Není zdražování jako zdražování

Názor
V médiích a na sociálních sítích se teď často objevuje informace, že v Česku je zdražování nejvýraznější v celé Evropské unii. Buďme přesnější. V Česku je nyní nejvýraznější inflace, tedy meziroční růst cenové hladiny. Tento růst v dubnu vykázal hodnotu 3,3 procenta, která byla pro daný měsíc opravdu nejvyšší mezi všemi zeměmi EU.
V případě květáku dochází ke zdražení se vším všudy. Jeho cena za poslední rok vzrostla o takřka 70 procent. Foto: Depositphotos.com

Z hlediska řadového občana a jeho každodenního životu však údaj o inflaci sám o době není zase tolik podstatný. Důležitější je, zda růst cen pokrývá růstem svého výdělku. O zdražování lze totiž v pravém smyslu hovořit tehdy, pokud cena zboží nebo služby roste rychleji než výdělek, tedy například mzda či plat.

Pokud od procentního údaje o růstu výdělku odečteme procentní údaj o růstu inflace, dostáváme údaj o takzvaném reálném výdělku, tedy očištěném o inflaci. Pokud je vzniklý rozdíl kladný, člověk si polepšuje bez ohledu na to, jakým tempem roste inflace.

Graf níže zachycuje vývoj kupní síly v ČR, na Slovensku a v eurozóně v uplynulých letech a také prognózu téhož pro léta následující. Vše z pera Evropské komise. Jak vidno, růst kupní síly v Česku zpravidla několikanásobně předčí růst kupní síly v eurozóně. A s výjimkou jediného roku, toho loňského, také předčí růst kupní síly na Slovensku.

Léta 2020 a 2021 budou poznamenána pomalejším růstem kupní síly. V Česku by však i tak měla stoupat rychleji, než v eurozóně a než na Slovensku. Výdělky obyvatel ČR po odečtení inflace budou svým růstem překonávat stejně očištěné výdělky obyvatel Slovenska i eurozóny jako celku, plyne z čísel Evropské komise.

Jak ukazuje další graf, po podstatnou část uplynulých patnácti let byla inflace v ČR vyšší než inflace v eurozóně, takže z tohoto hlediska není současná mediálně propíraná „vysoká česká inflace“ zase nějak mimořádná, byť rozdíl mezi inflací v ČR a inflací v eurozóně je vskutku nejvyšší za posledních více než deset let.

Ale i když růst ceny daného zboží či služby převyšuje růst reálného výdělku, a dochází tedy ke zdražování, stále platí, že není zdražování jako zdražování. Například v případě květáku v současnosti dochází ke zdražení se vším všudy. Jeho cena za poslední rok vzrostla o takřka 70 procent, zatímco průměrná měsíční reálná mzda, tedy očištěná o inflaci, za poslední rok stoupla o zhruba tři procenta. Těžko bychom si vzpomněli na dobu, kdy stál kus květáku až skoro sto korun.

Takový cukr ovšem za poslední rok také zdražil. V dubnu jeho cena meziročně rostla o 16,2 procenta, tedy také výrazně více než průměrná mzda. V případě cukru – na rozdíl od květáku a dalších druhů zeleniny – však za něj i po jeho zmíněném více než šestnáctiprocentním zdražení stále platíme méně, než před rokem 2017.

Tehdy v EU skončil systém tzv. cukerných kvót a v důsledku následné nadprodukce cukru došlo k zaplavení evropského trhu s ním. Postupně se sice situace na trhu s cukrem stabilizuje, ten však na zahraničních komoditních burzách zůstává o takřka třetinu levnější, než před třemi a více lety. V porovnání s loňskem tedy cukr zdražuje, dlouhodobě je jeho cena stále poměrně nízká.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Inflace neplatí pro každého stejně

Zavřít reklamu ×
  1. Tak ona inflace v čr je hlavně dost divoce počítána, způsob jakým je vytvořen spotřebitelský koš je viditelně úmyslně namíchán tak aby byla reportována inflace velmi nízká. Co na to ale lidé kteří nejí nové automobily, či levnější elektroniku? Když vezmeme jen výdaje na nezbytnou spotřebu tzn jídlo, bydlení a energie, tak je inflace naprosto šílená a dalece za růstem mezd.

    • Neuveřejnili můj příspěvek, zřejmě nebyl dle cenzora dostatečně optimistický a hlavně oslavný vůči našemu velkému vůdci. Tak snad alespoň souhlas s Janem mi projde.

  2. Jsem rád, že mi autor vysvětlil, že jako důchodce se mám lépe, víc lépe a nejvíc nejlépe (použita čeština novinářů a maturantů).

  3. Ano, budeme-li se dívat tímto úhlem pohledu a vezmeme-li v potaz takovéto tabulky, máme se vlastně z celé EU nejlépe….počkat, opravdu? Jestliže u nás v předchozích letech rostla průměrná mzda, tak nerostla na vyšší hodnoty, než je průměr EU, ale jen klopýtavě snižovala ten nebetyčný rozdíl, který je mezi průměrnou mzdou v ČR a průměrnou mzdou v EU. A zdaleka ho nevyrovnala. Na rozdíl od inflace, která, i při nízkých mzdách zdaleka nedosahujících evropského průměru, průměrnou inflaci EU značně překonává.
    Jinými slovy vyjádřeno: budeme-li, seč ne zcela adekvátně, počítat, že fixní náklady na pozemky, budovy, energie atd. jsou srovnatelné se zbytkem EU, přes to, že personální náklady jsou zhruba třetinové, dodavatelské řetězce neváhaly ani minutu a zcela ve svůj prospěch využily situace uzavřených hranic, aby mohly zdražit „co se do lidí vejde“.
    Jestli se budou po koronaviru počítat vítězové, tak tuzemští dodavatelé a řetězce, hned po šmejdech s ochrannými prostředky, nemají konkurenci.

  4. U nás na maloměstě nevzhledný květák (francouzský) v dubnu za 80 Kč. Budiž, je tržní hospodářství, cenu si stanovuje prodejce. Otázkou je, kolik se ho za tuhle cenu prodalo. Asi moc ne. Já ho tedy za tyhle peníze nekoupil, nemusím jej nutně mít, kdykoliv ho vidím, počkám si na český. Teď na konci května už je květák na padesáti, jednou jsem se už nechal zlákat, byl český a kvalitní. Při hladině kolem čtyřiceti už se jím můžu živit bez ošívání.

  5. Pravda,důchodcům se přidá a ti si budou za příspěvek zakoupit kosu a nasušit si seno na zimu!Zvýšení důchodů rozhodně nepokryje zvyšující se náklady na život!

  6. Pane inženýre Kovando,
    k vašim teoriím a grafům jen jednu poznámku:
    CENA zboží je pouhá číslice, napsaná či vytištěná na cenovce. Relevantní veličinou se stává pouze tehdy, když se najde někdo /zákazník/,kdo je ochoten ji akceptovat a zvolené zboží koupit. A mohu vás ubezpečit, že podle svých zkušeností z denního nakupování se najde skutečně jen velmi MÁLO zákazníků,akceptující dnešní cenu. A tak nám na regálech marketů vesele hnijí a plesniví všechny ty květáky, rajčata, papriky a další nezbytné složky zdravé kuchyně. Hnít a plesnivět tam budou tak dlouho, dokud je obsluha unavené nedoprovodí do odpadního kontejneru a dokud se cenotvůrci a marketéři nepochlapí a nezačnou své zboží opět prodávat za přijatelnou cenu.
    Takže tak…

  7. Ano, my se máme lépe, jen na to nejsou peníze.
    Proto jsou lidi zadlužený po uši a nemohou si dovolit nic navíc. K čemu mi je v krámě zelenina a ovoce, když ho stejně koupit nemůžu z důvodu ceny! Ukažte mi debila, který si půjde koupit květák za stovku či třešně za ještě větší peníze. My to doma máme od výplaty k výplatě, ale máme se lépe……….to se musíte smát !

  8. Kovandovy grafy, Burešova řepka. U každého městečka několik Kauflandů a podobných ohavností. Zemědělská půda mizí, voda není. Potravinová soběstačnost už dávno patří mezi sprostá slova. Tohle vše mi vždycky dokáže spolehlivě zvednout náladu. ANO, máme se líp. Ale popravdě, kvůli tomu jsme zvonili klíčema ?

  9. Meloun v PL.20.5.2020 1kg 20kč.u nás 38,-Rakousko prodejna HOFR ceny vesměs stejné jako loni.Euro dnes na smněnárně 28.-

  10. Co za stovku? Třešně za 499,- Kč kilo, dovoz z Itálie. Ač mám peněz dost, tak nejsem tak blbý, abych jim platil takovouto nesmyslnou cenu.

  11. Dvakrát smazaný příspěvek, to už je fakt výkon, cenzore. První příspěvek možná nebyl moc optimistický a nadšený z našeho velkého vůdce (ovšem zcela slušný, ten příspěvek), druhý naprosto neutrální. A přesto. No nic, odcházím jinam.

    • Dobrý den, žádný Váš příspěvek smazán nebyl, jak je vidno z přehledu diskusních příspěvků.
      Redakce

  12. No jo naše ceny deformují hyper a super obchody ,kterých je v poměru na obyvatele výrazně více než v EU a nikde se nepíše, že jejich nadbytek a vliv na ceny je horší než jejich nízký počet .

  13. …za bolševiků na Litoměřicku byly lány polí s květákem…co jste si čecháčkové klíčkama vycinkali v sametovém puči tak to máte
    …všechny tyto a podobné nářky a nespokojenosti nám už přece vyřešil sametový puč 1989
    ….máme se lépe než za komunistů…..banány máme, pomeranče máme, mandarinky máme, elektroniku máme, dovozové vepřové a hovězí z Číny máme, zeleninu z Polských a Holandských skleníků máme, Polská kuřata máme, KFC máme, mekáče máme, žvýkačky ze západu máme, méněhodnotné potraviny oproti západní části EU máme, suprový hypermarkety a obchodní centra ve vlastnictví germánských obchodníků máme, NATO máme, cestovat můžeme po celém fakt po celém světě, překrásné dostupné bydlení máme, komunisti už nám nestaví sídliště s malýma 35metrovýma králíkárnama – jak tvrdil světový dramatik, kriminalitu máme, podporu v nezaměstnanosti máme, kosmopolitní pestrobarevnou vlast máme, různorodou dovezenou kulturu máme, západoevropská auta máme, folcvágnovi škodofky máme, korejské Hjundááje máme, trabanty nemáme, sovětská vojska nemáme, trest smrti nemáme, ….a sametovou demokracii máme přímo pod hubou
    ….tak kurva hoši getentááág na co si ti mladí demokratické holčičky a chlapečkové co si neprošli tím nesnesitelným, krutým, hnusným, zlodějským řežimem, kriminalitou a nenávistí prolezlým komunisticko bolševickým režimem…

Napsat komentář: Vilém Černík Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.