Třetí rok v řadě dosáhl Index finanční gramotnosti 56 bodů. Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18 až 34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem.
Index se vyhodnocuje na základě série jedenácti dotazů, které se nemění. „Jsme tak schopní vyhodnotit finanční chování populace v čase,“ řekla Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa, podle níž je zapotřebí se více zaměřit právě na finanční vzdělávání mladých. Na tvorbě indexu se podílí agentura Ipsos, která oslovila reprezentativní vzorek populace přesahující tisícovku osob.
Mezi základní poznatky průzkumu patří to, že více než polovina lidí větší měrou spoří a investuje. Pětina Čechů, kteří si tvoří finanční rezervu, mají naspořeno dokonce na více než rok dopředu, což je oproti předchozím rokům významné zlepšení. Lidé se také lépe orientují v úvěrech a půjčkách.
Finanční znalosti
Téměř 80 procent populace je přesvědčeno o svých znalostech při nakládání s penězi, dvě třetiny lidí se ale raději v některých případech poradí – například se známými nebo bankéřem. Příznivou zprávou také je, že ve srovnání s loňskem ubylo lidí, kteří se v oblasti financí nevyznají vůbec.
Nejvíce si Češi věří při hospodaření s rozpočtem domácnosti (54 %). Oproti loňsku si také výrazně více věří ve spoření a tvorbě rezerv (41 %). Posílili také znalosti v oblasti úvěrů a půjček (25 %).
Naopak za problematické označuje třetina lidí vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků. Potíže také mají s úkoly a údaji, které jsou uváděné v procentech či s vyhledáním objektivních, nekomerčních informací.
„Kontrast v ohledu zlepšení orientace lidí v oblasti financí vidíme u mladé generace. Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování, jako například to, že si mladí lidé častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvedl Michal Straka, analytik výzkumné agentury Ipsos.
Obecně platí, že si každý měsíc odkládá stranou peníze šest z deseti Čechů, a to pro případ nečekaných výdajů nebo výpadku příjmů. Necelá polovina lidí pak spoří na stáří, ovšem šetřit začínají až ti, kterým už bylo 45 let. Nejčastěji jde o částku do 2,5 tisíce korun. Mladí lidé si spoří nejčastěji na bydlení nebo dovolenou.
Optimismus do budoucna
Podle aktuálního Indexu finanční gramotnosti ČBA pětina veřejnosti očekává, že ke konci letošního roku se zlepší jejich ekonomická situace. Je to výrazný kontrast oproti roku 2022, kdy si to myslelo jen šest procent lidí.
Nejvíce optimističtí jsou mladí ve věku 18 až 26 let. V této věkové skupině očekává zlepšení své ekonomické situace koncem roku dokonce 39 procent lidí. Na druhé straně zhoršení finanční situace předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním.
Podle jiného šetření, které na jaře provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění, většina občanů (56 %) uvedla, že jejich domácnosti vychází s příjmy snadno. Je to na zhruba stejné úrovni jako na jaře 2023.
Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních dvanácti měsíců podle získaných vyjádření ocitla více než pětina (22 %) domácností. Dvě třetiny českých občanů považují svoji domácnost za „ani bohatou, ani chudou“. Pětina lidí se domnívá, že jejich domácnost je chudá. Na druhé straně za bohatou svoji domácnost označila více než desetina dotázaných.
Průzkum: Úroveň finanční gramotnosti českých žáků je nadprůměrná