Nezletilí na brigádě aneb Každá koruna dobrá

Poradna
Letní prázdniny mají mnoho přívlastků, jedním z nich je „čas vylepšování si kapesného“. Firmy v této době registrují zvýšený zájem o přivýdělky, protože co si o prázdninách vyděláš, v průběhu školního roku jako když najdeš.
Aby mohl nezletilý vykonávat práci v jakémkoli druhu pracovního poměru, musí splňovat dvě základní podmínky – dovršit 15 let věku a mít dokončenou školní docházku. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Letní práce nezletilých, tedy především žáků a studentů od 15 do 18 let, má svoje omezení vyplývající ze zákoníku práce. Pro zaměstnavatele jsou však nezletilí atraktivní pracovní silou, protože levně nahradí zaměstnance čerpající dovolenou především na pozicích, které nevyžadují dlouhé a nákladné zaškolení.

Dvě základní podmínky

Aby mohl nezletilý vykonávat práci v jakémkoli druhu pracovního poměru, musí splňovat dvě základní podmínky – dovršit 15 let věku a mít dokončenou školní docházku. Povinná školní docházka je splněna uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončíte poslední rok povinné školní docházky (např. devátá třída, kvarta), tedy obvykle 30. června. Není možné nastoupit na brigádu už v květnu s odůvodněním, že se letos kvůli koronaviru už neučí.

Pro podepsání pracovní smlouvy stačí splnit věkové kritérium, s nástupem do práce je však třeba čekat až na prázdniny po posledním školním roce. To se někomu může protáhnout, protože podle zákona je sice školní docházka povinná po dobu devíti školních roků, lze to však stihnout až do konce školního roku, v němž teenager dosáhl 17 let.

Pokud nezletilý splní obě podmínky, může nastoupit do zaměstnání i bez souhlasu rodičů.

Nezletilí s omezeními

Zaměstnávání nezletilých dětí má i další omezení (§ 243 až § 247 zákoníku práce). Patří mezi ně zákaz práce přesčas a v noci, nesmějí pracovat déle než 8 hodin denně a 40 hodin v týdnu, a to ani při souběhu prací. Po nejdéle 4,5 hodinách práce mají nárok na povinnou půlhodinovou pauzu a nesmějí dělat práce, které jsou pro ně fyzicky nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví.

S nezletilým nesmí být uzavřena tzv. dohoda o hmotné zodpovědnosti. Pokud by přesto podepsána byla, je neplatná.

PSALI JSME:
Devět z deseti rodičů dává dětem kapesné. Nejčastěji kolem pěti stovek měsíčně

Nejvýhodnější jsou dohody

Nezletilý může sice uzavřít i pracovní poměr na dobu určitou (vzhledem k omezení počtu hodin, které smí odpracovat a vzhledem k dvouměsíčním prázdninám) je však pro něj nejvýhodnější pracovat na dohodu o provedení práce (DPP).

Dává mu možnost odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce až 37,5 pracovních dní (osmihodinových směn), tedy 7,5 pracovních týdnů, celkově však nesmí jít o více, než 300 hodin ročně.

Když hrozí překročení 300 hodin ročně, je možné využít dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Zaměstnanec však nesmí odpracovat více, než polovinu běžné pracovní doby (20 hodin týdně), přičemž se průměr počítá z celé doby trvání dohody.

Takových dohod může i nezletilý podepsat několik a dokonce souběžně, zaměstnavatelé však musejí hlídat, aby mladý pracant nepřekročil povolenou denní či týdenní časovou kvótu.

Bez daní i pojištění

Dohody jsou pro zaměstnance výhodné především finančně. Pokud měsíční odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne 10 000 Kč a z dohody o pracovní činnosti 2999 Kč, podléhá sice srážkové dani, neodvádí se však zdravotní a sociální pojištění. Příjmy u jednotlivých zaměstnavatelů se nesčítají (pouze u stejného zaměstnavatele), pokud je tedy „podlimitních“ i několik, pojistné se neplatí.

PSALI JSME:
Pro brigádníky je důležité, jakou dohodu podepisují

U DPČ však záleží na tom, jaká odměna je uvedena ve smlouvě. Pokud 3000 Kč a vyšší, odvádí se pojistné automaticky bez ohledu na skutečný výdělek v konkrétním měsíci.

A co když si studenti vydělají na některou z dohod nad stanovený limit? Pojistnému se nevyhnou, ale je pro výhodné podat daňové přiznání, a to i v případě, že zaměstnavatel jim už výdělek zdanil a provede roční zúčtování daně.

Daňové přiznání s výhodou

Přiznání k dani je povinné pro studenty, kteří pracují na živnostenský list, nebo na dohodu pro dva zaměstnavatele a vydělali si nad limit. Dobrovolné, ale výhodné pak pro všechny ostatní. Mohou uplatňovat paušální náklady, slevu na dani za poplatníka i na studenta, takže jim pravděpodobně vznikne daňový přeplatek.

Kdyby se tímto papírováním, které je však celkem jednoduché, zdržovat nechtěli, stačí podepsat u zaměstnavatele růžový formulář s prohlášením a získají slevu na dani automaticky. Nelze ji však uplatňovat u dvou zaměstnavatelů naráz.

Zaměstnavatel však slevu na dani zohlední jen za měsíce, kdy brigádník skutečně pracoval, zatímco v daňovém přiznání ji může uplatnit za celý rok, i když brigáda byla např. pouze dvouměsíční.

PSALI JSME:
Letní brigády nejsou jen o příležitostném výdělku

Pozor na formality

Dohodu s nezletilým musí zaměstnavatel uzavřít písemně. Musí v ní být uvedena doba trvání, výše odměny a podmínky jejího poskytování, specifikace sjednané práce.

Může být uzavřena i na dobu neurčitou, pak je vypověditelná kdykoli z obou stran s výpovědní lhůtou 15 dní. Není-li z nějakého důvodu v dohodě uvedena výše odměny, má pracovník nárok na pouze minimální mzdu.

V měsíci, kdy odměna za práci na dohodu překročí limit (10 000, resp. 2999 Kč), stává se zaměstnanec účastníkem nemocenského pojištění s nárokem na nemocenskou z důvodu nemoci či úrazu.

A co děti pod 15 let?

Podle zákona sice není možné zaměstnat dítě mladší 15 let, výjimky se však najdou. Týkají se umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti a práce nesmí bránit povinné školní docházce. K této činnosti je třeba povolení od Úřadu práce a lze povolit ji na maximálně rok, i když opakovaně.

Osoba, pro kterou dítě činnost vykonává, je povinna zajistit mu soustavný dohled způsobilou osobou a vhodné podmínky. Jak je to s daněním výdělku, protože dítě samozřejmě nemůže podnikat? Ze zákona pomáhají dětem s přiznáním rodiče, kteří však nemají zákonnou povinnost za dítě daň zaplatit. To pak obvykle bývá na osobě, pro niž dítě pracuje.

PSALI JSME:
Za nezletilé děti rodiče platit pojistné nemusí. Ale je to riziko

×
  1. hezká sbírka paragrafů. my jsme makali načerno jako všichni, mně bylo 12. makat na našem poli zadarmo, nebo na tom za prachy? na takové rozhodování nemusí být člověk génius. kdo se zranil, měl smůlu.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Situace na trhu práce vůbec nevypadá špatně

Červnová míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 procenta, což je lepší výsledek, než analytici čekali. Za období od roku 2008 dosahujeme nejlepšího výsledku například v porovnání s Německem. Před koronavirovou krizí bylo …

Proč zatím nezaměstnanost tak moc neroste?

Že bude jedním z následků koronavirových opatření nárůst nezaměstnanosti, o tom pochybuje málokdo. Zatím se však počet lidí bez práce moc nezvyšuje a drží se okolo čtyř procent. Co vše ovlivní další vývoj a kdy …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Z krize bychom se měli proinvestovat, než vyškrtat, říká Radek Špicar

Rozhovor
Jsme jednou z nejvíce závislých ekonomik v celé Evropské unii na průmyslu. To znamená, že když se daří průmyslu, tak se daří celé ekonomice. Hlavním tématem rozhovoru s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy, Radkem Špicarem, který se věnuje hospodářské politice a exportu, je pandemie koronaviru a dopady na českou ekonomiku. Podle něj je dobré, že se ČR vydala cestou protipandemického investování, ale měli …
Rolovat nahoru