Neruský plyn ucpává potrubí či hořáky, spotřebiče potřebují upravit

Většina kotlů a dalších plynových spotřebičů v českých domácnostech byly nastavené a seřízené na ruský plyn. Jenže do Česka teď po protiruských sankcích proudí tato surovina z jiných zemí, které má ale jiné složení a může například ucpávat hořák nebo potrubí. Spotřebiče je proto nutné upravit.
Plyn z Norska a dalších zemí může kvůli svému odlišnému složení ucpávat hořáky nebo potrubí. Ilustrační foto: Pixabay.com

Upozornila na to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ve zprávě, kterou má FAEI.cz k dispozici. Zhasínání hořáků kotlů, nestandardní chování plynového topení (vafek), červené konce plamenu na plynovém sporáku i jeho nižší výkonnost. To jsou některé vnější projevy plynových spotřebičů, které se v poslední době začaly objevovat v českých domácnostech a firmách.

Důvodem jsou podle sdružení autorizovaných inženýrů a techniků jiné složení plynu v tuzemské distribuční soustavě: Dodávky z Ruska po oprávněných sankcích nahradily jiné zdroje – převážně z Norska, ale také z jiných zemí.

„Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětlil Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě ČKAIT.

PSALI JSME:
Ceny energií? Otazníky nad rokem 2024 visí zejména nad domácnostmi

Speciální filtr

Komora proto vyzvala své členy, aby tomuto problému věnovali zvýšenou pozornost, a to zejména u připravovaných nebo již probíhajících staveb. V případě již zkolaudovaných objektů je povinností majitele nemovitosti sledovat údaje o změnách složení plynu (norský, nizozemský, katarský, americký včetně zkapalněného skupenství, pozn. aut.).

Tyto informace a s nimi spojená technická řešení by měli majitelé nemovitostí obdržet od distributora, respektive dodavatele plynu. Podle ČKAIT není nezbytné plošně kompletně měnit hořáky a už vůbec ne celé kotle, situaci je však třeba řešit například speciálním filtrem.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ upozornil Robert Špalek, předseda ČKAIT.

PSALI JSME:
Energie českým domácnostem začínají zlevňovat. Pozor na zlevněné nabídky podmíněné víceletou fixací

Pro koncové zákazníky nejde primárně o životu nebezpečnou, jako spíše o nákladnější záležitost. Náhradní hořáky vyjdou na deset tisíc korun, práce spojená s jejich výměnou, případným čištěním a kontrolou stojí zhruba na dalších pět tisíc – podle velikosti zařízení a rozsahu eventuálního poškození.

Speciální filtr, který by u mnohých plynových kotlů měl stačit, vyjde na přibližně 1,2 tisíce korun, k čemuž je ještě zapotřebí připočítat náklady za práci.

Odborníci z ČKAIT upozornili, že nové součástky plynových spotřebičů by měly odpovídat technickým požadavkům trhů v Nizozemí, Dánsku a v dalších zemích, kde se tradičně využívá norský plyn. Pokud jsou použity ty, které se dosud používaly na českém trhu, hrozí, že je bude zapotřebí opět za krátkou dobu vyměnit.

PSALI JSME:
Energie českým domácnostem zlevňují, nejnověji v podání innogy

„Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Vedle současného problému s plynem z Norska a dalších zemí nelze vyloučit další nutné přenastavení hořáků, pokud by se dodávaný plyn začal mísit s vodíkem,“ řekl Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech Technologická zařízení staveb a Technika prostředí staveb.

Více sirovodíku

Plyn nahrazující ruské dodávky obsahuje několikanásobně vyšší množství sirovodíku, a proto dochází k jeho nedokonalému spalování. Vzniká pak voda a síra nebo sulfátové soli, které se usazují na plynových zařízeních, zejména hořácích.

Zásadní je také materiál potrubí v kotli. Podle techniků oslovených ČKAIT problémy nejsou registrovány u plynových technických zařízení s ocelovým potrubím, ale téměř výhradně u těch, kde byla použita měď.

PSALI JSME:
Podle poměru mědi a zlata recese nehrozí

„Pokud jde o plyn, může jít vždy o život. Riziko se posuzuje podle toho, odkud zařízení nasává vzduch. Pokud je to zvenku, hořák při překročení únosné míry zanesení solemi sirovodíku samovolně zhasne. A bez vyčištění a revize nejde znovu aktivovat,“ uvedl autorizovaný inženýr Václav Petráš.

Dodal, že skutečné riziko nastává při kombinaci měděných trubek a přísunu vzduchu z interiéru. „Nebezpečné spotřebiče jsou zejména sporáky a karmy. Tyto případy je třeba identifikovat a napravit co nejdříve,“ dodal Petráš. I proto Inženýrská komora vyzvala své členy, aby věnovali pozornost také novým plynovým kotlům a dalším zařízením, která musí být nastavena na jiný než ruský plyn.

„Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé firmy i domácnosti primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,“ poznamenal Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech Technika prostředí staveb, Technologická zařízení staveb a Energetické auditorství.

PSALI JSME:
Do Česka nyní z Německa proudí hlavně norský plyn

Rekordní pokles

Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) byla loňská spotřeba plynu v Česku nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Spotřeba plynu v tuzemsku meziročně klesala ve všech měsících loňského roku, nejvýrazněji pak v květnu o 33,3 procenta.

„Celkově byla spotřeba nejnižší za posledních osm let. Když ji přepočítáme na teplotní průměr, pak byla dokonce vůbec nejnižší od roku 2001, kdy úřad začal vést statistiky provozu plynárenské soustavy,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Největší podíl na loňské spotřebě měli se 47,2 procenty tradičně velkoodběratelé, následovaly s 25,4 procenty domácnosti a maloodběratelé s 14,3 procenty. Střední podnikatelé pak měli na spotřebě podíl přes 9,3 procenta. Největší úspory oproti loňsku zaznamenali podle úřadu podnikatelé se středním odběrem, kteří snížili spotřebu o 22,2 procenta. Domácnosti omezily spotřebu o pětinu.

PSALI JSME:
ERÚ: Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let

Zavřít reklamu ×
  1. Super, místo aby byl tento plyn filtrován, nebo upravován na svém distribučním zdrojí, rozešle se statisícům domácností a ty se upozorní, že jim to může zničit jejich zařízení.
    To je jako kdyby vodárny napumpovaly do trubek vodu z rybníka a upozornily, aby si ji lidi doma upravili k pití…

  2. Menší výhřevnost ,větší spotřeba , vyšší cena , co s tím?Zaplať a drž………………..!!!!

  3. Nu někde je tam psáno, že dodavatel má říci spotřebiteli co mu vlastně v trubkách posílá a spotřebitel si má tu svoji mašinku přizpůsobit.

    • Jakýmpak plynem si ohřívali zadky poslanci ve sněmovně ?
      Soudě podle výsledků jednání měli přetopeno,když protizákonně zařízli důchodce. Kdo pŕijde na řadu po nich hádejte ….

  4. A co na to ekologičtí aktivisté? Zvýší se kromě nákladů na provoz plynových zařízení i produkce kysličníku siřičitého, kvůli kterému byly nákladně odsířeny uhelné elektrárny, a nyní by se to mělo týkat i plynových kotelen.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.