Jde nicméně o tradiční sezónní pohyb, ke kterému dochází po vyprchání efektu náběhu sezónních prací.
I když za současným růstem nezaměstnanosti lze vidět především sezónnost, míra nezaměstnanosti stejně pozvolna narůstá, podíváme-li se na její očištěný průběh. Nejníže byla v tomto cyklu před více než dvěma lety.
Trend pozvolného – nijak dramatického – nárůstu je tu patrný od loňského podzimu. Jde o důsledek omezování zaměstnanosti v tuzemském průmyslu, který se už delší dobu potýká s nedostatkem zakázek.
Část lidí z průmyslu dokázaly velmi snadno nabrat služby, avšak i zde soft průzkumy naznačují, že doba velkého najímání už skončila. S růstem nezaměstnanosti jde ruku v ruce pokles volných pracovních míst, kterých je nyní nejméně za posledních sedm let.
Stále ovšem platí, že volných pozic je nejvíce tam, kde je i nedostatek uchazečů o práci, zatímco v regionech s vysokou nezaměstnaností chybí. Trojúhelník „práce-lidi-bydlení“ stále funguje: Kde je práce, je málo volných lidí a současně i dražší bydlení.
Kontrast mezi Karvinou a Mladou Boleslaví snad už nemůže být ani větší: V Karviné na jedno místo připadá téměř 11 lidí bez práce, v Mladé Boleslavi si nezaměstnaný může teoreticky vybírat ze tří míst.
Co čekat dál? Nezaměstnanost ve druhé polovině roku dál poroste a nejspíš se dostane za hranici čtyř procent. Tuzemská ekonomika je zatím stále slabá v důsledku snižující se konkurenceschopnosti.
Letos navíc nelze spoléhat na efekt předčasných penzí, díky nimž čísla z trhu práce vypadala lépe, ani na nabírající služby. Vlastně jediné odvětví, které stále hlásí nedostatek pracovníků, je aktuálně utlumené stavebnictví.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
