Uplynulé týdny přinesly posílení koruny a inflace je mírně pod prognózou centrální banky. Tento vývoj ve směru nižší inflace ale spíše hovoří pro pozdější růst úroků, než co předpokládá listopadová prognóza ČNB, nejde tedy o argument, jenž by měl nyní vést ke snížení úrokových sazeb.
Rozhodnutí o ponechání repo sazby na úrovni 0,25 % bylo očekáváno a na rozdíl od předchozích zasedání bankovní rady šlo z pohledu finančních trhů o poměrně jasnou záležitost.
Stále platí konstatování, že druhá vlna pandemie koronaviru dopadá na aktivitu v řadě odvětví služeb a nejistá je délka trvání omezení souvisejících s pandemií a případné další změny v jejich nastavení. Nejistotu vzbuzuje také výhled veřejných financí, což je pro úvahy o nastavení měnové politiky též důležitý faktor.
Zprávy z tuzemské ekonomiky podporují předpoklad, že mezičtvrtletní pokles HDP bude v závěrečném čtvrtletí méně dramatický, než na jaře, s tím jak v rámci opatření zaváděných v souvislosti s pandemií i nadále funguje bez omezení průmysl a mezinárodní obchod. V samotném třetím čtvrtletí si HDP vedl lépe, než ČNB čekala.
Zprávy o ekonomické aktivitě jsou tak v souhrnu lepší, než centrální banka předpokládala a samy o sobě by podporovaly scénář postupného zpřísňování měnové politiky v příštím roce. Nicméně: Nejistoty s pojené s pandemií jsou i nadále výrazné a uplynulé týdny přinesly i vývoj směřující k nižší inflaci, než jakou pro příští rok očekává ČNB.
Koruna je vůči euru v průměru již o 1,7 procenta silnější, než úroveň 27,20, kterou pro letošní závěrečné čtvrtletí předpokládala listopadová prognóza z dílny ČNB a silnější měna znamená výhledově nižší inflaci. Také aktuální celková i jádrová inflace je zatím mírně nižší, než co pro závěrečné čtvrtletí centrální banka předpokládala.
V roce 2021 tak může být inflace v průměru na úrovni dvouprocentního inflačního cíle, zatímco prognóza ČNB pro příští rok očekává inflaci v průměru na úrovni 2,3 procenta. Stabilita úrokových sazeb ČNB je adekvátní reakcí jak na nedávný vývoj v ekonomice a na finančních trzích, tak v rámci nejistot spojených s pandemií a rozpočtovým vývojem.
Listopadová prognóza ČNB předpokládá zvyšování úroků od jara příštího roku, osobně si ale myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021. Příští pohyb úroků by měl být směrem nahoru, očekávám jej spíše ale až v roce 2022.
K přitvrzení měnových podmínek v české ekonomice přispěje v roce 2021 silnější kurz koruny a zvyšování úroků ČNB tak v příštím roce zřejmě nebude třeba. Úroky z úvěrů včetně hypoték se i nadále budou držet nízko, velmi nízko ale zůstanou také úroky, jež střadatelé dostávají ze svých úspor.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
