Vývoj úspor však nebyl přímočarý. V březnu a v srpnu celkový objem vkladů v bankách poklesl, ale následující měsíce vždy pokles vyrovnaly a dokonce předčily. A v závěru roku objem uložených peněz narůstal až k absolutnímu rekordu. Tolik peněz, jako v době covidu a energetické krize, české domácnosti ještě nikdy nenaspořily.
Radost z toho má nejen ve zlých dobách tradičně šetřivá většina Čechů, ale i bankovní domy. Vysoká úroková sazba naší centrální banky jim přispívá ke skvělým ziskům. Jen za peníze, jež si komerční banky uložily u centrální banky, by na úrocích měly podle odhadu guvernéra Aleše Michla vydělat kolem 130 miliard korun.
Obvyklá domněnka, že úrokové sazby hypoték (v průměru 4,68 %, pozn. aut.) jsou hlavním zdrojem bankovních příjmů, se tak ukazuje jako všeobecně rozšířený omyl. „Z pohledu banky to není moc výhodný produkt, kvůli nízkým maržím a obtížnému řízení úrokových a likvidních rizik,“ potvrdil generální ředitel Banky Creditas Vladimír Hořejší.
„Z pohledu výnosů a marží moc výhodné nejsou, protože zatímco banka musí sazbu garantovat po celou dobu fixace, klient může kdykoli odejít,“ řekl v rozhovoru pro bankovní časopis.
Faktem je, že už dvě banky hypoteční trh opustily a ty ostatní využívají hypotéky spíš na uvázání klientů než na enormní zisky z peněz, jež jim půjčí. A to objem hypoték v prosinci dosáhl 1,7 bilionu korun, což je trojnásobek všech ostatních půjček.
Kumulaci peněz na bankovních vkladech dokládá i pokles tržeb i přes vyšší ceny obchodníků. Guvernér ČNB Michl často hovoří o tzv. zadržených úsporách domácností, které v době covidu činily až 20 procent z jejich celkových příjmů.
Neutrácení působí na tlumení inflace. A české domácnosti se v prosinci opravdu snažily. Jejich úspory vzrostly na všech druzích vkladů. Na termínovaných, spořicích, běžných účtech i na stavebním spoření.
Opakovaně však vztyčujeme prst nad běžnými účty, kde s průměrným úrokem 0,2 procenta stále leží přes 1,5 bilionu korun, ačkoliv jiné typy účtů, např. spořicí nabízí podle ČNB průměrné úročení 2,78 procenta, podle serveru Finparáda je to u částek do 100 tisíc korun dokonce 3,25 procenta. A to lze u vkladů s dohodnutou splatností pohodlně získat úrok šest procent.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Jak bych to viděl jinak . Společnost se rozděluje na ty co mají a ty co nemají . Těm bohatším, díky zrušení progresivního zdanění rostou příjmy . Jejich spotřeba je oproti příjmum marginální a zdroje tak dávají bokem a nemají už za co utrácet . A naopak se rozšiřuje skupina lidí , co nemá zdroje a inflace na ně značně doléhá a ti přestávají utrácet . Tedy utrácejí stejně , ale díky inflaci nakoupí méně což postihuje ekonomiku . Teď ještě vyřešit , jak rozjet ekonomiku , aby spotřebitelé začaly zase utrácet a získaly nové zdroje na rust ekonomiky. Orientace na výrobu výrobku s vysokou přidanou hodnotou nic neřeší , protože zase na ní vydělá stejná skupina lidí co teď už neví za co utrácet a příjmy se nedostanou k většině společnosti co dělá spotřebu.
Pochopitelné. Většina šetří na energie. Vyučtování bude v květnu. Já taky už skoro nic nekupuji a šetřím na „zacálování“ velkého balíku peněz Centropolu.