Noční můry či brzké vstávání. Pacienti po covidu mají problémy se spánkem

U více než třetiny lidí se po prodělání covidu objevily živé sny, asi sedmnáct procent zase trpí nočními můrami. Největším problémem je ovšem nespavost. Takové jsou dosavadní výsledky výzkumu Centra výzkumu spánku a chronologie Národního ústavu duševního zdraví, které provádí rozsáhlý výzkum vlivu onemocnění covid-19 právě na spánek. Centrum o tom informovalo v tiskové zprávě, kterou má redakce FAEI.cz k dispozici.
Po prodělaném covidu-19 má nemálo lidí potíže se spánkem. Ilustrační foto: Pixabay.com

Mnozí lidé, kteří prodělali onemocnění covid-19, pociťuje dlouhodobé následky. Jedněmi z nejčastějších dlouhodobých příznaků jsou poruchy spánku, které u mnoha nemocných přetrvávají měsíce i roky.

Konkrétní mechanismus vzniku těchto poruch v souvislosti s onemocněním covid-19 však doposud není znám, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.

„Vůbec nejčastějších problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách,“ upozornila Tereza Dvořáková, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví.

„Tento problém udává více než 60 procent účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,“ doplnila.

PSALI JSME:
Množství a hlavně kvalita spánku v dospělosti ovlivňuje kvalitu života ve stáří

Náměsíčnost, křik, kopání nohama

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřují primárně na takzvané parasomnie – skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním nebo prožitky ve spánku.

Podle doktorky Dvořákové se v souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro takzvané RBD (porucha chování v REM spánku, pozn. aut.), kdy pacienti během noci předvádí své sny.

„Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele,“ uvedla Dvořáková. Dodala, že na některé z pacientů upozorní na jejich potíže partner, anebo si ho sami uvědomí, když v noci shodí předměty z nočního stolku, případně se ve spánku zraní.

„V některých případech může jít o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ vysvětlila doktorka Dvořáková.

PSALI JSME:
Co mají společného vysoký tlak, snížení imunity, nespavost a narušení vztahu s kolegy?

Vyšetření ve spánkové laboratoři

A co tedy při problémech se spánkem po covidu dělat?

„Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na http://www.neurocovid.cz,“ uvedla doktorka Dvořáková.

U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby.

Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám, nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí.

PSALI JSME:
Pozor na zrak. Covid-19 útočí také na lidské oči

„Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek – kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají,“ dodala doktorka Dvořáková.

Riziko „mozkové mlhy“

Dopady onemocnění covid-19 se zabývají vědci po celém světě. Aktuální studie britských vědců, která byla publikovaná v odborném časopise The Lancet Psychiatry, například upozorňuje, že pacienti i dva roky po koronavirové nákaze čelí zvýšenému riziku mozkových problémů včetně demence nebo deficitu kognitivních funkcí, běžně označovaného jako „mozková mlha“.

Studie vychází z analýzy téměř 1,3 milionu pacientů po covidu-19. Autoři také soudí, že vlna koronavirové varianty omikron byla spojená s podobným výskytem neurologických a psychiatrických problémů jako varianta delta, jakkoli byla méně smrtící.

Potíže s koncentrací či pamětí označované výrazem mozková mlha jsou typickým symptomem takzvaného dlouhého covidu, neboli chronických problémů různých tělesných funkcí, které zasahují nezanedbatelnou část lidí v návaznosti na infekci koronavirem.

PSALI JSME:
Demence krade vzpomínky. A stále nevíme proč, říká světový neurolog Gorazd B. Stokin

Zavřít reklamu ×
  1. Propaganda se nás furt snaží přesvědčit, že tolik zdravotních problému co teď lidi mají, je k vůli prodělání covidu. Ty problémy ale nemají lidi k vůli prodělání covidu, ale po očkování experimentálními mRNA vakcínami, které mimochodem ani nesplňují definici vakcíny. To vidím na vlastní oči i ve svém okolí, v rodině, že ti co podlehli očkovací propagandě a v dobré víře se nachali tím napíchat, tak si jich přes polovinu furt stěžuje, že po tom očkování už nejsou, jako byli dřív. A to mně ještě těsně po tom očkování z ničeho nic zemřeli tři spolupracovníci, jeden po druhém. Předtím naprosto zdraví chlapi. Nežádoucích účinků mRNA už je zdokumentovaná nekonečná řada, ale mám neblahé tušení, že ty očkované to nejhorší teprve čeká.

  2. Tyto problémy vůbec s covidem nesouvidí.Lidi jsou vystresováni z nejisté budoucnosti a to je pro různé nemoci to nejlepší k jejich vzniku……

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Kdy musíte platit, platit, platit?

Stačí jeden zlý okamžik. Přehlédnete chodce, v hospodě strčíte do provokatéra, nabourali jste auto se spolujezdcem, nebo se ve vámi vlastněné firmě stane pracovní úraz. A pro vás pravděpodobně začíná povinnost …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.