy vážným nehodám zabránit použití retroreflexních prvků. I tyto zdánlivě banální věci mohou v řadě případů předejít těžkým či dokonce smrtelným zraněním.“
Příliš mnoho mrtvých
Podle policejní statistiky zemřelo loni na českých silnicích 438 lidí, což je sice nejméně od roku 1961, ale i tak to neodpovídá strategickému záměru BESIP, který předpokládal o třicet mrtvých méně. „Bohužel, stále je to obrovské číslo,“ sdělil náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch při představování statistiky.
Nejtragičtějším měsícem byl se 48 oběťmi loňský říjen. Naopak nejbezpečněji jezdili řidiči v březnu, kdy při nehodách zemřelo 23 lidí. Loni se celkem stalo 92 217 dopravních nehod, což je 2 728 méně než o rok dříve. Meziročně ale mírně přibylo lehce zraněných. Podle policie jich bylo 23 917, tedy o 35 více. Zvýšila se i hodnota hmotných škod, dosáhla téměř osmi miliard korun.
„Nevěnování se řízení je nejčastější příčinou všech dopravních nehod,“ konstatoval Lerch. Řidiči podle něj za volantem zejména telefonují. „Klesá počet řidičů, kteří usedají za volant pod vlivem alkoholu nebo návykových látek,“ dodal náměstek policejního prezidenta.