Minimální záloha sociálního pojištění se u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pro něž je podnikání hlavní činností, zvedne v novém roce o 907 korun. Minimální záloha zdravotního pojištění stoupne o dalších 175 korun, celkově tak jde o navýšení o 1 082 korun měsíčně.
Ještě o něco více si připlatí OSVČ, kteří využívají paušální daň, která se v prvním pásmu zvýší dokonce o částku 1 218 korun měsíčně. Jak Klíma upozornil, změny souvisejí se zvyšováním průměrné mzdy, ale také s vládním konsolidačním balíčkem: „U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 procent ze stanovené průměrné mzdy.“
„Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. Letos se zvýšil na 30 procent průměrné mzdy, pro příští rok se použije 35 procent průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 procentech průměrné mzdy. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4 759 korun,“ vysvětlil Klíma.
Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je podle něj o něco jednodušší. „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se, stejně jako v minulosti, i v roce 2025 stanoví jako 50 procent průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ uvedl daňový poradce. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 3 143 korun.
OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: Buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané, pozn. aut.), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 korun.
Výrazné zvýšení paušální daně
Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro první pásmo. Ta bude v roce 2025 činit 8 716 korun měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvyšuje o 1 218 korun měsíčně,“ potvrdil Jakub Klíma. Paušální daň pro druhé a třetí pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745, respektive 27 139 korun.
Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí poplatky najednou, vedle samotné daně hrazená částka obsahuje také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusí odevzdávat daňové přiznání. Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 korun.
Nemocenské pojištění je ovšem pro OSVČ dobrovolné, platit ho tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozornil Jakub Klíma z BDO.
Dodal, že o něco méně mohou platit OSVČ s čerstvým živnostenským listem či s vedlejší činností. „Pro nově vzniklé OSVČ platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění podle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech.
„Minimální měsíční záloha pro OSVČ bude v roce 2025 ve výši 3 399 korun,“ poznamenal daňový poradce. OSVČ v režimu vedlejší činnosti pak mají minimální měsíční zálohy stanovené v částce 1 496 korun. Klíma připomněl, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i tzv. rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do něhož se pojistné neplatí.
Rozhodná částka pro příští rok činí 111 736 korun. Takže například živnostníci s 60procentním výdajovým paušálem, kteří budou mít v roce 2025 příjmy do 279 tisíc ročně a zároveň budou OSVČ na vedlejší činnost, se platbě sociálního pojistného vyhnou.
U sociálního pojistného je důležitý ještě maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2025 činí 2 234 736 korun. Tato hranice je společná i pro zaměstnance.
Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici již pojistné neplatí. Opět u živnostníka s 60procentním výdajovým paušálem tato hranice odpovídá ročnímu příjmu v hodnotě zhruba 3 635 tisíc korun.
„Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit hrazené částky již od ledna 2025. Zároveň by se při sestavování přehledů za rok 2024 v rámci daňového přiznání měli samozřejmě řídit částkami platnými pro rok 2024,“ dodal Jakub Klíma z poradenské společnosti BDO.
Další změny od nového roku
Odvody nejsou jedinou změnou, která na podnikatele a živnostníky od ledna čekají. Na ty další upozornila tuzemská poradenská skupina PKF Apogeo. Přestože nejde o tak zásadní změny, jako v případě daní, OSVČ by jim i tak měly věnovat pozornost, aby se nedostaly do zbytečných problémů.
Například hostinští nebudou moci od nového roku prodávat lihoviny bez příslušné koncese. Řezníci zase budou moci vedle dosavadních činností spojených s úpravou masa a uzenin provádět také sušení masa. Změny se dotknou i živnostníků poskytujících kosmetické služby, kteří budou nově muset specifikovat látky používané při výkonu své profese, třeba kyselinu hyaluronovou.
Změna se týká také truhlářů a podlahářů, kteří nově nebudou moci instalovat elektrostaticky vodivé podlahy, a montážníků a revizorů vyhrazených technických zařízení, kteří budou muset respektovat nové technické definice a specifikace (například u montáží tepelných čerpadel, pozn. red.). Další změny nastanou i v oblasti silniční motorové dopravy.
Některým podnikatelům (tentokrát nikoli živnostníkům) mohou s ohledem na změnu legislativy hrozit problémy, pokud včas neupraví nesprávné údaje o svém předmětu podnikání v obchodním rejstříku. Soudy už totiž začaly sankcionovat firmy, které uváděly předmět svého podnikání neurčitě, například jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.
Nu což, stovečka na hodinu navíc to vyřeší.
Co tím stát sleduje nevím.
Asi jako když zvedl dálniční známku, aby se napakoval –
no nekoupili jsme dvě, ale jednu.
Paušální daň činila směšných 100 Kč měsíčně, zbytek jsou povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Také by se mi líbilo platit daň ze mzdy 1200 Kč ročně.
Od státu jsem nikdy nedostal za marodku korunu vše jsem si hradil sám