Nemusí být ještě tak zle, říká šéfka personální agentury

Rozhovor
Velké firmy se snaží místa udržet a věří v rychlé nastartování. Zatímco některé obory úplně stojí, jiné naopak lidi nabírají, říká v rozhovoru pro FAEI.cz Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup, jedné z největších personálních agentur v tuzemsku.
Zatímco některé obory úplně stojí, jiné naopak lidi nabírají, říká Jaroslava Rezlerová, šéfka personální agentury ManpowerGroup. Foto: Archív

Jaké teď jsou možnosti na trhu práce?
Například automobilky hromadně nepropouštějí. Věří, že obnoví provoz. Zatím se situace řeší vybíráním dovolené, převáděním lidí, překážkami na straně zaměstnavatele nebo se domluví se zaměstnanci na snížení úvazku.
Naše zkušenost je taková, že lidé na překážkách, a tedy s částečným příjmem, raději zůstávají doma ze strachu z nákazy a přivýdělek nevyhledávají. Pro lidi bez práce je nabídek ještě relativně dost, ale samozřejmě záleží na regionu, oblasti, místě, kde dotyčný hledá a kde jsou lidé limitování omezenými možnostmi dopravy.

PSALI JSME:
Nábor nových pracovníků se přesouvá do virtuálního prostoru

Je fakt, že všechno se nezastavilo. Kde se člověk může teď uplatnit?
V minulých týdnech jsme do maloobchodních řetězců umístili stovky brigádníků. Hodně lidí nečeká na podporu od státu, a snaží se poradit si sami, a tak je dobrá zpráva alespoň to, že se v tomto pro nás pro všechny náročném období objevily také nové volné pozice v on-line obchodech, zasilatelství, u řetězců, v části výroby a ve zdravotnictví. Někteří si možná mohou polepšit, ale ještě to neznamená, že budou šťastní. Může to být pro ně z nouze ctnost.

Nejsou teď ve větší výhodě agenturní zaměstnanci? Agentura je může poslat jinam…
Obecně řečeno pracovní síla zajištěná agenturním zaměstnáváním je vždy první na řadě, pokud jde o propouštění, a to se teď bohužel také děje, tady totiž nerozhoduje agentura, ale uživatel, který se někdy krátkozrace úplně zbavuje lidí, které může za měsíc nebo dva zase rychle potřebovat.

PSALI JSME:
Valí se výpovědi. Třetina firem je na suchu, hlásí komora. Na vládní Antivirus nedosáhnou

Takže agenturní zaměstnanci jsou teď vyhazováni na dlažbu?
Většina firem se k agenturním zaměstnancům zachovala férově, aby si do budoucna zachovala jejich loajalitu. Jenže agenturních pracovníků je v ČR hrubým odhadem 400 tisíc, z toho je ale asi jen polovina zaměstnávána podle platné legislativy. Ostatní bohužel doplácejí na to, že nejsou zaměstnanci férově se chovajících agentur, a že s nimi překupníci „kšeftují“; mluvím hlavně o pracovnících ze zemí mimo Evropskou unii.

Slyšel jsem, že například Ukrajinci v hojném počtu odjeli domu. Nahrazují je Češi i na dělnických profesích?
Odjezd ukrajinských pracovníků má závažné dopady ve stavebnictví, které stojí především na dělnících a řemeslnících z této země. Stavebních řemeslníků je v ČR velký nedostatek a takový výpadech se nikdy nepodaří vykrýt z místních zdrojů.
Výrobního sektoru se dotkl nejvíce výpadek tzv. pendlerů z Polska a Slovenska. Ukrajinské, bulharské nebo rumunské dělníky ve výrobě nyní většinou není třeba nahrazovat a po obnovení výroby to bude zřejmě možné prostřednictvím českých pracovníků.

PSALI JSME:
Zavřené hranice trhají rodiny. Pendler musí kvůli příjmu opustit ženu trpící bolestmi

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.